Teorie inteligentního designu: Porovnání verzí
m doplnění ilustrací a oprava citace značka: editace z Vizuálního editoru |
první pomoc |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Teorie inteligentního designu (a architektury) se zabývá komplexní analýzou produktů v rámci tzv. řady šesti „e“ – estetikou, ergonomií, ekologií, ekonomikou, efektivností a etikou. |
'''Teorie inteligentního designu''' (a architektury) se zabývá komplexní analýzou produktů v rámci tzv. řady šesti „e“ – estetikou, ergonomií, ekologií, ekonomikou, efektivností a etikou.<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Fassati, Tomáš, 1952 |
| příjmení = Fassati, Tomáš, 1952 |
||
| titul = Inteligentní je víc než chytrý : poznáváme inteligentní design a architekturu |
| titul = Inteligentní je víc než chytrý : poznáváme inteligentní design a architekturu |
||
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1056248284 |
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1056248284 |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| oclc = 1056248284 |
| oclc = 1056248284 |
||
}}</ref> Je postavena na předpokladu, že k optimálnímu vyvážení uvedených kvalit je možné dospět maximálním využitím všech devíti typů lidské inteligence (logické, jazykové, prostorové, zvukově-hudební, kinestetické, intrapersonální, interpersonální, ekosystémové a existenciální) v [[Institut inteligentního designu|dobře kooperujícím realizačním týmu.]] |
}}</ref> Je postavena na předpokladu, že k optimálnímu vyvážení uvedených kvalit je možné dospět maximálním využitím všech devíti typů lidské inteligence (logické, jazykové, prostorové, zvukově-hudební, kinestetické, intrapersonální, interpersonální, ekosystémové a existenciální) v [[Institut inteligentního designu|dobře kooperujícím realizačním týmu.]] |
||
[[Soubor:Inteigence-hierarchie.jpg|náhled|Někteří psychologové říkají jednotlivým hierarchiím „inteligenční módy“ a vysvětlují, že k optimálnímu užití práce nižších módů je jejich podřízení vyšším módům. Nejpřesvědčivější je příklad podřízení veškerého jednání existenciální/hodnotové inteligenci. ]] |
[[Soubor:Inteigence-hierarchie.jpg|náhled|Někteří psychologové říkají jednotlivým hierarchiím „inteligenční módy“ a vysvětlují, že k optimálnímu užití práce nižších módů je jejich podřízení vyšším módům. Nejpřesvědčivější je příklad podřízení veškerého jednání existenciální/hodnotové inteligenci. ]] |
||
== Podmínky vzniku inteligentního designu == |
== Podmínky vzniku inteligentního designu == |
||
[[Soubor:Design a inteligence.jpg|náhled|Příklady inteligenčních kompetencí pro zajištění jednotlivých kvalit produktu.]] |
[[Soubor:Design a inteligence.jpg|náhled|Příklady inteligenčních kompetencí pro zajištění jednotlivých kvalit produktu.]] |
||
Shrňme stručně, co by při vyvážených kvalitách jednotlivých typů inteligence tvůrčího týmu (vyvážené kvality jedince nejsou příliš reálné) měly jeho produkty – '''inteligentní design''' nebo '''architektura''' splňovat. V případě obsluhy i vnímání funkcí by měla být dodržena logika včetně prostorové. Při zapojení jazykové komunikace by mělo být dosaženo bohatého a výstižného řešení, ale tak, aby bylo v případě potřeby sdílné i pro uživatele s nižší jazykovou inteligencí. Pohybové užití by mělo vycházet z bohatého spektra kinetiky lidského těla, ale současně umožňovat přijatelnou interakci i méně pohybově nadaným osobám. Také zvukové kvality by měly vycházet z bohatého spektra lidského vnímání a současně být přijatelné pro v tomto směru méně vyvinuté jedince. Ve vyšší kvalitativní rovině by inteligentní produkt měl celkově vycházet z kvalit a potřeb organismu člověka, společnosti i přírody. Tyto předpoklady by měly být dodržovány ve vyvážené potřebě harmonické současnosti i vývoje jedince, komunity i celé planety. Jde o požadavky sice známé, ale často nesnadno realizovatelné bez znalosti úlohy jednotlivých schopností člověka. |
