Lignin: Porovnání verzí
m oprava překlepů: _cca._ → _cca_; kosmetické úpravy |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Lignin''' je důležitou stavební složkou [[dřevo|dřeva]] zabezpečující [[dřevnatění]] jeho [[buněčná stěna|buněčných stěn]]. Obsah ligninu tvoří zhruba 26 až 35 procent hmotnosti dřeva a je nižší u [[jehličnany|jehličnanů]] než u [[listnatý strom|listnáčů]]. Lignin je po [[celulóza|celulóze]] druhou nejčastější organickou sloučeninou na Zemi, tvoří 25 % rostlinné [[biomasa|biomasy]]. V největším množství se objevuje v sekundární buněčné stěně rostlinných buněk. Sekundární buněčnou stěnu tvoří především [[xylém]]ové cévy a tracheidy. Vyskytuje se také v obilovinách, otruby obsahují kolem 8 % ligninu. |
'''Lignin''' je důležitou stavební složkou [[dřevo|dřeva]] zabezpečující [[dřevnatění]] jeho [[buněčná stěna|buněčných stěn]]. Obsah ligninu tvoří zhruba 26 až 35 procent hmotnosti dřeva a je nižší u [[jehličnany|jehličnanů]] než u [[listnatý strom|listnáčů]]. Lignin je po [[celulóza|celulóze]] druhou nejčastější organickou sloučeninou na Zemi, tvoří 25 % rostlinné [[biomasa|biomasy]]. V největším množství se objevuje v sekundární buněčné stěně rostlinných buněk. Sekundární buněčnou stěnu tvoří především [[xylém]]ové cévy a tracheidy. Vyskytuje se také v obilovinách, otruby obsahují kolem 8 % ligninu. |
||
[[Soubor:Monolignols general.svg| |
[[Soubor:Monolignols general.svg|náhled|upright=1.4|Prekurzory ligninu]] |
||
== Funkce ligninu v organismu dřeviny == |
== Funkce ligninu v organismu dřeviny == |
||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references/> |
<references/> |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Fenylpropanoidy]] |
[[Kategorie:Fenylpropanoidy]] |
||
Verze z 4. 10. 2017, 10:34
Lignin je důležitou stavební složkou dřeva zabezpečující dřevnatění jeho buněčných stěn. Obsah ligninu tvoří zhruba 26 až 35 procent hmotnosti dřeva a je nižší u jehličnanů než u listnáčů. Lignin je po celulóze druhou nejčastější organickou sloučeninou na Zemi, tvoří 25 % rostlinné biomasy. V největším množství se objevuje v sekundární buněčné stěně rostlinných buněk. Sekundární buněčnou stěnu tvoří především xylémové cévy a tracheidy. Vyskytuje se také v obilovinách, otruby obsahují kolem 8 % ligninu.
Funkce ligninu v organismu dřeviny
Lignin plní hydrofobní funkci. Jeho hlavním úkolem je spojování mezibuněčných vláken a zpevnění celulózových molekul v rámci buněčných stěn. Dřevu dodává pevnost především v tlaku. Při využití dřeva jako paliva je množství ligninu klíčové a spoluurčuje jeho výhřevnost. Způsob, jak za pomoci rostlinných hormonů zvýšit produkci ligninu v rostlinách, si nechal patentoval tým českých a norských vědců pod vedením Jana Hejátka z výzkumného institutu Ceitec.[1]
Chemické složení ligninu
Lignin je vysokomolekulární polyfenolická amorfní látka. Základní stavební jednotkou jsou deriváty fenylpropanu (fenylpropanoidy), které označujeme jako prekurzory ligninu. Jsou to p-kumarylalkohol, koniferylalkohol a sinapylalkohol. Tyto prekurzory jsou vázány do trojrozměrných struktur etherovými vazbami nebo vazbami mezi dvěma uhlíky. Je kovalentně vázán na polysacharidy.
Lignin postrádá pravidelnou strukturu a opakující se jednotky, které nacházíme u jiných přírodních polymerů jako je například celulóza. Z tohoto důvodu se na lignin pohlíží nikoliv jako na samostatnou sloučeninu, ale jako na směs fyzikálně a chemicky heterogenních látek, jejichž strukturu lze interpretovat modely. Takový model pak ilustruje typy jednotlivých složek a možné vazby mezi nimi.
- Ligniny ve dřevě jehličnatých dřevin
- Označovány jako guajacyl ligniny
- — koniferyl alkohol (až 95 %) + p-kumaryl alkohol (do 5 %)
- Ligniny ve dřevě listnatých dřevin
- Označován jako guajacyl-syringylové ligniny
- — koniferyl alkohol + synapil alkohol — vysoká variabilita v jejich zastoupení v závislosti na konkrétním druhu dřeviny
Syntéza ligninu
Syntéza ligninu probíhá extracelulárně, tedy přímo v buněčné stěně. Jednotlivé prekurzory ligninu jsou vytvářeny v Golgiho aparátu a přenášeny ven z protoplastu, kde jsou aktivovány peroxidem vodíku a v následné radikálové reakci vytváří vazby nejen mezi sebou, ale i se všemi ostatními složkami buněčné stěny.[2]
Vliv tepla na lignin
Lignin je tepelně málo stálý, jeho rozklad začíná už při cca 140 °C. Důsledkem je hnědnutí dřeva. Je termoplastický a vyznačuje se absorpcí světla.
Reference
- ↑ WIESNEROVÁ, Ema. Vědci patentovali metodu zvyšující využitelnost dřeva. Muni : měsíčník Masarykovy univerzity. Brno: Masarykova univerzita, 2016-10-17, roč. 12, čís. říjen 2016, s. 6. Dostupné online [PDF, cit. 2016-11-10]. ISSN 1801-0806.
- ↑ Votrubová, O.: Anatomie rostlin, skriptum, Karolinum, Praha 1996
