Diskuse:Pracovní sobota

Seznam pracovních sobot

Můžu se zeptat na význam takového seznamu??? --BobM 18:17, 10. 2. 2008 (UTC)

Já naopak tento seznam vítám. Kde jinde by měl být, než na Wiki. --Prochaine 13:25, 5. 5. 2008 (UTC)

Zcela souhlasím. Bude se to těžko dokládat zdroji, ale lepší toto než nic. --Ids hromadka 28. 11. 2008, 17:55 (UTC)

Každá sobota byla pracovní

V článku zcela chybí velice podstatná informace, že kdysi byla každá sobota pracovní, že to bylo zcela normální ** Ještě si na to pamatuji ** --MiroslavJosef 9. 10. 2008, 14:31 (UTC)

Ta stávající formulace, že pracovní soboty byly .... z důvody náhrady za jiné volno - zpravidla za státní svátek mi nepřipadá zrovna nejlepší, je k tomu nějaký zdroj? Kdyby to byla náhrada za státní svátek, tak by jich bylo pořád stejně, ale ze seznamu výše je vidět, že někdy byly čtyři, někdy nic a to si ještě kraje vyhlašovaly své vlastní navíc (viz. Mamula). Podle mě těmi sobotami dohánělo socialistické hospodářství svou neproduktivitu, když potřebovalo. A pokud to nepomáhalo, tak byly i ty pracovní neděle. Ono se to bude asi těžko dnes nějak dokazovat, jaká byla motivace komunistických plánovačů. Samozřejmě, pokud k tomu budou zdroje, tak nejsem proti, ale v opačném případě bych navrhoval vrátit se k formulaci: Sobota, kdy se muselo z rozhodnutí vlády jít povinně do práce, se nazývala pracovní sobota. bez spekulací o motivech .--Ladin 9. 10. 2008, 20:10 (UTC) Teď se dívám, že tam je ta definice taky, ale až dole. V každém případě navrhuji smazat tu teorii o náhradě za státní svátky. --Ladin 9. 10. 2008, 20:14 (UTC)

Ale bylo to tak ... oficiální praxe byla totiž taková, že se nahrazovaly jen některé svátky, zejména svátky církevní (ty komunistické ovšemže nikolivěk) ** Navíc počet svátků je v každém kalendářním roce jinačí, někdy svátky připadnou na sobotu a na neděli, takže tyto svátky nebylo třeba nahrazovat. ** Hospodářský efekt na mnoha pracovištích byl malý nebo úplně nulový, neboť pracovníci často prováděli nějakou mimořádnou činnost (třeba úklid pracovště), často si tzv. "subótniky" zpestřovali konzumací alkoholických nápojů apod. ** To nakonec vedlo k tomu, že nahrazování svátků bylo zcela zrušeno ** Zdravím --MiroslavJosef 9. 10. 2008, 20:17 (UTC)

Přehazování volna

Za komunistů se také zcela běžně přehazovaly dny volna, což v praxi znamenalo, že pokud svátek připadnul na úterý, tak se šlo do práce i v soboru a volno za soboru se čerpalo v pondělí (vznikly tak souviské tři dny volna) ** Za "komančů" bylo možné ledacos ** --MiroslavJosef 9. 10. 2008, 20:29 (UTC)

MirlavJosef: To je možné i teď. I teď se zcela běžně hrabe s pracovními či nepracovními dny --Kirk 9. 10. 2008, 20:55 (UTC)

To jo, ale IMHO mám za to, že mnohem méně něž kdysi - já jsem de facto ouřada, takže u nás se to moc nedělá ** Zdravím vespolek --MiroslavJosef 9. 10. 2008, 21:31 (UTC)

@Kirk: Opravdu? Ničeho takového jsem si nevšiml, co máš na mysli?--Ladin 10. 10. 2008, 05:40 (UTC)

Státem uznaný svátek

Jaký je rozdíl mezi státním svátkem a státem uznaným svátkem? --Ladin 10. 10. 2008, 05:52 (UTC)

Já to cítím tak, že státní svátek je třeba 28. říjen nebo 8. květen, kdežto státem uznaný svátek jsou Velikonoce nebo Vánoce (což jsou církevní svátky, ale stát je uznává). Jak to řeší právo, netuším. --Luděk 10. 10. 2008, 05:56 (UTC)

V tom případě máme špatnou definice státního svátku na wiki: dny s historickým nebo s církevním významem, stejně jako tady Státní svátky Německa nebo u ostatních (Kategorie:Státní svátky podle zemí), v žádné definici se církevní svátky nevydělují ze státních svátků. Podle mě je prostě státní svátek = státem uznaný svátek.--Ladin 10. 10. 2008, 06:06 (UTC)

Viz Zákon o státních svátcích, definice jsou hned na začátku.

§ 1

Státní svátky

Dny 1. leden - Den obnovy samostatného českého státu, 8. květen - Den vítězství, 5. 
červenec - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 6. červenec - Den upálení mistra 
Jana Husa, 28. září - Den české státnosti, 28. říjen - Den vzniku samostatného 
československého státu a 17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii se prohlašují za 
státní svátky České republiky (dále jen "státní svátek").

