Velkokníže: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
m robot přidal: hy:Մեծ իշխան změnil: da:Storfyrste; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Titul '''velkokníže''' (rus. Великий Князь - velikij kňaz) nosili |
Titul '''velkokníže''' (rus. Великий Князь - velikij kňaz) nosili |
||
*knížata [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]] až do ztráty vlády [[Vladimirsko-Suzdalská Rus|Vladimirsko-Suzdalské Rusi]] roku 1169 resp. až do nadvlády Mongoly roku 1240 |
* knížata [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]] až do ztráty vlády [[Vladimirsko-Suzdalská Rus|Vladimirsko-Suzdalské Rusi]] roku 1169 resp. až do nadvlády Mongoly roku 1240 |
||
**poté mongolsko-tatarští [[chán]]ové propůjčovali titul pokaždé jednomu ruskému vazalskému knížeti (např. roku 1252 [[Alexandr Jaroslavič Něvskij|Alexandru Něvskému]] z Novgorodu, roku 1264 [[Jaroslav III.|Jaroslavu III.]] či roku 1331 [[Ivan Kalita|Ivanu I. Kalitovi]] Moskevskému) |
** poté mongolsko-tatarští [[chán]]ové propůjčovali titul pokaždé jednomu ruskému vazalskému knížeti (např. roku 1252 [[Alexandr Jaroslavič Něvskij|Alexandru Něvskému]] z Novgorodu, roku 1264 [[Jaroslav III.|Jaroslavu III.]] či roku 1331 [[Ivan Kalita|Ivanu I. Kalitovi]] Moskevskému) |
||
*od roku 1331 knížata [[Velkoknížectví moskevské]]ho a ruským '''[[car]]ům''' |
* od roku 1331 knížata [[Velkoknížectví moskevské]]ho a ruským '''[[car]]ům''' |
||
*panovníci Litvy v letech 1203-1795, viz [[Velkoknížectví litevské]] |
* panovníci Litvy v letech 1203-1795, viz [[Velkoknížectví litevské]] |
||
*rakouským panovníkům [[Sedmihradsko|Sedmihradska]] do roku 1918 |
* rakouským panovníkům [[Sedmihradsko|Sedmihradska]] do roku 1918 |
||
*ruským panovníkům [[Velkoknížectví finské]]ho do roku 1917/18 |
* ruským panovníkům [[Velkoknížectví finské]]ho do roku 1917/18 |
||
V [[Angličtina|anglickém]] a [[Francouzština|francouzském jazyce]] byli také ruští carští princové a princezny, od [[18. století]] až do svržení carství roku [[1917]] označovaní titulem "velkokníže" (rus. Великий Князь - velikij kňaz) resp. "velkokněžna" (rus. Великая Княжна či Княгиня - velikaja kňažna nebo kňagiňa), poněkud nepřesně jako "grand duke" nebo "grand-duc" resp. "grand duchess" nebo "grande-duchesse" - (což je přesně vzato [[velkovévoda|velkovévoda/velkovévodkyně]], či angl. [[:en:Grand Duke|Grand Duke]]) namísto "grand/great prince" nebo "grand-prince" resp. "grand/great princess" a "grande-princesse". |
V [[Angličtina|anglickém]] a [[Francouzština|francouzském jazyce]] byli také ruští carští princové a princezny, od [[18. století]] až do svržení carství roku [[1917]] označovaní titulem "velkokníže" (rus. Великий Князь - velikij kňaz) resp. "velkokněžna" (rus. Великая Княжна či Княгиня - velikaja kňažna nebo kňagiňa), poněkud nepřesně jako "grand duke" nebo "grand-duc" resp. "grand duchess" nebo "grande-duchesse" - (což je přesně vzato [[velkovévoda|velkovévoda/velkovévodkyně]], či angl. [[:en:Grand Duke|Grand Duke]]) namísto "grand/great prince" nebo "grand-prince" resp. "grand/great princess" a "grande-princesse". |
||
