Karel Lustig: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 1. 4. 2008, 18:20

	Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Karel Lustig (* 29. prosince 1856 v Kardašově Řečici; † 5. dubna 1924) byl český pedagog, zakladatel muzea v Soběslavi, spisovatel, spolkově i veřejně činný.

Studium a učitelská praxe

Karel Lustig absolvoval gymnázium v Jindřichově Hradci a Českých Budějovicích, potom vystudoval Učitelský ústav v Soběslavi. Dráhu pedagoga zahájil v Milevsku a Bechyni a ve svých 39 letech přišel (1895) do Soběslavi a zde se stal v roce 1899 ředitelem obecné a měšťanské chlapecké školy. Byl aktivní jako starosta Táborského krajinského spolku učitelstva a člen výboru Zemské ústřední jednoty.

Zakladatel muzea

Zájem i čas věnoval Lustig sbírání zajímavých památek; stal se roku 1897 tvůrcem a správcem sbírek soběslavského muzea v Rožmberském domě- viz : [1]; uspořádal muzejní knihovnu. V té době vznikl základ cenných národopisných sbírek, zejména v souvislosti s velkou 'Národopisnou, školní a průmyslovou a včelařskou výstavou' v Soběslavi roku 1898. Ředitel Lustig měl pomoc a oporu v práci učitelky Emilie Fryšové a hodináře Aloise Březiny. Po náhlé smrti Karla Lustiga ( při sobotní cestě ze Soběslavi k rodině) vedl městské muzeum až do r.1940 obětavě rodák ze Soběslavi, bývalý řídící učitel Antonín Jungmann (1854-1945). Začátkem 20. století patřilo soběslavské muzeum k nejlepším takovým venkovským zařízením v Čechách. Dnešní Blatské muzeum v Soběslavi (pobočka Husitského muzea v Táboře) pečuje o přírodovědné a národopisné sbírky z regionu Blat a Táborska, návštěvníkům nabízí stálé expozice Příroda Táborska (v Rožmberském domě) a Národopis Blat a Kozácka (ve Smrčkově domě) a dále krátkodobé výstavy, přednášky a exkurze.

Publicista a spisovatel

Karel Lustig v letech 1886-1891 redigoval „Zpravodaje hospodářské spol. pro polit. okres milevský“; redigoval a přispíval do publikací muzejního spolku v Soběslavi („Výstava v Soběslavi 1898“, muzejní sborníky r. 1900, 1901, 1903), od roku 1905 redigoval měsíčník "Staré a nové zvěsti ze Soběslavě a okolí" a "Věstník jihočeských muzeí". Kromě toho publikoval v mnoha tehdejších listech. Napsal a vydal knihy:

Žena (1904)
Na cestu životem (čtyři vydání)

Rodina

Otec Josef Lustig byl kupec a poštmistr v Kardašově Řečici, bratr Gustav Lustig byl známý mecenáš vědy, umění a chudých a druhý bratr Alois Lustig byl technik, vynálezce a na přelomu 20.století deset let starostou Kardašovy Řečice a publicista ( např. v Národních listech).

Související články

o muzeu : [2]
- [3]

Reference

Ottův slovník naučný, str.560
[4]
Táborsko,srdce jižních Čech (1948)
Historie města Kardašova Řečice