§ 2

Ostatní svátky

Ostatními svátky jsou 1. leden - Nový rok, Velikonoční pondělí, 1. květen - Svátek práce, 
24. prosinec - Štědrý den, 25. prosinec - 1. svátek vánoční a 26. prosinec - 2. svátek 
vánoční (dále jen "ostatní svátek").

Vánoce tedy nejsou státní svátek. --Luděk 10. 10. 2008, 06:37 (UTC)

Díky za info. Pořád to ale neřeší ty státem uznané, ty tam vůbec nejsou. --Ladin 10. 10. 2008, 07:08 (UTC)

Poslední pracovní sobota

"...poslední taková byla 11.3.1989 ... V roce 1990 byly uvažovány 3 pracovní soboty: 1) 28.4. ... nakonec byla realizovaná jen první jmenovaná..." - Tak která byla poslední? Jak byla realizována sobota 28. 4. 1990? --Bojk 28. 1. 2012, 19:09 (UTC)

Pracovní sobota i neděle v jednom víkendu?

Cituji: "Například pracovní dny byly z 2. a 3. května přesunuty na 4. a 5. (na sobotu a neděli). Smyslem bylo vytvořit nepřetržité tři dny pracovního volna 1., 2. a 3. května 1985." Přestože jsem byl v té době žákem třetí třídy, nevzpomínám si, že by se šlo do školy (a dospělí do práce) po oba víkendové dny. Buď byla pracovní sobota nebo neděle. Napadá mě vysvětlení, že se oba pracovní dny zavedly do kalendáře jen formálně a skutečně pracovní byl jen jeden z nich. Ale nejsem pamětník a možná to bylo jinak. Pátral jsem ještě v TV programu Rudého Práva. Ve čtvrtek 2.května byla dopoledne Pionýrská vlaštovka a v pátek dopoledne Studio kamarád. Což by opravdu znamenalo dva volné dny. Sobota 3.5. a neděle 4.5. byla bez dětských dopoledních pořadů a s obyklou polední přestávkou ve vysílání, která byla na I. programu jen v pracovní dny. Tady je odkaz: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/4/27/4.png Martin271176 (diskuse) 10. 7. 2022, 11:09 (CEST)

@Martin271176:Bylo mi v roce 1985 o dost víc a přesto si samozřejmě nepamatuju, který den jsem do práce šel. Ale dělo se to každoročně. Ono je trochu složitější vyhledat zdroj, tak jsem Vám alespoň našel oznámení podobného přesunu pracovních dnů z roku 1975 zde (článek Přesuny pracovní doby na str. 2). Pro rok 1986 určitě existuje v zásadě shodné oznámení. Spousta věcí dnes vypadá nepochopitelně :-). Zdraví--Svenkaj (diskuse) 10. 7. 2022, 14:40 (CEST)

Děkuji za Váš příspěvek a přidaný odkaz. Pokusím se ještě zapátrat v dobových zdrojích, jestli v květnu 1985 nastala situace, že v jednom víkendu byla pracovní sobota i neděle za sebou. ~~~~ --Martin271176 (diskuse) 10. 7. 2022, 23:29 (CEST)

@Martin271176: Máte to tady. V roce 1986 byly tři souvislé dny volna - 1. května (státní svátek), 2. května (přesun volna z neděle) a 3. května (volná sobota). V neděli se šlo do práce. Takto rozčleněno to bylo proto, že ne všechny profese měly v sobotu volno (zejména obchody).

Podobný přesun dvou volných dnů se uskutečnil v roce 1985, kdy 1. máj vyšel na středu, viz zde. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 11. 7. 2022, 12:43 (CEST)

Děkuji za vysvětlení. Rok 1986 dává logiku, ale sobota - den před pracovní neděli byla volná. Podobných pracovních neděl bylo více, ale vždy byla o den dříve volná sobota. Nebo naopak, pracovní sobota a volná neděle. Ale chtěl bych se konkrétně zaměřit na rok 1985, kde bylo volno 1. května ve středu a následné ve čtvrtek i v pátek. U nás na základní škole se určitě neučilo po oba víkendové dny (v sobotu i v neděli) a nikdo z pamětníků si na to také nevzpomíná. Ale je možné, že základní školy byly zavřené a chodilo se jen do zaměstnání. --Martin271176 (diskuse) 12. 7. 2022, 20:59 (CEST)

Novinový článek vše vysvětluje a pravděpodobně měli volno jen školáci. --Martin271176 (diskuse) 12. 7. 2022, 21:04 (CEST)

V roce 1985 nastala situace, kdy v rámci jednoho víkendu byla sobota i neděle pracovní, dvakrát: kromě zmíněného 4, a 5. května, též 28. a 29. prosince. viz zde. Na přelomu let 1986 a 1987 dokonce dva víkendy po sobě: 27. a 28. prosince 1986 viz zde, 3. a 4. ledna 1987 viz zde--Ipwiki (diskuse) 19. 2. 2024, 16:58 (CET)