*'''Kníže moskevský''' byl titul středověkého ruského panovníka před povýšením na velkoknížete tatarským [[velkochán]]em. Nesmíme však tento titul moskevského velkoknížete zaměňovat za novodobý titul ''Kníže moskevský'' resp. '''Kníže z Moskvy''', jejž první francouzský císař Napoleon propůjčil svému maršálovi [[Michel Ney|Michelu Neyovi]] v souvislosti s [[Bitva u Borodina|bitvou u Borodina]]. Francouzi označují tuto bitvu jako ''bitvu u Moskvy'' resp. jako ''bitvu o Moskvu'' (Bataille de la Moskowa), neboť ta umožnila dobytí [[Moskva|Moskvy]]. Za své zásluhy v bitvě byl pro Neye tento titul vytvořen, jenž však nebyl spojen se žádnými právy či privilegii v Moskvě nebo [[Ruská říše|Rusku]]. Během [[Druhé císařství|Druhého francouzského císařství]] nicméně tohoto titulu užívali také Neyův syn, stejně jako vnuk. |
* '''Kníže moskevský''' byl titul středověkého ruského panovníka před povýšením na velkoknížete tatarským [[velkochán]]em. Nesmíme však tento titul moskevského velkoknížete zaměňovat za novodobý titul ''Kníže moskevský'' resp. '''Kníže z Moskvy''', jejž první francouzský císař Napoleon propůjčil svému maršálovi [[Michel Ney|Michelu Neyovi]] v souvislosti s [[Bitva u Borodina|bitvou u Borodina]]. Francouzi označují tuto bitvu jako ''bitvu u Moskvy'' resp. jako ''bitvu o Moskvu'' (Bataille de la Moskowa), neboť ta umožnila dobytí [[Moskva|Moskvy]]. Za své zásluhy v bitvě byl pro Neye tento titul vytvořen, jenž však nebyl spojen se žádnými právy či privilegii v Moskvě nebo [[Ruská říše|Rusku]]. Během [[Druhé císařství|Druhého francouzského císařství]] nicméně tohoto titulu užívali také Neyův syn, stejně jako vnuk. |
||
* V [[Rusko|Rusku]] od [[18. století]] - v době absolutismu se tituly "velkokníže" (''«Великий Князь»'') a "velkokněžna" («Великая Княжна nebo Великая Княгиня») začaly používat pro děti (mužského u ženského pohlaví) panujícího monarchy, což bylo oficiálně stvrzeno v ''"Nařízení o imperátorské rodině"'' cara [[Pavel I. (car)|Pavla I.]] z [[5. dubna]] [[1797]]. Titul v zásadě odpovídal, třebaže ne zcela, evropskému titulu "princ" nebo |
* V [[Rusko|Rusku]] od [[18. století]] - v době absolutismu se tituly "velkokníže" (''«Великий Князь»'') a "velkokněžna" («Великая Княжна nebo Великая Княгиня») začaly používat pro děti (mužského u ženského pohlaví) panujícího monarchy, což bylo oficiálně stvrzeno v ''"Nařízení o imperátorské rodině"'' cara [[Pavel I. (car)|Pavla I.]] z [[5. dubna]] [[1797]]. Titul v zásadě odpovídal, třebaže ne zcela, evropskému titulu "princ" nebo "kníže" (angl. '''prince'', špam. ''príncipe'', něm. ''Prinz'' ap.]. Titul ''velkokníže'' dával jeho držiteli formální právo být jedním z [[pretendent]]ů na [[trůn]] [[Ruské impérium|Ruského impéria]]. Velkokníže mohl ovšem také být rozhodnutím imperátora titulu zbaven, pokud okolnosti jeho narození nebo života byly v rozporu s články ''"Nařízení"'', stanovujícími požadavky na osoby vhodné k nastoupení na trůn. V ruském impériu byl člen imperátorské (= carské) rodiny oslovován titulem ''"Vaše imperátorská výsosti" («Ваше императорское высочество»)''. Tento titul měli členové carské rodiny, příbuzní imperátora (cara): ''"Titul velkoknížete, velkoněžny a imperátorských výsostí přináleží synům, dcerám, bratrům, sestrám, a po mužské linii též všem vnukům imperátora."'' (Úplná sbírka zákonů ruského impéria, sv. XXIV, 1830). Podle nařízení [[Alexandr III. Alexandrovič|Alexandra III.]], vydanému s cílem omezit počet osob nosících tento titul, mohli jej nosit pouze děti a vnuci imperátora. Pravnuci a další obdrželi titul ''kníže imperátorské krve''. |
||
[[Kategorie:Tituly]] |
[[Kategorie:Tituly]] |
||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
[[bg:Велик княз]] |
[[bg:Велик княз]] |
||
[[ca:Gran Príncep]] |
[[ca:Gran Príncep]] |
||
[[da: |
[[da:Storfyrste]] |
||
[[de:Großfürst]] |
[[de:Großfürst]] |
||
[[en:Grand prince]] |
[[en:Grand prince]] |
||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
