Pracovní sobota: Porovnání verzí
m Editace uživatele „212.71.168.145“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Sevela.p“ |
|||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
V roce 1990 byly uvažovány 3 pracovní soboty: 1)28.4. (místo Po 30.4.), 2) 22.12. (místo Po 24.12.) a 3)29.12. (místo Po 31.12.), nakonec byla realizovaná jen první jmenovaná. |
V roce 1990 byly uvažovány 3 pracovní soboty: 1)28.4. (místo Po 30.4.), 2) 22.12. (místo Po 24.12.) a 3)29.12. (místo Po 31.12.), nakonec byla realizovaná jen první jmenovaná. |
||
Mimo centrálně stanovené pracovní soboty se v některých místech vyhlašovaly i další dodatečné pracovní soboty. Proslulé jsou „mamulovky“,<ref>''Chartistou na konci světa'', [[Respekt (týdeník)|]] 2/2007</ref> které vyhlašoval [[krajský tajemník KSČ]] v [[Severomoravský kraj|Severomoravském kraji]] [[Miroslav Mamula]]. |
Mimo centrálně stanovené pracovní soboty se v některých místech vyhlašovaly i další dodatečné pracovní soboty. Proslulé jsou „mamulovky“,<ref>''Chartistou na konci světa'', [[Respekt (týdeník)|Respekt]] 2/2007</ref> které vyhlašoval [[krajský tajemník KSČ]] v [[Severomoravský kraj|Severomoravském kraji]] [[Miroslav Mamula]]. |
||
==Pracovní soboty v jiných zemích RVHP== |
==Pracovní soboty v jiných zemích RVHP== |
Verze z 1. 6. 2010, 07:30
Pracovní sobota je označení sobot, které i po zavedení pětidenního pracovního týdne zůstaly pracovní, a to z důvody náhrady za jiné volno – zpravidla za státem uznaný svátek. Do zavedení pětidenního pracovního týdne se v sobotu do práce chodilo zcela normálně a každá sobota tak byla pracovní.
V 60. letech se střídala jedna pracovní a jedna nepracovní sobota. V souvislosti se zkracováním pracovní doby v západních zemích byl v roce 1968 zaveden pětidenní pracovní týden i v Československu.[1] s dvěma dny pracovního volna. I po tomto přechodu byly vyhlašovány některé soboty jako pracovní. Sobota, kdy se muselo z rozhodnutí vlády jít povinně nejen do práce, ale i do školy, se nazývala pracovní sobota. Pracovních sobot, které nesouvisely s přesunem pracovního volna, postupně během 80. let ubývalo - poslední taková byla 11.3.1989. V polovině 80. let nastal dočasný nárůst pracovních sobot. V několika případech byla za dodatečný pracovní den určena i neděle, což nastávalo okolo Vánoc, Nového roku, Prvního máje a výročí osvobození, pokud tyto svátky připadly v průběhu týdne. Jako příklad lze uvést 2 pracovní neděle po sobě v roce 1985 - 5. a 12.5.
V roce 1990 byly uvažovány 3 pracovní soboty: 1)28.4. (místo Po 30.4.), 2) 22.12. (místo Po 24.12.) a 3)29.12. (místo Po 31.12.), nakonec byla realizovaná jen první jmenovaná.
Mimo centrálně stanovené pracovní soboty se v některých místech vyhlašovaly i další dodatečné pracovní soboty. Proslulé jsou „mamulovky“,[2] které vyhlašoval krajský tajemník KSČ v Severomoravském kraji Miroslav Mamula.
Pracovní soboty v jiných zemích RVHP
Pracovní soboty byly obvyklé i v jiných zemích východního bloku, v Sovětském svazu jich bylo mnohem více než v Československu, jednalo se o tzv. subótniky.
Související články
Šablona:Portál Komunistický režim v Československu