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{požadavek na obrázek}}
-'''Karel Lustig''' (* [[29. prosinec|29. prosince]] [[1856]] v [[Kardašova Řečice|Kardašově Řečici]]; † [[5. duben|5. dubna]] [[1924]]) byl [[Čechy|český]] [[pedagog]], zakladatel muzea v [[Soběslav]]i, [[spisovatel]], spolkově i veřejně činný.
+'''Karel Lustig''' (* [[29. prosinec|29. prosince]] [[1856]] v [[Kardašova Řečice|Kardašově Řečici]]; † [[5. duben|5. dubna]] [[1924]]) byl [[Čechy|český]] [[Učitel|pedagog]], zakladatel muzea v [[Soběslav]]i, [[spisovatel]], spolkově i veřejně činný.
 == Studium a učitelská praxe ==
-Karel Lustig absolvoval gymnázium v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] a [[České Budějovice|Českých Budějovicích]], potom vystudoval [[Učitelský ústav]] v Soběslavi. Dráhu pedagoga zahájil v [[Milevsko|Milevsku]] a [[Bechyně|Bechyni]] a ve svých 39 letech přišel (1895) do Soběslavi  a zde se stal v roce 1899  ředitelem obecné a měšťanské chlapecké školy. Byl aktivní  jako starosta ''Táborského krajinského spolku učitelstva'' a člen výboru ''Zemské ústřední jednoty''.
+Karel Lustig absolvoval gymnázium v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] a [[České Budějovice|Českých Budějovicích]], potom vystudoval [[Učitelský ústav]] v Soběslavi. Dráhu pedagoga zahájil v [[Milevsko|Milevsku]] a [[Bechyně|Bechyni]] a ve svých 39 letech přišel (1895) do Soběslavi a zde se stal v roce 1899 ředitelem obecné a měšťanské chlapecké školy. Byl aktivní jako starosta ''Táborského krajinského spolku učitelstva'' a člen výboru ''Zemské ústřední jednoty''.
 == Zakladatel muzea ==
-Zájem i čas věnoval Lustig sbírání zajímavých památek; stal se roku [[1897]] tvůrcem a správcem sbírek soběslavského muzea v [[Rožmberský dům|Rožmberském domě]]- viz : [http://www.musobeslav.cz/sobeslav/historie/rozmberk.jpg]; uspořádal muzejní knihovnu. V  té době vznikl základ cenných národopisných sbírek, zejména v souvislosti s velkou ''''''Národopisnou, školní a průmyslovou a včelařskou výstavou'''''' v Soběslavi roku [[1898]]. Ředitel Lustig měl  pomoc a oporu  v  práci  učitelky [[Emilie Fryšová|Emilie Fryšové]]  a hodináře '''Aloise Březiny'''. Po náhlé smrti Karla Lustiga ( při sobotní cestě ze Soběslavi k rodině)  vedl městské muzeum až do r.1940 obětavě rodák ze Soběslavi, bývalý řídící učitel  '''Antonín Jungmann''' (1854-1945). Začátkem  [[20. století]] patřilo soběslavské muzeum k nejlepším takovým venkovským zařízením v [[Čechy|Čechách]]. Dnešní '''Blatské muzeum v Soběslavi''' (pobočka Husitského muzea v Táboře) pečuje o přírodovědné a národopisné sbírky z regionu [[Blata|Blat]] a Táborska, návštěvníkům nabízí stálé expozice Příroda Táborska (v Rožmberském domě) a Národopis Blat a Kozácka (ve Smrčkově domě) a dále krátkodobé výstavy, přednášky a exkurze.
+Zájem i čas věnoval Lustig sbírání zajímavých památek; stal se roku [[1897]] tvůrcem a správcem sbírek soběslavského muzea v [[Rožmberský dům|Rožmberském domě]]- viz : [http://www.musobeslav.cz/sobeslav/historie/rozmberk.jpg]; uspořádal muzejní knihovnu. V té době vznikl základ cenných národopisných sbírek, zejména v souvislosti s velkou ''''''Národopisnou, školní a průmyslovou a včelařskou výstavou'''''' v Soběslavi roku [[1898]]. Ředitel Lustig měl pomoc a oporu v práci učitelky [[Emilie Fryšová|Emilie Fryšové]] a hodináře '''Aloise Březiny'''. Po náhlé smrti Karla Lustiga ( při sobotní cestě ze Soběslavi k rodině) vedl městské muzeum až do r.1940 obětavě rodák ze Soběslavi, bývalý řídící učitel '''Antonín Jungmann''' (1854-1945). Začátkem [[20. století]] patřilo soběslavské muzeum k nejlepším takovým venkovským zařízením v [[Čechy|Čechách]]. Dnešní '''Blatské muzeum v Soběslavi''' (pobočka Husitského muzea v Táboře) pečuje o přírodovědné a národopisné sbírky z regionu [[Blata|Blat]] a Táborska, návštěvníkům nabízí stálé expozice Příroda Táborska (v Rožmberském domě) a Národopis Blat a Kozácka (ve Smrčkově domě) a dále krátkodobé výstavy, přednášky a exkurze.
 == Publicista a spisovatel ==
-Karel Lustig  v letech 1886-1891 redigoval „''Zpravodaje hospodářské spol. pro polit. okres milevský''“; redigoval a přispíval do publikací muzejního spolku v Soběslavi („''Výstava v Soběslavi 1898''“, muzejní '''sborníky''' r. 1900, 1901, 1903),  od roku [[1905]]  redigoval měsíčník ''"Staré a nové zvěsti ze Soběslavě a okolí"'' a ''"Věstník jihočeských muzeí"''. Kromě toho publikoval v mnoha tehdejších listech.  Napsal a vydal  knihy:
+Karel Lustig v letech 1886-1891 redigoval „''Zpravodaje hospodářské spol. pro polit. okres milevský''“; redigoval a přispíval do publikací muzejního spolku v Soběslavi („''Výstava v Soběslavi 1898''“, muzejní '''sborníky''' r. 1900, 1901, 1903), od roku [[1905]] redigoval měsíčník ''"Staré a nové zvěsti ze Soběslavě a okolí"'' a ''"Věstník jihočeských muzeí"''. Kromě toho publikoval v mnoha tehdejších listech. Napsal a vydal knihy:
 *Žena (1904)
 *Na cestu životem (čtyři vydání)
 == Rodina ==
-'''Otec'''  Josef  Lustig byl kupec a poštmistr v Kardašově Řečici,  '''bratr''' Gustav Lustig  byl známý mecenáš vědy, umění a chudých  a druhý '''bratr'''  Alois Lustig byl technik, vynálezce a na přelomu 20.století deset let  starostou Kardašovy Řečice a publicista ( např. v [[Národní listy| Národních listech]]).
+'''Otec''' Josef Lustig byl kupec a poštmistr v Kardašově Řečici, '''bratr''' Gustav Lustig byl známý mecenáš vědy, umění a chudých a druhý '''bratr''' Alois Lustig byl technik, vynálezce a na přelomu 20.století deset let starostou Kardašovy Řečice a publicista ( např. v [[Národní listy|Národních listech]]).
 == Související články ==