Alexandrín: Porovnání verzí
m robot přidal: hy:Ալեքսանդրյան ոտանավոր |
m robot změnil: es:Alejandrino |
||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
[[en:Alexandrine]] |
[[en:Alexandrine]] |
||
[[eo:Aleksandro (poetiko)]] |
[[eo:Aleksandro (poetiko)]] |
||
[[es: |
[[es:Alejandrino]] |
||
[[fi:Aleksandriini]] |
[[fi:Aleksandriini]] |
||
[[fr:Alexandrin]] |
[[fr:Alexandrin]] |
Verze z 2. 7. 2010, 17:54
Alexandrín je dvanáctislabičný (mužský) a třináctislabičný (ženský) rýmovaný verš tvořený jambickými stopami (jambický hexametr). Po šesté slabice následuje cézura (přerývka), která ale v české poezii není dodržována zcela důsledně. Alexandrínu hojně využívá stará poezie v románských jazycích i některé staré skladby české poezie. Svůj název získal podle starofrancouzské Alexandreidy. Ve francouzské literatuře se stal reprezentativním veršem klasicistické poezie a tragédie. Často se s ním setkáváme v sonetech. V české literatuře, kde představuje exkluzivní verš zdůrazňující rozdíl mezi poezií a prózou, byl užíván Otokarem Březinou.
Příklady
Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,
hrál vždycky navečer touž píseň mollovou
Karel Hlaváček
A teplo mrtvých vnad, jež kynulo mi svěží
pod růžným závojem, jejž dnů mých úsvit tkal,
žár dlouhých pohledů, jež zhaslé v duši leží,
a mrtvé polibky, jichž nežehl mě pal
Otokar Březina