Právní vztah: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 3854418 uživatele 90.176.232.215 (diskuse) zrušena exp
Řádek 23: Řádek 23:


3) subjekty a objekty - nebývají vždy v teorii považovány za předpoklady právního vztahu
3) subjekty a objekty - nebývají vždy v teorii považovány za předpoklady právního vztahu
العربية
Azərbaycan
Беларуская
Беларуская (тарашкевіца)
Български
বাংলা
ইমার ঠার/বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী
Brezhoneg
Bosanski
Català
Cebuano
Словѣ́ньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ
Kaszëbsczi
Cymraeg
Dansk
Deutsch
Dolnoserbski
Ελληνικά
English
Simple English
Esperanto
Español
Eesti
Euskara
فارسی
Suomi
Français
Gaeilge
Galego
עברית
हिन्दी
Hrvatski
Magyar
Bahasa Indonesia
Ido
Íslenska
Italiano
日本語
Basa Jawa
ქართული
한국어
Kurdî / كوردی
Latina
Lëtzebuergesch
Lumbaart
Lietuvių
Latviešu
Македонски
मराठी
Bahasa Melayu
Nnapulitano
Plattdüütsch
नेपाल भाषा
Nederlands
‪Norsk (nynorsk)‬
‪Norsk (bokmål)‬
Occitan
Polski
Piemontèis
Português
Română
Русский
Sicilianu
Srpskohrvatski / Српскохрватски
Slovenčina
Slovenščina
Shqip
Српски / Srpski
Basa Sunda
Svenska
Ślůnski
தமிழ்
తెలుగు
ไทย
Tagalog
Türkçe
Українська
Tiếng Việt
Volapük
中文


==Prvky právního vztahu==
==Prvky právního vztahu==

Verze z 16. 4. 2009, 19:23

Šablona:Upravit - právo

Právním vztahem se rozumí[zdroj?] právem upravený vzájemný poměr dvou subjektů hmotného práva, tzn. osob (fyzických nebo právnických), včetně veřejnoprávních korporací, jako nositelů právní subjektivity, tedy nositelů práv a povinností. Příkladem právního vztahu je dluh, manželství, státní občanství nebo účast společníka ve společnosti s ručením omezeným.

Požadavkem vzájemnosti se právní vztah liší od pouhého práva - např. vlastnictví působí vůči všem (erga omnes), je tedy (absolutním subjektivním) právem, nikoli právním vztahem.

Právní vztah s orgánem veřejné moci možný není,[zdroj?] např. daňový dluh nebo dluh na sociálním pojištění právním vztahem není.

Právní vztahy se dělí do dvou hlavních skupin:

Další definice právního vztahu

Podle klasické, v české nauce však neužívané, definice[zdroj?] můžou právní vztahy vznikat nejen mezi osobami, ale i mezi osobou a věcí: např. vlastnictví je právní vztah mezi vlastníkem a předmětem vlastnictví.

Další definice,[zdroj?] používaná někdy i v českém právu, připouští vznik právních vztahů i u absolutních práv, takže vlastnictví je právním vztahem mezi vlastníkem a všemi potenciálními rušiteli jeho vlastnického práva, jimž je vlastnictvím uložena povinnost vlastníka ve výkonu jeho práv nerušit. Tato definice se však nepokládá za příliš praktickou, neboť podle ní každé absolutní právo zakládá blíže neurčený a neomezený počet právních vztahů k potenciálním delikventům.

Předpoklady právního vztahu:

1) právní norma - obligatorní předpoklad, bez něj nebude společenský vztah právním vztahem

2) právní skutečnosti - nutný předpoklad, jen výjimečně nemusí figurovat ve struktuře právního vztahu

3) subjekty a objekty - nebývají vždy v teorii považovány za předpoklady právního vztahu

Prvky právního vztahu

Právní vztah sestává z těchto prvků:

Reference