Shrňme stručně, co by při vyvážených kvalitách jednotlivých typů inteligence tvůrčího týmu (vyvážené kvality jedince nejsou příliš reálné) měly jeho produkty – '''inteligentní design''' nebo '''architektura''' splňovat. V případě obsluhy i vnímání funkcí by měla být dodržena logika včetně prostorové. Při zapojení jazykové komunikace by mělo být dosaženo bohatého a výstižného řešení, ale tak, aby bylo v případě potřeby sdílné i pro uživatele s nižší jazykovou inteligencí. Pohybové užití by mělo vycházet z bohatého spektra kinetiky lidského těla, ale současně umožňovat přijatelnou interakci i méně pohybově nadaným osobám. Také zvukové kvality by měly vycházet z bohatého spektra lidského vnímání a současně být přijatelné pro v tomto směru méně vyvinuté jedince. Ve vyšší kvalitativní rovině by inteligentní produkt měl celkově vycházet z kvalit a potřeb organismu člověka, společnosti i přírody. Tyto předpoklady by měly být dodržovány ve vyvážené potřebě harmonické současnosti i vývoje jedince, komunity i celé planety. Jde o požadavky sice známé, ale často nesnadno realizovatelné bez znalosti úlohy jednotlivých schopností člověka. |
||
Řádek 19: | Řádek 21: | ||
Inteligentní produkt v 9 bodech: |
Inteligentní produkt v 9 bodech: |
||
1. Užívá-li produkt slovní komunikaci, je optimálně sdílná, případně komunikuje i náročnější obsahy. |
|||
2. Respektuje potřebné logické vazby vnitřní i vnější. |
2. Respektuje potřebné logické vazby vnitřní i vnější. |
||
Řádek 102: | Řádek 104: | ||
— posilují nezávislost na energeticky příliš závislých technologiích |
— posilují nezávislost na energeticky příliš závislých technologiích |
||
== |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
=== Literatura === |
|||
Armstrong, Thomas: Každý je na něco chytrý, Portál, Praha, 2011, |
* Armstrong, Thomas: Každý je na něco chytrý, Portál, Praha, 2011, ISBN 978-80-262-0019-2 |
||
Fassati, Tomáš: Hledání inteligentního designu: průvodce sbírkou a expozicí designu Muzea umění Benešov, Benešov, 2013, |
* Fassati, Tomáš: Hledání inteligentního designu: průvodce sbírkou a expozicí designu Muzea umění Benešov, Benešov, 2013, ISBN 8087400135, 9788087400135 |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[Kategorie:Design]] |
|||
⚫ |
Verze z 17. 9. 2020, 15:21
Teorie inteligentního designu (a architektury) se zabývá komplexní analýzou produktů v rámci tzv. řady šesti „e“ – estetikou, ergonomií, ekologií, ekonomikou, efektivností a etikou.[1] Je postavena na předpokladu, že k optimálnímu vyvážení uvedených kvalit je možné dospět maximálním využitím všech devíti typů lidské inteligence (logické, jazykové, prostorové, zvukově-hudební, kinestetické, intrapersonální, interpersonální, ekosystémové a existenciální) v dobře kooperujícím realizačním týmu.
Podmínky vzniku inteligentního designu
Shrňme stručně, co by při vyvážených kvalitách jednotlivých typů inteligence tvůrčího týmu (vyvážené kvality jedince nejsou příliš reálné) měly jeho produkty – inteligentní design nebo architektura splňovat. V případě obsluhy i vnímání funkcí by měla být dodržena logika včetně prostorové. Při zapojení jazykové komunikace by mělo být dosaženo bohatého a výstižného řešení, ale tak, aby bylo v případě potřeby sdílné i pro uživatele s nižší jazykovou inteligencí. Pohybové užití by mělo vycházet z bohatého spektra kinetiky lidského těla, ale současně umožňovat přijatelnou interakci i méně pohybově nadaným osobám. Také zvukové kvality by měly vycházet z bohatého spektra lidského vnímání a současně být přijatelné pro v tomto směru méně vyvinuté jedince. Ve vyšší kvalitativní rovině by inteligentní produkt měl celkově vycházet z kvalit a potřeb organismu člověka, společnosti i přírody. Tyto předpoklady by měly být dodržovány ve vyvážené potřebě harmonické současnosti i vývoje jedince, komunity i celé planety. Jde o požadavky sice známé, ale často nesnadno realizovatelné bez znalosti úlohy jednotlivých schopností člověka.
