Marcus Vipsanius Agrippa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marcus Vipsanius Agrippa
Agrippa Gabii Louvre Ma1208.jpg
Narození63 př. n. l. nebo 64 př. n. l.
Istrie
Úmrtí12 př. n. l.
Kampánie
Místo pohřbeníAugustovo mauzoleum
Povoláníarchitekt, spisovatel, starořímský politik a starořímský voják
ChoťClaudia Marcella Major (28–21 př. n. l.)[1][2][3][4]
Julie starší (21–12 př. n. l.)[5][6][3][7]
Attica[3][8]
DětiVipsania Agrippina[9]
Vipsania Attica[10]
Vipsania Marcella Major[10]
Vipsania Marcella Minor[10]
Gaius Caesar[11]
Julia Minor[11]
… více na Wikidatech
RodičeLucius Vipsanius Major[12][13] a Ignota
RodJulsko-klaudijská dynastie a Vipsanii Agrippae
PříbuzníVipsania Polla[3][14] a Lucius Vipsanius Minor[3][15] (sourozenci)
Drusus mladší, Gaius Asinius Pollio, Servius Asinius Celer, Marcus Asinius Agrippa, Asinius Gallus, Asinius Lupus, Asinius Saloninus, Gnaeus Asinius a Asinia (vnoučata)
Funkceřímský konzul (37 př. n. l.)
římský senátor
Římský guvernér
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcus Vipsanius Agrippa (63 př. n. l.12 př. n. l.) byl starověký římský politik a vojevůdce.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Agrippa se narodil na sklonku římské republiky v nevýznamné jezdecké rodině jako syn Lucia Vipsania. Jako mladý muž se Agrippa seznámil při studiu rétoriky v Římě se zhruba stejně starým Gaiem Octaviem, pozdějším Octaviánem Augustem. V letech 4645 př. n. l. Agrippa sloužil pod Caesarem v boji proti Pompeiovi. Pak jej Caesar poslal s Octaviánem do Apollonie k makedonským legiím, kde měli využít čas před plánovanou válkou proti Parthům ke studiu.

Marcus Vipsanius Agrippa byl věrným Octaviánovým spojencem a druhým mužem Říma. Vedl Octaviánovy jednotky v bojích proti Caesarovým vrahům, a později proti vojskům jeho bývalého spojence a druhého z triumvirů, Marka Antonia, a dalším Octaviánovým nepřátelům. Nejslavnějšího vítězství dosáhl Agrippa 2. září 31 př. n. l., kdy v bitvě u Actia rozdrtil egyptsko-antoniovskou flotilu a rozhodl tak mocenský boj ve prospěch Octaviánův.

Roku 27 př. n. l. nechal Agrippa postavit v Římě chrám k poctě římských bohů, Pantheon.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Agrippa byl příbuzensky svázán se všemi císaři julsko-claudijské dynastie. Byl tchánem druhého císaře Tiberia, který se ve svém prvním manželství oženil s Vipsanií Agrippinou (dcera z Agrippova druhého manželství). Poslední – třetí ženou Agrippy byla jediná dcera Císaře Augusta – Julie starší, s níž měl 6 dětí. Byl dědečkem třetího císaře Caliguly (Caligula byl syn Agrippiny starší, dcery Agrippy a Julie). Čtvrtý císař Claudius si vzal Agrippinu mladší (dcera Agrippiny starší) a byl také pradědečkem pátého císaře Nerona (Nero byl syn Agrippiny mladší, nevlastní syn Claudia).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Marcelli. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. Agrippa. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  3. a b c d e Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  4. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  5. Julia the Elder. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XLI.
  6. Agrippa, Mark Vipsanius. In: Encyklopedický lexikon, svazek 1.
  7. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  8. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  9. Agrippina. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek I.
  10. a b c Ronald Syme: The Augustan Aristocracy. 1989.
  11. a b Julia the Elder. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XLI.
  12. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  13. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  14. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  15. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]