Pojivová tkáň: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 16. 5. 2008, 01:24

Pojivová tkáň je označení pro tkáně, které mají původ v mezenchymu, primitivní rosolovité tkáni mezodermálního původu, která během embryonálního vývoje vyplňovala prostory mezi vnitřními orgány.

Jednotlivé typy pojivové tkáně se od sebe na první pohled velmi liší. V organismu zastávají mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování stálé koncentrace iontů a vody, tvoří látkové rezervy organismu a mají i obrannou funkci. Mezi pojivovou tkáň se někdy řadí i tělní tekutiny, které mají také mezenchymální původ, ale strukturou se od ostatních pojiv poněkud odlišují.

Pojivové tkáně dělíme podle funkce na výplňovou, opěrnou a trofickou. Mezi výplňové tkáně spadá vazivo (řídké, tukové, tuhé), chrupavku (hyalinní, elastická, vazivová). Do opěrných pojivových tkání zařazujeme kosti (houbovitá/spongiozní, konpaktní/hutná). Za trofické pojivové tkáně jsou považovány tělni tekutiny zajišťující udržení homeostázy (stálého vnitřního prostředí) = krev, míza, tkáňový mok.

V dospělém organismu pravé pojivové tkáně patří vazivo, chrupavka a kost.

Složení pojivové tkáně

buňky
mezibuněčná hmota
- fibrilární složka
- amorfní složka

Pojivová tkáň se skládá z buněk a různého (většinou velkého) podílu mezibuněčné hmoty, která má fibrilární složku (z kolagenních a elastických vláken) a amorfní složku (z glukózaminoglykanů).

Buňky pojivových tkání se liší tvarem i funkcí, podle typu dané pojivové tkáně. Produkují mezibuněčnou hmotu, střádají látky (tukové buňky), některé typy buněk se podílejí na imunitní reakci organismu (makrofágy, žírné buňky).

Struktura a složení mezibuněčné hmoty se také liší. V některých pojivech převládá vláknitá složka mezibuněčné hmoty (šlachy, vazy), v jiných je velké množství amorfní složky (chrupavka).

Amorfní složka je tvořena převážně glykosaminoglykany a glykoproteiny (chondroitinsulfát, fibronektin aj.)

Vláktitou složku představují kolagenní, elastická a retikulární vlákna.

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 Jednotlivé typy pojivové tkáně se od sebe na první pohled velmi liší. V organismu zastávají mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování stálé koncentrace [[Ion|iontů]] a [[voda|vody]], tvoří látkové rezervy organismu a mají i obrannou funkci. Mezi pojivovou tkáň se někdy řadí i [[tělní tekutiny]], které mají také mezenchymální původ, ale strukturou se od ostatních pojiv poněkud odlišují.
+Pojivové tkáně dělíme podle funkce na výplňovou, opěrnou a trofickou. Mezi výplňové tkáně spadá vazivo (řídké, tukové, tuhé), chrupavku (hyalinní, elastická, vazivová). Do opěrných pojivových tkání zařazujeme kosti (houbovitá/spongiozní, konpaktní/hutná). Za trofické pojivové tkáně jsou považovány tělni tekutiny zajišťující udržení homeostázy (stálého vnitřního prostředí) = krev, míza, tkáňový mok.
 V dospělém organismu pravé pojivové tkáně patří [[vazivo]], [[chrupavka]] a [[kost]].
@@ Řádek 12: / Řádek 14: @@
 ** amorfní složka
-Pojivová tkáň se skládá z [[buňka|buněk]] a různého (většinou velkého) podílu mezibuněčné hmoty, která má fibrilární (vláknitou) a amorfní složku.
+Pojivová tkáň se skládá z [[buňka|buněk]] a různého (většinou velkého) podílu mezibuněčné hmoty, která má fibrilární složku (z kolagenních a elastických vláken) a amorfní složku (z glukózaminoglykanů).
 Buňky pojivových tkání se liší tvarem i funkcí, podle typu dané pojivové tkáně. Produkují mezibuněčnou hmotu, střádají látky (tukové buňky), některé typy buněk se podílejí na [[imunita (biologie)|imunitní reakci]] organismu ([[makrofág]]y, [[žírná buňka|žírné buňky]]).