Emerich Uherský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+pahýl
m Typo
Řádek 9: Řádek 9:
'''Emerich''' (maďarsky Imre, chorvatsky Emerik, slovensky Imrich), ([[1174]]–[[30. listopad]]u [[1204]]) byl chorvatský a dalmatský vévoda ([[1194]]-[[1196]]) a [[Seznam uherských králů|uherský král]] ([[1196]]-[[1204]]) pocházející z rodu [[Arpádovci|Arpádovců]].
'''Emerich''' (maďarsky Imre, chorvatsky Emerik, slovensky Imrich), ([[1174]]–[[30. listopad]]u [[1204]]) byl chorvatský a dalmatský vévoda ([[1194]]-[[1196]]) a [[Seznam uherských králů|uherský král]] ([[1196]]-[[1204]]) pocházející z rodu [[Arpádovci|Arpádovců]].


Narodil se roku [[1174]] jako nejstarší syn uherského krále [[Bela III.|Bely III.]] a jeho první manželky [[Anežka de Châtillon]], dcery [[Renaud de Châtillon|Renauda de Châtillon]]. Za uherského krále byl korunován ještě za života svého otce v roce [[1182]]. Znovu korunován byl v roce [[1194]], kdy byl svým otcem ustanoven vévodou chorvatkým a dalmatským. Oženil se [[Konstancie Aragonská|Konstancií]], dcerou aragonského krále [[Alfonso II. Aragonský|Alfonsa II.]] Po smrti svého otce musel několikrát čelit revoltám svého mladšího bratra [[Ondřej II. Uherský|Ondřeje]], které vyvolávaly neklid v celé zemi.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydání = 2 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2008 | isbn = 978-80-7106-616-3 | počet stran = 613 | strany = 62 | jazyk = česky}}</ref> Před svou smrtí nechal korunovat uherským králem svého malého syna [[Ladislav III. Uherský|Ladislava]] a jako poručníka, který měl spravovat zemi až do jeho dospělosti, mu určil svého bratra Ondřeje. Ten se ale po Emerichově smrti choval k jeho vdově a synovi velmi tvrdě a oba museli před ním uprchnout do [[Rakousko|Rakouska]], kde Ladislav v roce [[1205]] na uherský trůn nastoupil jeho strýc a Emerichův mladší bratr Ondřej II.
Narodil se roku [[1174]] jako nejstarší syn uherského krále [[Béla III. Uherský|Bély III.]] a jeho první manželky [[Anežka de Châtillon]], dcery [[Renaud de Châtillon|Renauda de Châtillon]]. Za uherského krále byl korunován ještě za života svého otce v roce [[1182]]. Znovu korunován byl v roce [[1194]], kdy byl svým otcem ustanoven vévodou chorvatkým a dalmatským. Oženil se [[Konstancie Aragonská|Konstancií]], dcerou aragonského krále [[Alfonso II. Aragonský|Alfonsa II.]] Po smrti svého otce musel několikrát čelit revoltám svého mladšího bratra [[Ondřej II. Uherský|Ondřeje]], které vyvolávaly neklid v celé zemi.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydání = 2 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2008 | isbn = 978-80-7106-616-3 | počet stran = 613 | strany = 62 | jazyk = česky}}</ref> Před svou smrtí nechal korunovat uherským králem svého malého syna [[Ladislav III. Uherský|Ladislava]] a jako poručníka, který měl spravovat zemi až do jeho dospělosti, mu určil svého bratra Ondřeje. Ten se ale po Emerichově smrti choval k jeho vdově a synovi velmi tvrdě a oba museli před ním uprchnout do [[Rakousko|Rakouska]], kde Ladislav v roce [[1205]] na uherský trůn nastoupil jeho strýc a Emerichův mladší bratr Ondřej II.


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 5. 9. 2009, 14:49

Příbuzenstvo
otec Béla III. Uherský
matka Anežka de Châtillon
manželka Konstancie Aragonská
syn Ladislav III. Uherský
bratr Ondřej II. Uherský

Emerich (maďarsky Imre, chorvatsky Emerik, slovensky Imrich), (117430. listopadu 1204) byl chorvatský a dalmatský vévoda (1194-1196) a uherský král (1196-1204) pocházející z rodu Arpádovců.

Narodil se roku 1174 jako nejstarší syn uherského krále Bély III. a jeho první manželky Anežka de Châtillon, dcery Renauda de Châtillon. Za uherského krále byl korunován ještě za života svého otce v roce 1182. Znovu korunován byl v roce 1194, kdy byl svým otcem ustanoven vévodou chorvatkým a dalmatským. Oženil se Konstancií, dcerou aragonského krále Alfonsa II. Po smrti svého otce musel několikrát čelit revoltám svého mladšího bratra Ondřeje, které vyvolávaly neklid v celé zemi.[1] Před svou smrtí nechal korunovat uherským králem svého malého syna Ladislava a jako poručníka, který měl spravovat zemi až do jeho dospělosti, mu určil svého bratra Ondřeje. Ten se ale po Emerichově smrti choval k jeho vdově a synovi velmi tvrdě a oba museli před ním uprchnout do Rakouska, kde Ladislav v roce 1205 na uherský trůn nastoupil jeho strýc a Emerichův mladší bratr Ondřej II.

Reference

  1. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. S. 62. 

Šablona:Pahýl - panovník