Maňdžušrí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
 
DragonBot (diskuse | příspěvky)
Řádek 36: Řádek 36:
[[de:Manjushri]]
[[de:Manjushri]]
[[en:Manjusri]]
[[en:Manjusri]]
[[et:Mandžušrī]]
[[es:Manjushri]]
[[es:Manjushri]]
[[et:Mandžušrī]]
[[fr:Manjusri]]
[[fr:Manjusri]]
[[it:Manjusri]]
[[it:Manjusri]]
Řádek 45: Řádek 45:
[[ru:Манджушри]]
[[ru:Манджушри]]
[[sv:Monju-Bosatsu]]
[[sv:Monju-Bosatsu]]
[[ta:மஞ்சுஸ்ரீ]]
[[vi:Văn-thù-sư-lợi]]
[[vi:Văn-thù-sư-lợi]]
[[zh:文殊菩萨]]
[[zh:文殊菩萨]]

Verze z 18. 11. 2007, 11:14

Soubor:Manjusri.JPG
Vyobrazení Maňdžušrího v tibetském buddhismu.

Maňdžušrí je v buddhismu jméno bódhisattvy moudrosti. Po Avalókitéšvarovi je jedním z nejpopulárnějších bódhisattvů. Maňdžušrí se objevuje v mnoha mahájánových sútrách, zvláště pak v pradžňápáramitové literatuře.

Ikonografie

Maňdžušrí bývá zpravidla zobrazován s plamenným mečem v pravé ruce a pradžňápáramitásútrou, kterou podpírá pomocí lotosového květu, v ruce levé. Meč symbolizuje "rozsekávání" nevědomosti a nevědomých. Zřídka je meč doplněn lukem a šípy. Sútra představuje moudrost a dosažení probuzení. Poměrně často je zobrazován spolu se Samantabhadrou a Šákjamunim, někdy se Maňdžušrí zobrazuje v zuřivé podobě s býčí hlavou.

Tibetský buddhismus

V tibetském buddhismu je Maňdžušrí nazýván Maňdžughóša ("Ten s libým hlasem"). Vyjímečně bývají učenci jako např. Congkhapa považováni za vtělení Maňdžušrího.[1] V tibetském buddhimsu se často zobrazuje s Avalókitéšvarou a Vadžrapánim.

Nepálská mytologie

Podle jedné z purán bylo kdysi Údolí Káthmándú jezerem. Maňdžušrí spatřil uprostřed jezera lotosové květy a rozsekl roklinu a způsobil, že jezero začalo odtékat. Zanedlouho se stalo údolí obyvatelným a tam, kde po odplavení vody zůstaly lotosy, vyrostla nejstarší nepálská stúpa Swayambhunath.

Odkazy

Citace a reference

  1. FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 282. 

Zdroje

  • FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. 
  • WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. 

Související články

Externí odkazy