Teorie inteligentního designu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Teorie inteligentního designu (a architektury) se zabývá komplexní analýzou produktů v rámci tzv. řady šesti „e“ – estetikou, ergonomií, ekologií, ekonomikou, efektivností a etikou.[1] Je postavena na předpokladu, že k optimálnímu vyvážení uvedených kvalit je možné dospět maximálním využitím všech devíti typů lidské inteligence (logické, jazykové, prostorové, zvukově-hudební, kinestetické, intrapersonální, interpersonální, ekosystémové a existenciální) v dobře kooperujícím realizačním týmu.

Někteří psychologové říkají jednotlivým hierarchiím „inteligenční módy“ a vysvětlují, že k optimálnímu užití práce nižších módů je jejich podřízení vyšším módům. Nejpřesvědčivější je příklad podřízení veškerého jednání existenciální/hodnotové inteligenci.

Podmínky vzniku inteligentního designu[editovat | editovat zdroj]

Příklady inteligenčních kompetencí pro zajištění jednotlivých kvalit produktu.

Shrňme stručně, co by při vyvážených kvalitách jednotlivých typů inteligence tvůrčího týmu (vyvážené kvality jedince nejsou příliš reálné) měly jeho produkty – inteligentní design nebo architektura splňovat.[2] V případě obsluhy i vnímání funkcí by měla být dodržena logika včetně prostorové. Při zapojení jazykové komunikace by mělo být dosaženo bohatého a výstižného řešení, ale tak, aby bylo v případě potřeby sdílné i pro uživatele s nižší jazykovou inteligencí. Pohybové užití by mělo vycházet z bohatého spektra kinetiky lidského těla, ale současně umožňovat přijatelnou interakci i méně pohybově nadaným osobám. Také zvukové kvality by měly vycházet z bohatého spektra lidského vnímání a současně být přijatelné pro v tomto směru méně vyvinuté jedince. Ve vyšší kvalitativní rovině by inteligentní produkt měl celkově vycházet z kvalit a potřeb organismu člověka, společnosti i přírody. Tyto předpoklady by měly být dodržovány ve vyvážené potřebě harmonické současnosti i vývoje jedince, komunity i celé planety. Jde o požadavky sice známé, ale často nesnadno realizovatelné bez znalosti úlohy jednotlivých schopností člověka.


Inteligentní produkt v 9 bodech:

1. Užívá-li produkt slovní komunikaci, je optimálně sdílná, případně komunikuje i náročnější obsahy.

2. Respektuje potřebné logické vazby vnitřní i vnější.

3. Optimální prostorové i další vizuální řešení, v případě potřeby vizuálně komunikuje i náročnější obsahy.

4. Optimální zvukové řešení, v případě potřeby i hudební.

5. Produkt je buď výsledkem kvalitní kinestetiky, případně takovou umožňuje a podporuje.

6. Produkt odpovídá celkovým potřebám lidského organismu.

7. Produkt odpovídá harmonizačním potřebám společnosti.

8. Vznik a užití produktu nenarušuje vyváženost ekosystému.

9. Produkt vznikl etickým způsobem a umožňuje etické užití, případně podporuje hlubší vztah k životu.

Praktické příklady inteligentního designu[editovat | editovat zdroj]

  • umožňují nebo dokonce podněcují různorodý pohyb s dostatečnou fyzickou zátěží (pro podněcování jsou k dispozici organizační a komunikační metody)
  • podporují užívání jemné motoriky mj. ručního psaní
  • respektují rozměrovou přijatelnost pro různé velikosti postavy
  • umožňují dynamické sezení i v ekonomicky úsporných řešeních
  • respektují hranice psychických prostorových zón jedince a potřebu pocitu bezpečí
  • nevynucují vynaložení extrémní síly v nepřirozených polohách
  • umožňují přirozené formy komunikace
  • umožňují snadný přístup k rozhodujícím informacím
  • používají čitelné a srozumitelné formy komunikace
  • kvalitou včetně unifikace softwarových ovladačů nenutí uživatele stále měnit zvyklosti
  • u softwaru grafický design zajišťuje jeho přizpůsobení méně schopným uživatelům
  • umožňují přirozenou mentální zátěž a omezují nepřirozenou
  • umožňují hmatový, zrakový ad. kontakt s přirozenými materiály
  • umožňují nezkreslený zrakový kontakt s venkovním prostředím, zejména s rostlinnou zelení
  • umožňují snadný přístup do venkovního prostředí, či alespoň dílčí kontakt otevřeným oknem
  • podporují udržení a posilování vlastní schopnosti termoregulace těla
  • umožňují individuální volbu přiměřeně hygienického užití ve vztahu k infekcím
  • nezatěžují prostředí zvukovým, světelným nebo informačním smogem
  • umožňují využití přirozeného světla ve dne a kvalitního umělého světla mimo den
  • respektují přirozené biorytmy člověka a přírody
  • možností individualizace vytvářejí prostor pro fyzickou a zejména psychickou odlišnost různých typů lidí
  • směřují k energetické a materiálové šetrnosti
  • jsou projektovány pro dlouhou životnost umožněnou mj. i průběžnou levnou údržbou
  • nemají vlastnosti povrchního ani skutečného luxusu
  • v případě obalů potravin design umožňuje dostatečnou vizuální kontrolu kvality a množství obsahu
  • při úpravě potravin design podporuje udržení výživné kvality
  • v odívání jejich design podporuje přirozené potřeby těla z hlediska vzdušnosti, termoregulace, ochrany ad.
  • nezatěžuje prostředí chemicky či nepřirozeným zářením
  • organizačně a informačně aj. podporují ohleduplnost v sociální interakci
  • svým vnějším vzhledem usnadňují pochopení vnitřních funkcí
  • posilují nezávislost na energeticky příliš závislých technologiích

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FASSATI, TOMÁŠ, 1952. Inteligentní je víc než chytrý : poznáváme inteligentní design a architekturu. 1. vydání. vyd. V Praze: [s.n.] 307 s. Dostupné online. ISBN 978-80-01-06430-6, ISBN 80-01-06430-1. OCLC 1056248284 
  2. FASSATI, Tomáš. Inteligentní produkt je ergonomický produkt [online]. Praha: ČVUT, 2019 [cit. 2020-10-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Armstrong, Thomas: Každý je na něco chytrý, Portál, Praha, 2011, ISBN 978-80-262-0019-2
  • Fassati, Tomáš: Hledání inteligentního designu: průvodce sbírkou a expozicí designu Muzea umění Benešov, Benešov, 2013, ISBN 8087400135, 9788087400135
  • Fassati, Tomáš: Inteligentní je více než chytrý, In: Zlatý řez č. 37, Praha, 2015, s. 76-87
  • Gardner, Howard: Dimenze myšlení, Praha, 2018, ISBN 9780465047680 / 9780465047680
  • Zohar, Danah a Marshall, Ian: Spirituální inteligence, Mladá Fronta, Praha, 2003