Druhý konstantinopolský koncil: Porovnání verzí
m robot přidal: no:Andre konsil i Konstantinopel |
m robot přidal: eu:Konstantinopoliseko II. kontzilioa změnil: sr:Пети васељенски сабор |
||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
[[en:Second Council of Constantinople]] |
[[en:Second Council of Constantinople]] |
||
[[es:Segundo Concilio de Constantinopla]] |
[[es:Segundo Concilio de Constantinopla]] |
||
[[eu:Konstantinopoliseko II. kontzilioa]] |
|||
[[fi:Konstantinopolin toinen kirkolliskokous]] |
[[fi:Konstantinopolin toinen kirkolliskokous]] |
||
[[fr:IIe concile de Constantinople]] |
[[fr:IIe concile de Constantinople]] |
||
Řádek 39: | Řádek 40: | ||
[[ru:Второй Константинопольский собор]] |
[[ru:Второй Константинопольский собор]] |
||
[[sk:Druhý carihradský koncil]] |
[[sk:Druhý carihradský koncil]] |
||
[[sr:Пети |
[[sr:Пети васељенски сабор]] |
||
[[sv:Andra konciliet i Konstantinopel]] |
[[sv:Andra konciliet i Konstantinopel]] |
||
[[zh:第二次君士坦丁堡公會議]] |
[[zh:第二次君士坦丁堡公會議]] |
Verze z 11. 1. 2008, 14:00
2. konstantinopolský koncil byl v pořadí pátým ekumenickým koncilem, který se konal za předsednictví konstantinopolského patriarchy Eutychia a který měl vyřešit určité otázky, který vyvstaly rozhodnutím Chalkedonského koncilu – tzv. spor o Tři kapitoly. Koncil, poslední z pěti velkých církevních shromáždění starověku, zavrhl také tři staré křesťanské spisy kvůli nestoriánským omylům, které v nich shledal, avšak jejich autory zřejmě za heretiky neoznačil.
Koncil svolal císař Justinián I., který zasahoval do koncilních diskusí, ač se jich přímo neúčastnil. Prominentními účastníky koncilu byli alexandrijský a antiošský patriarcha. Z křesťanského Západu se koncilu účastnila pouze hrstka biskupů, neúčastnil se ani papež Vigilius, který se, podobně jako jeruzalémský patriarcha, nechal zastoupit legáty. Papež však nakonec přijal veškerá ustanovení koncilu, ač to na Západě vedlo k dlouho trvajícím sporům.
Tento koncil také odsoudil učení o preexistenci duší, které od 3. století zastával Órigenés a někteří jeho žáci. Hlavní otázkou však byly zmiňované Tři kapitoly, výsledkem jednání koncilu však nestoriánství zůstalo i nadále v souladu s rozhodnutími Efeského koncilu herezí. Řecká akta koncilu byla zničena roku 681, dochoval se však jejich latinský překlad (ač na některých místech upraven ve prospěch papeže).