[[fi:Suuriruhtinas]] |
[[fi:Suuriruhtinas]] |
||
[[fr:Grand-prince]] |
[[fr:Grand-prince]] |
||
[[hy:Մեծ իշխան]] |
|||
[[is:Stórfursti]] |
[[is:Stórfursti]] |
||
[[lt:Didysis kunigaikštis]] |
[[lt:Didysis kunigaikštis]] |
Verze z 10. 8. 2010, 09:17
Titul velkokníže (rus. Великий Князь - velikij kňaz) nosili
- knížata Kyjevské Rusi až do ztráty vlády Vladimirsko-Suzdalské Rusi roku 1169 resp. až do nadvlády Mongoly roku 1240
- poté mongolsko-tatarští chánové propůjčovali titul pokaždé jednomu ruskému vazalskému knížeti (např. roku 1252 Alexandru Něvskému z Novgorodu, roku 1264 Jaroslavu III. či roku 1331 Ivanu I. Kalitovi Moskevskému)
- od roku 1331 knížata Velkoknížectví moskevského a ruským carům
- panovníci Litvy v letech 1203-1795, viz Velkoknížectví litevské
- rakouským panovníkům Sedmihradska do roku 1918
- ruským panovníkům Velkoknížectví finského do roku 1917/18
V anglickém a francouzském jazyce byli také ruští carští princové a princezny, od 18. století až do svržení carství roku 1917 označovaní titulem "velkokníže" (rus. Великий Князь - velikij kňaz) resp. "velkokněžna" (rus. Великая Княжна či Княгиня - velikaja kňažna nebo kňagiňa), poněkud nepřesně jako "grand duke" nebo "grand-duc" resp. "grand duchess" nebo "grande-duchesse" - (což je přesně vzato velkovévoda/velkovévodkyně, či angl. Grand Duke) namísto "grand/great prince" nebo "grand-prince" resp. "grand/great princess" a "grande-princesse".
- Kníže moskevský byl titul středověkého ruského panovníka před povýšením na velkoknížete tatarským velkochánem. Nesmíme však tento titul moskevského velkoknížete zaměňovat za novodobý titul Kníže moskevský resp. Kníže z Moskvy, jejž první francouzský císař Napoleon propůjčil svému maršálovi Michelu Neyovi v souvislosti s bitvou u Borodina. Francouzi označují tuto bitvu jako bitvu u Moskvy resp. jako bitvu o Moskvu (Bataille de la Moskowa), neboť ta umožnila dobytí Moskvy. Za své zásluhy v bitvě byl pro Neye tento titul vytvořen, jenž však nebyl spojen se žádnými právy či privilegii v Moskvě nebo Rusku. Během Druhého francouzského císařství nicméně tohoto titulu užívali také Neyův syn, stejně jako vnuk.
- V Rusku od 18. století - v době absolutismu se tituly "velkokníže" («Великий Князь») a "velkokněžna" («Великая Княжна nebo Великая Княгиня») začaly používat pro děti (mužského u ženského pohlaví) panujícího monarchy, což bylo oficiálně stvrzeno v "Nařízení o imperátorské rodině" cara Pavla I. z 5. dubna 1797. Titul v zásadě odpovídal, třebaže ne zcela, evropskému titulu "princ" nebo "kníže" (angl. 'prince, špam. príncipe, něm. Prinz ap.]. Titul velkokníže dával jeho držiteli formální právo být jedním z pretendentů na trůn Ruského impéria. Velkokníže mohl ovšem také být rozhodnutím imperátora titulu zbaven, pokud okolnosti jeho narození nebo života byly v rozporu s články "Nařízení", stanovujícími požadavky na osoby vhodné k nastoupení na trůn. V ruském impériu byl člen imperátorské (= carské) rodiny oslovován titulem "Vaše imperátorská výsosti" («Ваше императорское высочество»). Tento titul měli členové carské rodiny, příbuzní imperátora (cara): "Titul velkoknížete, velkoněžny a imperátorských výsostí přináleží synům, dcerám, bratrům, sestrám, a po mužské linii též všem vnukům imperátora." (Úplná sbírka zákonů ruského impéria, sv. XXIV, 1830). Podle nařízení Alexandra III., vydanému s cílem omezit počet osob nosících tento titul, mohli jej nosit pouze děti a vnuci imperátora. Pravnuci a další obdrželi titul kníže imperátorské krve.