František Hájek (soudní lékař): Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
[[File: Bundesarchiv Bild 183-J14110, Katyn, Öffnung der Massengräber, Abschlussbericht.jpg|thumb|Hájek sedmý zleva v brýlích, s knírem, na pozadí černého oválu (květen 1943)]] |
[[File: Bundesarchiv Bild 183-J14110, Katyn, Öffnung der Massengräber, Abschlussbericht.jpg|thumb|Hájek sedmý zleva v brýlích, s knírem, na pozadí černého oválu (květen 1943)]] |
||
Profesor Hájek byl v roce 1943 nacisty vyslán jako člen mezinárodní komise do [[Katyň (sídlo)|Katyně]], aby se podílel na vyšetřování [[Katyňský masakr|Katyňského masakru]]. Komise |
Profesor Hájek byl v roce 1943 nacisty vyslán jako člen mezinárodní komise do [[Katyň (sídlo)|Katyně]], aby se podílel na vyšetřování [[Katyňský masakr|Katyňského masakru]]. Komise konající pod dozorem německých okupačních orgánů stanovila příčinu smrti obětí a především dobu úmrtí, která ukazovala na vinu sovětských orgánů. Po válce ovšem Dr. Markov (další člen komise) odvolal svůj podpis jako vynucený. |
||
[[File:The Katyn Massacre, 1940 HU106225.jpg|náhled|upright=|Profesor Hájek (osmý zleva) s dalšími členy komise (Berlín, květen 1943)]] |
[[File:The Katyn Massacre, 1940 HU106225.jpg|náhled|upright=|Profesor Hájek (osmý zleva) s dalšími členy komise (Berlín, květen 1943)]] |
||
Hájek byl na přelomu května a června 1945 krátce zadržen sovětskou tajnou službou |
Hájek byl na přelomu května a června 1945 krátce zadržen sovětskou tajnou službou. Dr. Hájek po válce publikoval brožuru, ve které uvedl, že se své účasti chtěl vyhnout a svůj podpis odůvodnil obavami o život a vysvětluje důvody, pro které závěr komise nelze považovat za správný: stav rozkladu těl i šatstva, stejně jako zasažení larvami hmyzu neodpovídal době uvedené ve zprávě Buhtzovy komise. Podle jeho názoru těla ležela v hrobě nejvýše 1,5 roku, tedy nejvýše jedno léto (1942) s dobou úmrtí na podzim 1941. To dovozuje vinu nacistů. |
||
== Poválečná kariéra == |
== Poválečná kariéra == |
Verze z 5. 1. 2019, 10:09
František Hájek | |
---|---|
Narození | 30. listopadu 1886 Čertyně Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 15. března 1962 (ve věku 75 let) Praha Československo |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | lékař |
Titul | prof., MUDr. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Hájek (30. listopadu 1886, Čertyně[1] – 15. března 1962, Praha) byl soudní lékař, zajímal se zejména o forenzní toxikologii.
Promoval[2] v roce 1912 a stejného roku se stal asistentem v Ústavu pro soudní lékařství v Praze, od roku 1934 tento ústav vedl. V roce 1937 byl jmenován řádným profesorem.
Katyň
Profesor Hájek byl v roce 1943 nacisty vyslán jako člen mezinárodní komise do Katyně, aby se podílel na vyšetřování Katyňského masakru. Komise konající pod dozorem německých okupačních orgánů stanovila příčinu smrti obětí a především dobu úmrtí, která ukazovala na vinu sovětských orgánů. Po válce ovšem Dr. Markov (další člen komise) odvolal svůj podpis jako vynucený.
Hájek byl na přelomu května a června 1945 krátce zadržen sovětskou tajnou službou. Dr. Hájek po válce publikoval brožuru, ve které uvedl, že se své účasti chtěl vyhnout a svůj podpis odůvodnil obavami o život a vysvětluje důvody, pro které závěr komise nelze považovat za správný: stav rozkladu těl i šatstva, stejně jako zasažení larvami hmyzu neodpovídal době uvedené ve zprávě Buhtzovy komise. Podle jeho názoru těla ležela v hrobě nejvýše 1,5 roku, tedy nejvýše jedno léto (1942) s dobou úmrtí na podzim 1941. To dovozuje vinu nacistů.
Poválečná kariéra
Spolupracoval se Státní bezpečnosti a pravděpodobně i s nacistickou okupační správou. Pitval například těla Jana Masaryka a Josefa Toufara, u nichž pravděpodobně zfalšoval pitevní nález.[3] Účastnil se i posmrtného ohledání plukovníka Karla Lukase v květnu 1949.
Reference
Literatura
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Hájek (soudní lékař)
- HÁJEK, František. Důkazy katynské. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (rusky)
- BORÁK, Mečislav. Zločin v Katyni a jeho české a slovenské souvislosti. Praha: Historický ústav AV ČR, 2000. 15 s. Dostupné online.