George Stephenson: Porovnání verzí
m robot přidal: zh-min-nan:George Stephenson; kosmetické úpravy |
|||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''George Stephenson''' ([[9. červen|9. června]] [[1781]], [[Wylam]] poblíž [[Newcastle upon Tyne]] - [[12. srpen|12. srpna]] [[1848]], [[Chesterfield]]) je považován za otce [[Parní stroj|parostrojní]] [[železnice]]. |
'''George Stephenson''' ([[9. červen|9. června]] [[1781]], [[Wylam]] poblíž [[Newcastle upon Tyne]] - [[12. srpen|12. srpna]] [[1848]], [[Chesterfield]]) je považován za otce [[Parní stroj|parostrojní]] [[železnice]]. |
||
==Život== |
== Život == |
||
Své strojařské zkušenosti získal bez vzdělání. Číst a psát se učil ve večerní škole. Nejdříve pracoval na nové stavbě lokomotivního [[Čerpadlo|čerpadla]]. Později začal vyučovat na Killingworth Colliery{{doplňte zdroj}}. Jako inženýr zlepšoval v [[Důl|dolech]] parní stroje a čerpadla. Zřídil tam i několik šikmých ploch pro přepravu [[uhlí]] a nakonec 12 km dlouhou důlní dráhu. V roce [[1814]] předvedl úspěšně [[Parní lokomotiva|parní lokomotivu]], která na [[kolej]]ích postavených do svahu utáhla osm vozů s nákladem 30 tun. O rok později si ji nechal [[patent]]ovat. V roce [[1823]] projektoval první veřejnou železniční trať pro dopravu osob na světě mezi [[Spojené království|britskými]] městy [[Stockton]] a [[Darlington]] (osazena strojem ''Locomotion''). V září [[1825]] ji uvedl do provozu. |
Své strojařské zkušenosti získal bez vzdělání. Číst a psát se učil ve večerní škole. Nejdříve pracoval na nové stavbě lokomotivního [[Čerpadlo|čerpadla]]. Později začal vyučovat na Killingworth Colliery{{doplňte zdroj}}. Jako inženýr zlepšoval v [[Důl|dolech]] parní stroje a čerpadla. Zřídil tam i několik šikmých ploch pro přepravu [[uhlí]] a nakonec 12 km dlouhou důlní dráhu. V roce [[1814]] předvedl úspěšně [[Parní lokomotiva|parní lokomotivu]], která na [[kolej]]ích postavených do svahu utáhla osm vozů s nákladem 30 tun. O rok později si ji nechal [[patent]]ovat. V roce [[1823]] projektoval první veřejnou železniční trať pro dopravu osob na světě mezi [[Spojené království|britskými]] městy [[Stockton]] a [[Darlington]] (osazena strojem ''Locomotion''). V září [[1825]] ji uvedl do provozu. |
||
| Řádek 70: | Řádek 70: | ||
[[uk:Джордж Стівенсон]] |
[[uk:Джордж Стівенсон]] |
||
[[zh:喬治·史蒂芬生]] |
[[zh:喬治·史蒂芬生]] |
||
[[zh-min-nan:George Stephenson]] |
|||
Verze z 11. 7. 2010, 21:30
George Stephenson (9. června 1781, Wylam poblíž Newcastle upon Tyne - 12. srpna 1848, Chesterfield) je považován za otce parostrojní železnice.
Život
Své strojařské zkušenosti získal bez vzdělání. Číst a psát se učil ve večerní škole. Nejdříve pracoval na nové stavbě lokomotivního čerpadla. Později začal vyučovat na Killingworth Colliery[zdroj?]. Jako inženýr zlepšoval v dolech parní stroje a čerpadla. Zřídil tam i několik šikmých ploch pro přepravu uhlí a nakonec 12 km dlouhou důlní dráhu. V roce 1814 předvedl úspěšně parní lokomotivu, která na kolejích postavených do svahu utáhla osm vozů s nákladem 30 tun. O rok později si ji nechal patentovat. V roce 1823 projektoval první veřejnou železniční trať pro dopravu osob na světě mezi britskými městy Stockton a Darlington (osazena strojem Locomotion). V září 1825 ji uvedl do provozu.
Jeho lokomotiva tehdy byla schopna utáhnout až 30 vozů s nákladem o 90 tunách rychlostí 19 km/h. Již dříve, v roce 1823, založil továrnu na výrobu lokomotiv. Lokomotivy vyvážel do celé Evropy. V říjnu 1829 vyhrál závod lokomotiv se synem Robertem a lokomotivou nazvanou Raketa (Rocket). Stala se předobrazem lokomotiv na více než jedno století, jezdila „závratnou“ rychlostí - 19,2 km/h. Dosahovala maximální rychlosti úctyhodných 46 km/h.
Stephenson se podílel i na jiných významných železnicích světa (např. Londýn – Birmingham nebo Liverpool - Manchester). Převzal a prosazoval rozchod kolejí 1422 mm, který byl po zvýšení na 1435 mm uzákoněn v Anglii jako jednotný a je dnes celosvětově nejrozšířenějším rozchodem.
Ve 30. letech začaly být železnice podle Stephensonova vzoru stavěny v USA, Francii, Belgii a také v Německu. První železnice v habsburské monarchii zahájila provoz 7. června 1839 mezi Vídní a Brnem.
Obrázky, zvuky či videa k tématu George Stephenson na Wikimedia Commons