Dagmar Hochová: Porovnání verzí
za svou zásadní práci považuje snímek ''Proti zdi'' |
|||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
<gallery perrow="3"> |
<gallery perrow="3"> |
||
Soubor:Dagmar Hochova Klaster Dominikanu Praha 0001.JPG|''Výstava D. Hochové v Klášteru Dominikánů'' |
Soubor:Dagmar Hochova Klaster Dominikanu Praha 0001.JPG|''Výstava D. Hochové v Klášteru Dominikánů'' |
||
Soubor:Dagmar Hochova Klaster Dominikanu Praha 0002.JPG |
Soubor:Dagmar Hochova Klaster Dominikanu Praha 0002.JPG| |
||
Soubor:Dagmar Hochova Klaster Dominikanu Praha 0003.JPG |
Soubor:Dagmar Hochova Klaster Dominikanu Praha 0003.JPG| |
||
Soubor:Dagmar Hochova Klaster Dominikanu Praha 0004.JPG |
Soubor:Dagmar Hochova Klaster Dominikanu Praha 0004.JPG| |
||
Soubor:Dagmar Hochova Klaster Dominikanu Praha 0005.JPG |
Soubor:Dagmar Hochova Klaster Dominikanu Praha 0005.JPG| |
||
Soubor:Dagmar Hochova Klaster Dominikanu Praha 0006.JPG |
Soubor:Dagmar Hochova Klaster Dominikanu Praha 0006.JPG| |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
==Zdroje== |
==Zdroje== |
||
{{NK ČR|jk01041619}} |
{{NK ČR|jk01041619}} |
Verze z 1. 1. 2009, 14:30
Dagmar Hochová (*1926, Praha[1]) je česká dokumentární a reportážní fotografka.
Dagmar Hochová se narodila v roce 1926 v Praze. Studovala v letech 1942-1943 na Státní grafické škole v Praze, kde byla žačkou Jaromíra Funkeho a Josefa Ehma. Po krátkém válečném přerušení dokončila školu v ročníku 1945/1946. Poté pracovala v laboratořích firmy Illek a Paul, orientované na reklamní fotografii, a stala se jednou z prvních studentek prof. Karla Plicky na nově založené Filmové akademii múzických umění.
Obor filmová fotografie absolvovala roku 1953. Už během studií spolupracovala s časopisy a s nakladatelstvími pro děti, především nakladatelství Albatros. Tato spolupráce ovlivnila její celoživotní zaměření na reportážní a dokumentární fotografii. Dagmar Hochovou proslavily cykly Děti, Síla věku, Dvojice, Svátky a slavnosti. Její kamera zachytila životní okamžiky malých a přehlížených, děti, staré lidi a jeptišky. Jako fotografku ji to vždy přitahovalo na místa, kde se něco dělo. Právě tam hledala své okamžiky pravdy.
PhDr. Marie Klimešová, 29. dubna 2001 o Dagmar Hochové řekla: Dáša Hochová dětem rozumí. Ani na okamžik je nevnímá jako objekt jakéhosi sentimentu; děti jí jsou vždy partnery a ona je nadšena, když v nich nalézá životaschopnost, která jim v budoucnu pomůže rozvinout se v dospělou osobnost. Sleduje je mnohdy s radostnou jízlivostí, s porozuměním pro jejich přirozenou nenucenost, zároveň jim ale svou vitální přítomností dává podnět ke zvlášť pádnému projevení své podstaty. [2]
Dagmar Hochová se vymyká dobové tvorbě nejen nekonformností námětů a tvrdošíjností v hledání a odkrývání lidských okamžiků, ale i programovou rezignací na zažité a osvědčené tvůrčí konvence. Nerespektuje žádná kompoziční pravidla, pohrdá aranžováním scén a fotografovaných lidí či objektů, nesnáší umělé osvětlení, zejména bleskové světlo, nezajímá jí technická preciznost. Hlavní je pro ni síla výpovědi o člověku a té pak podřizuje vše.
Fotoaparát neodkládá ani dnes, i když se v posledním desetiletí spíše soustřeďuje na bilancování svého rozsáhlého díla. Dostalo se jí satisfakce za dlouhá léta, kdy její nejlepší fotografické cykly končily v šuplíku. Od roku 1994 začala vydávat ve spolupráci s nakladatelstvím Kuklík knižní rekapitulaci svého fotografického díla. Za vlastní finanční prostředky získané v restituci připravila sama, bez editorské pomoci, bilanční trilogii - Deset, dvacet, třicet, už jdu, Čas oponou trhl a Síla věku.
V Nakladatelství Torst publikovala v roce 2001 zatím svou poslední knihu fotografických portrétů českých spisovatelů nazvanou Konec chleba, počátek kamení. V letech 1990-1992 byla Dagmar Hochová poslankyní České národní rady. V roce 2000 jí byla za vynikající umělecké výsledky udělena medaile Za zásluhy.
Za svou zásadní práci považuje snímek Proti zdi z roku 1960, portrét dvou kluků, kteří vší vervou skáčou proti oprýskané stěně a kopou do ní. Je na něm vidět jejich nespoutaná snaha překonat překážku, i když moc dobře vědí, že si o ni leda tak zničí boty.[3]
Výstavy
- Síla věku, únor 1992, Malá galerie České spořitelny (Kladno)[4]
- Děti 1948–66, Galerie Pražského domu fotografie, Haštalská 1, 110 00 Praha 1, 4. května – 3. června 2001 [5]
- Zadním východem, Klášter dominikánů, Praha 1, 3. - 31. května 2008
Galerie
-
Výstava D. Hochové v Klášteru Dominikánů
Zdroje
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Dagmar Hochová Šablona:Portál Fotografie
- ↑ http://digiarena.zive.cz/default.aspx?article=3332
- ↑ http://www.phpweb.cz/archiv-vystav/2001/dagmar-hochova.html
- ↑ http://artalkweb.wordpress.com/2008/12/16/recenze-knihy-vzpominek-dagmar-hochove/
- ↑ http://abart.artarchiv.cz/vystavy.php?IDvystavy=2421
- ↑ http://www.phpweb.cz/archiv-vystav/2001/dagmar-hochova.html