Čchiou Fu: Porovnání verzí
→Reference: kat |
m nevyplněné datum/místo narození/úmrtí - bude přebíráno z Wikidat; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| místo narození = [[Feng-jang]] |
| místo narození = [[Feng-jang]] |
||
| datum úmrtí = [[1409]] |
| datum úmrtí = [[1409]] |
||
| příčina úmrtí = |
|||
| příčina úmrtí = |
|||
| místo odpočinku = |
| místo odpočinku = |
||
| zeměpisná šířka = <!-- pouze desetinným číslem bez světové strany (například N) --> |
| zeměpisná šířka = <!-- pouze desetinným číslem bez světové strany (například N) --> |
||
| Řádek 40: | Řádek 39: | ||
Čchiou Fu se stal jedním z nejvýše postavených generálů mingské Číny. V diskuzi o následníku trůnu podporoval myšlenku na jmenování druhého císařova syna [[Ču Kao-sü]]a. Následníkem císař roku 1404 jmenoval nejstaršího syna [[Chung-si|Ču Kao-čch’a]], Čchiou Fu se stal jeho vychovatelem.<ref name="tsai 98"/> |
Čchiou Fu se stal jedním z nejvýše postavených generálů mingské Číny. V diskuzi o následníku trůnu podporoval myšlenku na jmenování druhého císařova syna [[Ču Kao-sü]]a. Následníkem císař roku 1404 jmenoval nejstaršího syna [[Chung-si|Ču Kao-čch’a]], Čchiou Fu se stal jeho vychovatelem.<ref name="tsai 98"/> |
||
Roku 1409 ho císař pověřil velením trestné výpravy proti východním Mongolům v jejichž čele stál chán [[Bunjaširi]] a kancléř [[Arughtaj]]. Se 100 tisíci vojáky vytáhl do [[Mongolsko|Mongolska]], v září 1409 v bitvě na březích [[Cherlen gol| |
Roku 1409 ho císař pověřil velením trestné výpravy proti východním Mongolům v jejichž čele stál chán [[Bunjaširi]] a kancléř [[Arughtaj]]. Se 100 tisíci vojáky vytáhl do [[Mongolsko|Mongolska]], v září 1409 v bitvě na březích [[Cherlen gol|Kerulenu]] jeho armádu Mongolové rozdrtili, Čchiou Fu padl v boji.<ref name="jacques 521"/> |
||
Císař Jung-le následující rok vytáhl proti Mongolům osobně v prvním ze jeho [[Jung-leho mongolská tažení|pěti tažení do Mongolska]]. |
Císař Jung-le následující rok vytáhl proti Mongolům osobně v prvním ze jeho [[Jung-leho mongolská tažení|pěti tažení do Mongolska]]. |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
| Řádek 97: | Řádek 96: | ||
[[Kategorie:Mingští válečníci]] |
[[Kategorie:Mingští válečníci]] |
||
[[Kategorie:Mingští |
[[Kategorie:Mingští aristokraté]] |
||
[[Kategorie:Čínští generálové]] |
[[Kategorie:Čínští generálové]] |
||
[[Kategorie:Čínští vévodové]] |
[[Kategorie:Čínští vévodové]] |
||
Verze z 20. 2. 2017, 14:03
| Čchiou Fu | |
|---|---|
| Narození | 1343 Feng-jang |
| Úmrtí | 1409 |
| Národnost | chanská |
| Země | říše Jüan, říše Sung, říše Ming |
| Povolání | vojevůdce |
| Titul | vévoda z Čchi (淇國公, Čchi-kuo kung) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Čchiou Fu (čínsky pchin-jinem Qiū Fú, znaky 丘福, 1343–1409) byl čínský vojevůdce říše Ming, za vlády císaře Jung-le dosáhl vysokého postavení, padl v bitvě s Mongoly.
Život
Čchiou Fu pocházel z okolí Feng-jangu, v mládí příslušel k domácnosti Ču Tiho, knížete z Jen. Postupoval v hodnostech, v občanské válce v letech 1399–1402 se vedle Ču Nenga prosadil jako přední generál Ču Tiho armády. Roku 1402 se Ču Ti stal císařem říše Ming a v říjnu téhož roku udělil Čchiou Fuovi titul vévoda z Čchi (淇國公, Čchi-kuo kung).[1]
Čchiou Fu se stal jedním z nejvýše postavených generálů mingské Číny. V diskuzi o následníku trůnu podporoval myšlenku na jmenování druhého císařova syna Ču Kao-süa. Následníkem císař roku 1404 jmenoval nejstaršího syna Ču Kao-čch’a, Čchiou Fu se stal jeho vychovatelem.[2]
Roku 1409 ho císař pověřil velením trestné výpravy proti východním Mongolům v jejichž čele stál chán Bunjaširi a kancléř Arughtaj. Se 100 tisíci vojáky vytáhl do Mongolska, v září 1409 v bitvě na březích Kerulenu jeho armádu Mongolové rozdrtili, Čchiou Fu padl v boji.[3]
Císař Jung-le následující rok vytáhl proti Mongolům osobně v prvním ze jeho pěti tažení do Mongolska.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 丘福 na čínské Wikipedii.
- ↑ CHAN, Hok-Lam. The Chien-wen, Yung-lo, Hung-hsi, and Hsüan-te reigns. In: MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. ISBN 0521243327. S. 206. (anglicky)
- ↑ TSAI, Shih-Shan Henry. Perpetual Happiness: The Ming Emperor Yongle. Seattle, Wash.; Chesham: University of Washington Press; Combined Academic, 2002. 286 s. ISBN 0295981245. S. 98. (anglicky)
- ↑ JAQUES, Tony. Dictionary of Battles and Sieges : A Guide to 8,500 Battles from Antiquity Through the Twenty-first Century : F-O (volume 2). Westport, CT: Greenwood Press, 2007. ISBN 0313335389, 9780313335389. S. 521. (anglicky)