Cloaca maxima: Porovnání verzí
m Editace uživatele 85.92.55.216 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je UrbanecmBot značka: rychlé vrácení zpět |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Map of downtown Rome during the Roman Empire large-annotated.jpg| |
[[Soubor:Map of downtown Rome during the Roman Empire large-annotated.jpg|náhled|upright=1.8|Kanalizace (červeně) a akvadukt (modře) ve starém Římě]] |
||
[[Soubor:040227 tevere16CloacaMaxima.jpg| |
[[Soubor:040227 tevere16CloacaMaxima.jpg|náhled|upright=1.8|vpravo|Výtok z Cloaca Maxima v dnešních dnech]] |
||
'''Cloaca Maxima''' doslova znamená velká stoka. Je to jeden z nejstarších [[kanalizace|kanalizačních]] systémů na světě. Ve starém Římě sloužil k vysušení mokřin a odvodu odpadu z města. Po velkých záplavách ji nechal zbudovat tehdejší pátý král Říma [[Lucius Tarquinuis Priscus]], otec [[Lucius Tarquinius Superbus|Tarquinia Suberba]] (poslední etruský král). Stavba se mnoho neprodražila, protože jako dělníci byli využiti lidé z chudších vrstev a také [[Etruskové|etruské]] ženijní vojsko. Konstrukce obsahuje nepravou klenbu, dosahuje šířky 3 m a výška je 4 m. Podobný kanalizační systém se rozšířil po Římské říši v kombinaci s akvadukty. |
'''Cloaca Maxima''' doslova znamená velká stoka. Je to jeden z nejstarších [[kanalizace|kanalizačních]] systémů na světě. Ve starém Římě sloužil k vysušení mokřin a odvodu odpadu z města. Po velkých záplavách ji nechal zbudovat tehdejší pátý král Říma [[Lucius Tarquinuis Priscus]], otec [[Lucius Tarquinius Superbus|Tarquinia Suberba]] (poslední etruský král). Stavba se mnoho neprodražila, protože jako dělníci byli využiti lidé z chudších vrstev a také [[Etruskové|etruské]] ženijní vojsko. Konstrukce obsahuje nepravou klenbu, dosahuje šířky 3 m a výška je 4 m. Podobný kanalizační systém se rozšířil po Římské říši v kombinaci s akvadukty. |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
* {{Commons|Cloaca Maxima}} |
* {{Commons|Cloaca Maxima}} |
||
* {{en}} [http://www.vroma.org/~jruebel/cloaca.html Cloaca Maxima] |
* {{en}} [http://www.vroma.org/~jruebel/cloaca.html Cloaca Maxima] |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Starověká římská architektura]] |
[[Kategorie:Starověká římská architektura]] |
||
Verze z 19. 6. 2020, 14:23
Cloaca Maxima doslova znamená velká stoka. Je to jeden z nejstarších kanalizačních systémů na světě. Ve starém Římě sloužil k vysušení mokřin a odvodu odpadu z města. Po velkých záplavách ji nechal zbudovat tehdejší pátý král Říma Lucius Tarquinuis Priscus, otec Tarquinia Suberba (poslední etruský král). Stavba se mnoho neprodražila, protože jako dělníci byli využiti lidé z chudších vrstev a také etruské ženijní vojsko. Konstrukce obsahuje nepravou klenbu, dosahuje šířky 3 m a výška je 4 m. Podobný kanalizační systém se rozšířil po Římské říši v kombinaci s akvadukty.
Podle historika Tita Livia byl původně otevřený kanál nejdříve vytvořen pro potřeby tří sousedících vrchů soustředěný na hlavní fórum a následně do řeky Tibery. Rozrůstající se město poté pohltilo tuto odpadní stoku – v té době mělo dojít i k uzavření kanálu. Teorii podporuje i fakt, že některé ze spodních částí systému se nacházely pod úrovní terénu již v předpokládané době stavby.
Cloaca Maxima skvěle sloužila Římskému impériu, a dokonce fungovala i po jeho pádu. Je známo, že v roce 33 př.n.l. se státník Agrippa zasloužil o jeho inspekci a opravu – archeologové předpokládají, že systém, kvůli použitému materiálu, potřeboval stálou pozornost. Nedávno se i zbývající části připojily do moderní kanalizace hlavně kvůli působení řeky. Dnes se dá ústí Cloaca Maxima do řeky Tibery spatřit vedle mostů Ponte Rotto a Ponte Palatino.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cloaca maxima na anglické Wikipedii.
Galerie Cloaca maxima na Wikimedia Commons- (anglicky) Cloaca Maxima
