Edikt: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m rekategorizace |
m Robot změnil kategorii Kategorie:Starověké římské právo |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
*'''[[Edikt postupimský]]''' ([[1685]]) – toleranční edikt, vyhlášený [[braniborsko|braniborským]] [[kurfiřt]]em [[Fridrich Vilém|Fridrichem Vilémem]], který poskytoval záruky hugenotům prchajícím z Francie v důsledku zrušení nantského ediktu. |
*'''[[Edikt postupimský]]''' ([[1685]]) – toleranční edikt, vyhlášený [[braniborsko|braniborským]] [[kurfiřt]]em [[Fridrich Vilém|Fridrichem Vilémem]], který poskytoval záruky hugenotům prchajícím z Francie v důsledku zrušení nantského ediktu. |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Římské právo]] |
||
[[Kategorie:Novověk]] |
[[Kategorie:Novověk]] |
||
Verze z 30. 1. 2008, 21:21
Edikt (z lat. edicere vyřknout, zvěstovat) označuje původně v římském právo veřejné prohlášení úředníka (magistratus), jehož účinnost byla omezena dobou jeho úřadu. Později se tak v římské říši označovaly i výnosy císařů. V raném novověku užívali ediktů francouzští králové a římští císařové.
Významné edikty
- Edikt milánský (313) – prohlášení Constantina I. a Licinia o toleranci říše vůči dosud nepovoleným náboženstvím, zvláště křesťanství.
- Edikt wormský (1521) – výnos Karla V. na říšském sněmu, kterým bylo mimo zákon postaveno počínání Martina Luthera a jímž se zakazovalo číst a šířit jeho spisy.
- Edikt nantský (1598) – výnos Jindřicha IV., kterým uděloval základní práva francouzským hugenotům.
- Edikt z Fontainebleu (1685) Ludvíka XIV. odvolával privilegia stanovená ediktem nantským.
- Edikt postupimský (1685) – toleranční edikt, vyhlášený braniborským kurfiřtem Fridrichem Vilémem, který poskytoval záruky hugenotům prchajícím z Francie v důsledku zrušení nantského ediktu.