Zefyros: Porovnání verzí

Zefyros
Zefyros
	Flora a Zefyros
Choť	Chlóris; Iris
Partner(ka)	Podarge
Děti	Aurai; Erós; Balius; Xanthus; Karpos; Areión; … více na Wikidatech
Rodiče	Astraios a Éós
Příbuzní	Boreás, Euros a Notos (sourozenci)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 24. 12. 2018, 16:22

Zefyros (latinsky Zephyrus, též Favonius) je v řecké mytologii syn Titána Astraia a bohyně ranních červánků Éós. Je bohem západního větru nebo též západní vítr sám.

Jeho bratry jsou:

Euros nazývaný též Argestés (dle Hésioda) – bůh východního nebo jihovýchodního větru,
Notos – bůh jižního větru nebo též jižní vítr sám,
Boreás – bůh severního větru.

Zefyros je ze všech větrů nejmírněší, lidé ho považovali za ochránce rostlin, protože přináší vláhu. Sehrál svou velkou úlohu v báji o Erótovi a Psýché a také v báji o smrti spartského Hyakintha.

Odraz v umění

Zefyros a jeho bratři jsou zobrazeni na tzv. Věži větrů v Athénách (z 1. stol. př. n. l.).
Ve výtvarném umění se Zefyros vyskytuje např.
- na obraze Únos Psýchy Zefyrem (1808), kde jeho podobu zobrazil Pierre-Paul Prud'hon. Obraz je vystaven v pařížském Louvru.
- Zefyros se také vyskytuje na obraze „Jaro“ Sandra Botticelliho. Zde je vyobrazen, jak uchvacuje nymfu Chlóris.
- Další umělci, kteří se Zefyry a Florou zabývají, byli Jean Jouvenet, Nicolas Colombel, Nicolas Bertin, Carlo Carlone, Charles-Antoine Coypel, Giovanni Battista Tiepolo či William-Adolphe Bouguereau.

V hudbě se Zefyrové objevují např.
- v jednom z nejpopulárnějších madrigalů Claudia Monteverdiho je „Zefiro torna“ (Zefyre, vrať se) pro dva mužské hlasy.
- Ve suitě „Hamburger Ebb’ und Fluth“ Georga Philippa Telemanna z roku 1723 má jedna z vět (Menuet) programní titul „Der angenehme Zephir“ (Milý Zefyros).
- Italský barokní skladatel Antonio Vivaldi v roce 1725 nadepsal jednu pasáž v první větě svých slavných Čtvero ročních dob/Le Quattro Stagioni – L’Estate/Léto, op. 8 No. 2 jako „Zeffiretti dolci“ (Milí Zefyrové).
- Sileant Zephyri je jedna z árií téhož autora z cyklu Introduzioni „Filiæ mestæ Jerusalem“, RV 638.
- V opeře Hoffmannovy povídky Jacquese Offenbacha se ve 4. jednání objevuje ve slavném duetu ve scéně s Barcarolou „Belle nuit, oh nuit d’amour“ („Krásná noc, noc lásky“).
- Ve svém sedmém studiovém albu Beauty & Crime z roku 2007 se americká zpěvačka a písničkářka Suzanne Vega popisuje svůj domovský New York. První z celkem dvanácti písní na CD nese název Zephyr & I.

Literatura

Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974.
LÖWE, Gerhard; STOLL, Heindrich Alexander. ABC Antiky. Praha: Ivo Železný, 1973. ISBN 80-237-3938-7.
NASO, Publius Ovidius. Proměny. Praha: ODEON, 1967.
MERTLÍK, Rudolf. Starověké báje a pověsti. Bratislava: NESTOR, 2004. ISBN 80-8080-011-1.
ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Mladá fronta, 1965.

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
   | popisek = ''Flora a Zefyros''
 }}
-'''Zefyros''' ({{Vjazyce|la}} {{Cizojazyčně|la|Zephyrus}}, též {{Cizojazyčně|la|Favonius}}) byl v&nbsp;[[řecká mytologie|řecké mytologii]] syn [[Titáni|Titána]] [[Astraios|Astraia]] a bohyně ranních červánků [[Éós]]. Byl bohem západního větru nebo též západní vítr sám.
+'''Zefyros''' ({{Vjazyce|la}} {{Cizojazyčně|la|Zephyrus}}, též {{Cizojazyčně|la|Favonius}}) je v&nbsp;[[řecká mytologie|řecké mytologii]] syn [[Titáni|Titána]] [[Astraios|Astraia]] a bohyně ranních červánků [[Éós]]. Je bohem západního větru nebo též západní vítr sám.
-Jeho bratry byli:
+Jeho bratry jsou:
 * [[Euros]] nazývaný též Argestés (dle [[Hésiodos|Hésioda]]) – bůh východního nebo jihovýchodního větru,
 * [[Notos]] – bůh jižního větru nebo též jižní vítr sám,
 * [[Boreás]] – bůh severního větru.
-Zefyros byl ze všech větrů nejmírněší, lidé ho považovali za ochránce rostlin, protože přinášel vláhu. Sehrál svou velkou úlohu v báji o [[Erós|Erótovi]] a [[Psýché]] a také v báji o smrti spartského [[Hyakinthos|Hyakintha]].
+Zefyros je ze všech větrů nejmírněší, lidé ho považovali za ochránce rostlin, protože přináší vláhu. Sehrál svou velkou úlohu v báji o [[Erós|Erótovi]] a [[Psýché]] a také v báji o smrti spartského [[Hyakinthos|Hyakintha]].
 == Odraz v umění ==