Bahenní sopka: Porovnání verzí
m typo |
formulace, formát |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Mud volcano Salton Sea.jpg|200px|thumb|right|Bahenní sopka je cítit po vyvěrajících [[sopečné plyny|sopečných plynech]], zejména po [[síra|síře]]. Na obrázku je sopka u Salton Sea, [[Palm Springs (Kalifornie)|Palm Springs]], [[Spojené státy americké|USA]].]] |
[[Soubor:Mud volcano Salton Sea.jpg|200px|thumb|right|Bahenní sopka je cítit po vyvěrajících [[sopečné plyny|sopečných plynech]], zejména po [[síra|síře]]. Na obrázku je sopka u Salton Sea, [[Palm Springs (Kalifornie)|Palm Springs]], [[Spojené státy americké|USA]].]] |
||
'''Bahenní sopka''' je místo na [[Země|zemském]] povrchu, obvykle tvaru [[hora|hory]], kde [[plyn]]y nebo [[vodní pára|vodní páry]] v [[jíl]]ovité bahnité půdě |
'''Bahenní sopka''' je místo na [[Země|zemském]] povrchu, obvykle tvaru [[hora|hory]], kde [[plyn]]y nebo [[vodní pára|vodní páry]] v [[jíl]]ovité bahnité půdě vytváří místy plochý [[kužel]] připomínající [[sopka|sopku]]. |
||
Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky [[centimetr]]ů, někdy až [[metr]]ů. Největší jsou v [[Ázerbájdžán]]u, |
Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky [[centimetr]]ů, někdy až [[metr]]ů. Největší jsou v [[Ázerbájdžán]]u, především v regionu [[Qobustan]], kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí [[sopečné plyny]], oheň a [[bahno]]. Spoka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru je největší bahenní sopkou na světě. |
||
== Princip == |
== Princip == |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
== Reference == |
== Reference == |
||
⚫ | |||
<references /> |
<references /> |
||
Řádek 18: | Řádek 17: | ||
* [[Sopka]] |
* [[Sopka]] |
||
* [[Bahno]] |
* [[Bahno]] |
||
== Externí odkay == |
|||
⚫ | |||
[[Kategorie:Geologická terminologie]] |
[[Kategorie:Geologická terminologie]] |
Verze z 29. 7. 2017, 23:34
Bahenní sopka je místo na zemském povrchu, obvykle tvaru hory, kde plyny nebo vodní páry v jílovité bahnité půdě vytváří místy plochý kužel připomínající sopku.
Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů. Největší jsou v Ázerbájdžánu, především v regionu Qobustan, kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí sopečné plyny, oheň a bahno. Spoka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru je největší bahenní sopkou na světě.
Princip
Princip bahenních sopek je jiný než u magmatických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští sedimenty jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní krátery tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako gejzír spolu s unikajícím plynem a drobným štěrkem.[1]
Bahenní sopky jsou vázány na tektonicky aktivní oblasti, na ložiska ropy a i zemního plynu.
Reference
- ↑ Jiří Sladký: Svět bahenních sopek (strana 54 - 55), časopis 100 + 1, vydání 4/2008, Praha 2008, ISSN 03229629
Související články
Externí odkay
- Obrázky, zvuky či videa k tématu bahenní sopka na Wikimedia Commons