Bahenní sopka: Porovnání verzí
m robot přidal: eo:Ŝlimvulkano |
upravy, zobecnění a {{Commons|Category:Mudpots}} |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Mud volcano Salton Sea.jpg|200px|thumb|right|Bahenní sopka je cítit po vyvěrajících plynech, zejména po [[síra|síře]]. Na obrázku je sopka u Salton Sea, [[Palm Springs]], [[Spojené státy americké|USA]].]] |
[[Soubor:Mud volcano Salton Sea.jpg|200px|thumb|right|Bahenní sopka je cítit po vyvěrajících [[sopečné plyny|sopečných plynech]], zejména po [[síra|síře]]. Na obrázku je sopka u Salton Sea, [[Palm Springs]], [[Spojené státy americké|USA]].]] |
||
'''Bahenní sopka''' je místo na [[Země|zemském]] povrchu, obvykle tvaru [[hora|hory]], kde [[plyn]]y nebo [[vodní pára|vodní páry]] v [[jíl]]ovité bahnité půdě, vytváří místy plochý [[kužel]] připomínající [[sopka|sopku]]. |
'''Bahenní sopka''' je místo na [[Země|zemském]] povrchu, obvykle tvaru [[hora|hory]], kde [[plyn]]y nebo [[vodní pára|vodní páry]] v [[jíl]]ovité bahnité půdě, vytváří místy plochý [[kužel]] připomínající [[sopka|sopku]]. |
||
Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky [[centimetr]]ů, někdy až [[metr]]ů. Největší jsou v [[Ázerbájdžán]]u, jejichž velikosti dosahují výšky i stovek metrů a chrlí |
Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky [[centimetr]]ů, někdy až [[metr]]ů. Největší jsou v [[Ázerbájdžán]]u, jejichž velikosti dosahují výšky i stovek metrů a chrlí [[sopečné plyny]], oheň a [[bahno]]. Unikátní ukázky jsou k vidění v Ázerbájdžánu, a to především v Gobustánu. 410 metrů vysoká ''Taragaj Dagh'' se základnou jeden a půl kilometru je největší bahenní sopkou na světě. |
||
Unikátní ukázky jsou k vidění v Ázerbájdžánu, a to především v Gobustánu. 410 metrů vysoká ''Taragaj Dagh'' se základnou jeden a půl kilometru je největší bahenní sopkou na světě. |
|||
== Princip == |
== Princip == |
||
[[Soubor:Volcan de lodo.jpg|thumb|left|Bahenní sopka Yagrumito v Monagas, [[Venezuela]]. (6 km od Maturínu)]] [[Princip]] bahenních sopek je jiný než u [[magma]]tických vulkánů. |
[[Soubor:Volcan de lodo.jpg|thumb|left|Bahenní sopka Yagrumito v Monagas, [[Venezuela]]. (6 km od Maturínu)]] |
||
[[Princip]] bahenních sopek je jiný než u [[magma]]tických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští [[sedimenty]] jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní [[kráter]]y tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako [[gejzír]] spolu s unikajícím plynem a drobným [[štěrk]]em.<ref>''Jiří Sladký: Svět bahenních sopek'' (strana 54 - 55), časopis 100 + 1, vydání 4/2008, Praha 2008, ISSN 03229629</ref> |
|||
Bahenní sopky jsou vázány na tektonicky aktivní oblasti, na ložiska ropy a i zemního plynu. |
|||
Bahenní sopky jsou vázány na ložiska ropy a plynu. Nejvíce je jich v přímořské oblasti vyplněné mocnými vrstvami hlíny a jílu, říčními a mořskými sedimenty. |
|||
[[Soubor:Worldwide_distribution_of_gas_hydrates_1996.jpg|left|thumbnail|350px|Oblasti se zvýšeným výskytem plynových hydrátů, které jsou často i místy, kdy můžeme vidět bahenní sopky.]] |
[[Soubor:Worldwide_distribution_of_gas_hydrates_1996.jpg|left|thumbnail|350px|Oblasti se zvýšeným výskytem plynových hydrátů, které jsou často i místy, kdy můžeme vidět bahenní sopky.]] |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
{{Commons|Category:Mudpots}} |
|||
<references/> |
<references/> |
||
Verze z 15. 1. 2010, 19:11
Bahenní sopka je místo na zemském povrchu, obvykle tvaru hory, kde plyny nebo vodní páry v jílovité bahnité půdě, vytváří místy plochý kužel připomínající sopku.
Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů. Největší jsou v Ázerbájdžánu, jejichž velikosti dosahují výšky i stovek metrů a chrlí sopečné plyny, oheň a bahno. Unikátní ukázky jsou k vidění v Ázerbájdžánu, a to především v Gobustánu. 410 metrů vysoká Taragaj Dagh se základnou jeden a půl kilometru je největší bahenní sopkou na světě.
Princip
Princip bahenních sopek je jiný než u magmatických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští sedimenty jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní krátery tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako gejzír spolu s unikajícím plynem a drobným štěrkem.[1]
Bahenní sopky jsou vázány na tektonicky aktivní oblasti, na ložiska ropy a i zemního plynu.
Reference
Galerie bahenní sopka na Wikimedia Commons
- ↑ Jiří Sladký: Svět bahenních sopek (strana 54 - 55), časopis 100 + 1, vydání 4/2008, Praha 2008, ISSN 03229629