František Serafínský Procházka: Porovnání verzí
m oprava Serafinský na Serafínský, jiná osoba |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
| kapitola = František Seraf.Procházka |
| kapitola = František Seraf.Procházka |
||
| strany = 26 |
| strany = 26 |
||
}}</ref>. Od roku [[1901]] se stal redaktorem [[Česká grafická unie|České grafické unie]] a v letech 1913-1939 řídil časopis [[Zvon]]. Zapojil se do činnosti v řadě tehdejších kulturních organizací - Moravská beseda, Svatobor, Spolek Máj, Společnost literatury pro mládež, Masarykův lidovýchovný ústav v Praze. Stal se členem České akademie věd a umění. Hlavní těžiště jeho velice rozmanité práce bylo věnováno tvorbě pro děti. |
}}</ref>. Od roku [[1901]] se stal redaktorem [[Česká grafická unie|České grafické unie]] a v letech 1913-1939 řídil časopis [[Zvon]]. Zapojil se do činnosti v řadě tehdejších kulturních organizací - Moravská beseda, Svatobor, Spolek Máj, Společnost literatury pro mládež, Masarykův lidovýchovný ústav v Praze. Stal se členem České akademie věd a umění. Hlavní těžiště jeho velice rozmanité práce bylo věnováno tvorbě pro děti. |
||
== Literární dílo == |
== Literární dílo == |
||
Verze z 6. 12. 2009, 10:09
František Serafínský Procházka (15. ledna 1861, Náměšť na Hané – 28. ledna 1939) byl český redaktor, básník a spisovatel.
Život
V letech 1873-1881 vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci, poté vstoupil v Olomouci do kněžského semináře. Po dvou letech odešel do Prahy studovat filozofii, latinu, řečtinu a češtinu na Karlovu univerzitu. Po absolvování byl krátce učitelem na několika místech Prahy. Od roku 1891 pracoval ve Vilímkově nakladatelství jako redaktor Malého čtenáře. Od roku 1900 řídil městskou knihovnu v Praze na Královských Vinohradech[1]. Od roku 1901 se stal redaktorem České grafické unie a v letech 1913-1939 řídil časopis Zvon. Zapojil se do činnosti v řadě tehdejších kulturních organizací - Moravská beseda, Svatobor, Spolek Máj, Společnost literatury pro mládež, Masarykův lidovýchovný ústav v Praze. Stal se členem České akademie věd a umění. Hlavní těžiště jeho velice rozmanité práce bylo věnováno tvorbě pro děti.
Literární dílo
- Píseň o Činu (1885), básnická báchorka
- Na úrodné půdě (1887), veršovaná pohádka z Hanácka
- Různé zvuky (1887), lyrické příběhy
- Blesky na horách (1892), lyrické příběhy
- Jazyk (1895), alegorická výpravná skladba
- Slunéčko (1904), pro děti
- Šotci krále Holce (1905), pro děti
- Král Ječmínek (1906), rozsáhlý báchorkový epos
- Lučina (1908), pro děti
- Vinobraní (1911), básně
- Česká lyra (1911), antologie s hodnocením české lyriky
- Česká epika (1912), antologie s hodnocením české epiky
- Vojna je vojna (1913)
- Pestří motýlci (1917), pro děti
- Mistr Jan Hus (1918)
- Černý orel (1918), válečná poesie
- Dvě romance (1919)
- Věřím (1929)
- Tyršův čin (1932)
Písně
- Písničky (1898)
- Novější písničky (1900)
- Nejnovější písničky (1901)
- Hradčanské písničky (1904)
- Písničky kovářova syna (1908)
- Nové hradčanské písničky (1924)
- Zpěvníček (1932)
Překlady
- Gerhart Hauptmann: Potopený zvon (1897)
- Maupassant mládeži (1919), výbor z díla Guy de Maupassanta
- Jules Verne: Tajemný hrad v Karpatech (1924)
- Jules Verne: Černé indie (1928)
Odkazy
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Serafínský Procházka CHYBA: {{Wikizdroje}} — Příliš mnoho parametrů.
Reference
- ↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý, díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola František Seraf.Procházka, s. 26.