Křižmo: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
dodatky a odkazy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Autoritní data}}; formát zápisu šablon; kosmetické úpravy
Řádek 15: Řádek 15:


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />


=== Literatura ===
=== Literatura ===
* Innocencius Anton Frencl: ''Liturgika čili Vysvětlení služeb Božích a obřadů svaté katolické církve.''. 2. vydání, Karel Bellmann: Praha 1862, s. 110-111, 113-115 (dostupné online)
* Innocencius Anton Frencl: ''Liturgika čili Vysvětlení služeb Božích a obřadů svaté katolické církve.''. 2. vydání, Karel Bellmann: Praha 1862, s. 110-111, 113-115 (dostupné online)
* Jan Merell: ''Malý bohovědný slovník. Praha 1963
* Jan Merell: ''Malý bohovědný slovník. Praha 1963


Řádek 28: Řádek 29:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Wikislovník|heslo=křižmo}}
* {{Wikislovník|heslo=křižmo}}
* {{commonscat}}
* {{Commonscat}}
{{Autoritní data}}


{{Portály|Křesťanství}}
{{Portály|Křesťanství}}

Verze z 8. 8. 2021, 17:03

Křižmo ve zlaté nádobce

Křižmo, v původním řeckém originále χρῖμα, ve významu pomazání, pomazaný, též nazývané myrha či chrizma a v pravoslaví též myro (odtud myropomazání), je svěcený olej používaný v římskokatolické, řeckokatolické, pravoslavné, starokatolické i některých protestantských církvích. Z hlediska složení jde o směs olivového oleje a balzámu, případně dalších příměsí.

V římskokatolické církvi se používá po křtu (na čelo), při udílení svátosti biřmování (na čelo), při kněžském svěcení (na ruce) a při biskupském svěcení (na hlavu). Dále se olej používá pro svěcení křestní vody, kostelů, oltářů, mešních kalichů a zvonů.[1] Olej samotný je svěcen při dopolední liturgii na Zelený čtvrtek (missa chrismatis).

Odkazy

Reference

  1. KOUŘIL, Jaroslav. Křižmo. Theofil [online]. 2009-10-19 [cit. 2014-07-18]. Dostupné online. 

Literatura

  • Innocencius Anton Frencl: Liturgika čili Vysvětlení služeb Božích a obřadů svaté katolické církve.. 2. vydání, Karel Bellmann: Praha 1862, s. 110-111, 113-115 (dostupné online)
  • Jan Merell: Malý bohovědný slovník. Praha 1963

Související články

Externí odkazy