Inteligentní produkt v 9 bodech:
1. Užívá-li produkt slovní komunikaci, je optimálně sdílná, případně komunikuje i náročnější obsahy.
2. Respektuje potřebné logické vazby vnitřní i vnější.
3. Optimální prostorové i další vizuální řešení, v případě potřeby vizuálně komunikuje i náročnější obsahy.
4. Optimální zvukové řešení, v případě potřeby i hudební.
5. Produkt je buď výsledkem kvalitní kinestetiky, případně takovou umožňuje a podporuje.
6. Produkt odpovídá celkovým potřebám lidského organismu.
7. Produkt odpovídá harmonizačním potřebám společnosti.
8. Vznik a užití produktu nenarušuje vyváženost ekosystému.
9. Produkt vznikl etickým způsobem a umožňuje etické užití, případně podporuje hlubší vztah k životu.
Praktické příklady inteligentního designu
— umožňují nebo dokonce podněcují různorodý pohyb s dostatečnou fyzickou zátěží
(pro podněcování jsou k dispozici organizační a komunikační metody)
— podporují užívání jemné motoriky mj. ručního psaní
— respektují rozměrovou přijatelnost pro různé velikosti postavy
— umožňují dynamické sezení i v ekonomicky úsporných řešeních
— respektují hranice psychických prostorových zón jedince a potřebu pocitu bezpečí
— nevynucují vynaložení extrémní síly v nepřirozených polohách
— umožňují přirozené formy komunikace
— umožňují snadný přístup k rozhodujícím informacím
— používají čitelné a srozumitelné formy komunikace
— kvalitou včetně unifikace softwarových ovladačů nenutí uživatele stále měnit zvyklosti
— u softwaru grafický design zajišťuje jeho přizpůsobení méně schopným uživatelům
— umožňují přirozenou mentální zátěž a omezují nepřirozenou
— umožňují hmatový, zrakový ad. kontakt s přirozenými materiály
— umožňují nezkreslený zrakový kontakt s venkovním prostředím, zejména s rostlinnou zelení
— umožňují snadný přístup do venkovního prostředí, či alespoň dílčí kontakt otevřeným oknem
— podporují udržení a posilování vlastní schopnosti termoregulace těla
— umožňují individuální volbu přiměřeně hygienického užití ve vztahu k infekcím
— nezatěžují prostředí zvukovým, světelným nebo informačním smogem
— umožňují využití přirozeného světla ve dne a kvalitního umělého světla mimo den
— respektují přirozené biorytmy člověka a přírody
— možností individualizace vytvářejí prostor pro fyzickou a zejména psychickou odlišnost různých typů lidí
— směřují k energetické a materiálové šetrnosti
— jsou projektovány pro dlouhou životnost umožněnou mj. i průběžnou levnou údržbou
— nemají vlastnosti povrchního ani skutečného luxusu
— v případě obalů potravin design umožňuje dostatečnou vizuální kontrolu kvality a množství obsahu
— při úpravě potravin design podporuje udržení výživné kvality
— v odívání jejich design podporuje přirozené potřeby těla z hlediska vzdušnosti, termoregulace, ochrany ad.
— nezatěžuje prostředí chemicky či nepřirozeným zářením
— organizačně a informačně aj. podporují ohleduplnost v sociální interakci
— svým vnějším vzhledem usnadňují pochopení vnitřních funkcí
— posilují nezávislost na energeticky příliš závislých technologiích
Odkazy
Reference
- ↑ FASSATI, TOMÁŠ, 1952. Inteligentní je víc než chytrý : poznáváme inteligentní design a architekturu. 1. vydání. vyd. V Praze: [s.n.] 307 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-01-06430-6, ISBN 80-01-06430-1. OCLC 1056248284
Literatura
- Armstrong, Thomas: Každý je na něco chytrý, Portál, Praha, 2011, ISBN 978-80-262-0019-2
- Fassati, Tomáš: Hledání inteligentního designu: průvodce sbírkou a expozicí designu Muzea umění Benešov, Benešov, 2013, ISBN 8087400135, 9788087400135
- Fassati, Tomáš: Inteligentní je více než chytrý, In: Zlatý řez č. 37, Praha, 2015, s. 76-87
- Gardner, Howard: Dimenze myšlení, Praha, 2018, ISBN 9780465047680 / 9780465047680
- Zohar, Danah a Marshall, Ian: Spirituální inteligence, Mladá Fronta, Praha, 2003