Bitva u Morannonu: Porovnání verzí

Bitva u Morannonu
Trvání	25. března 3019 Třetího věku
Místo	pláň Dagorlad, Morannon, Mordor
Výsledek	Drtivé vítězství Svobodných národů
Strany
Svobodné národy:; Království Gondor Knížectví Dol Amroth (kniha); Království Rohan; Dúnadani ze Severu; velcí orli	Mordor; Harad; Rhûn
Síla
Kniha Pán Prstenů III. Návrat krále J.R.R. Tolkiena; 1000 jezdců, 5000 pěších a velcí orliFilm Pán prstenů: Návrat krále Petera Jacksona; 6000 vojáků a šest velkých orlů	Kniha Pán Prstenů III. Návrat krále J.R.R. Tolkiena; 60 000 bojovníků (skřetů, Východňanů a Haradských); osm nazgûlů; neznámý počet zlobrů (Olog-hai); Film Pán prstenů: Návrat krále Petera Jacksona 50 000 skřetů; 5000 Východňanů; přes 3000 Haradských; osm nazgûlů; jeden Černý Númenorejec;
Ztráty
malé	strašlivé
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 27. 12. 2016, 21:18

Bitva u Morannonu nebo také bitva u Černé brány je bitvou ve Válce o Prsten v Tolkienově světě Středozemi.

Události předcházející bitvě

Šablona:Spoiler Po významném vítězství Svobodných národů v bitvě na Pelennorských polích se zbylá sauronova vojska stáhla a opevnila v Mordoru za Černou bránou. Nastala patová situace. Armády Gondoru a Rohanu sice ubránily hlavní město Gondoru Minas Tirith, ale utrpěly obrovské ztráty. Sauron měl i přes minulé ztráty k dispozici desetinásobnou přesilu. Aragorn a ostatní velitelé se nakonec rozhodli pro riskantní tah: vylákat Sauronova vojska ven z Mordoru a zaměstnat tak jejich pozornost. Tím chtěly poskytnout krytí Frodovi a Samem v jejich cestě do Hory osudu. Spojená vojska Západu čítající nevelký počet jezdců i pěchoty, vytáhla pod Aragornovým velením k Černé bráně. Elfhelm v čele 3 000 Rohirů byl vyslán k Anórienu, aby odtamtud vytlačil Sauronovo vojsko. Velitelé nechali část lučištníků hlídat Křižovatku, aby neztratili komunikační linii s Gondorem. Během tažení byla spojená vojska napadena skřety a Východňany, ale útok se jim podařilo odrazit. Když konečně došla k Černé bráně, někteří vojáci při pohledu na zemi nepřítele ztratili odvahu a odmítli bojovat. Aragorn jim dovolil odejít, ale žádal je, aby jako zatím napadli Sauronovy oddíly na ostrově Cair Andros. Vojska Západu čítala před Morannonem na 6 000 bojovníků.

Sauron vyslal ke spojeneckému vojsku své vyjednavače. V jejich čele byl Černý Númenorejec, který si říkal Ústa Sauronova. Ten se za pomoci Samova meče, elfského pláště a Frodovy mithrilové košile vydíral velitele Západu, že Frodo byl zajat a požadoval bezpodmínečnou kapitulaci, pod hrozbou mučení půlčíka. Temný pán však nevěděl, proč byl hobit do Mordoru vyslán. Delegace vedená Gandalfem podmínky odmítla. Poté vyšla otevřenou branou vojska Mordoru a další do té doby ukryté jednotky. Armáda Západu byla obklíčena ze všech stran více než desetinásobnou převahou. Zaujala obranná postavení proti bráně. Aragorn a Gandalf na veleli na levém křídle, Éomer a kníže Imrahil s rytíři Gondoru na křídle pravém.

Průběh bitvy

Od začátku boje se pro spojená vojska bitva nevyvíjela dobře. Proti Gondorským stáli zuřiví Olog-hai a Pipinovi se v boji podařilo usmrtit jejich velitele. Ze vzduchu zaútočili nazgûlové na svých okřídlených monstrech. Na pomoc spojencům tehdy přiletěli orli vedení svým pánem Gwaihirem. Když se již zdálo, že všechna naděje pominula a osud vojsk Západu je zpečetěn, si Frodo nasadil Prsten přímo v nitru Hory osudu. Temný pán si teprve v tomto okamžiku uvědomil, že útok na černou bránu je lest a hlavní útok probíhá v nitru Mordoru. Svou vůlí okamžitě vyslal Prstenové přízraky k Hoře osudu, ale už bylo příliš pozdě. Glum napadl Froda, ukousl mu prst i s Prstenem a zřítil se s ním do Puklin osudu. Nazgûlové byli chyceni následující ohnivou bouří a zanikli v ohni Hory osudu. Barad-dûr i Černá brána se zřítily a duch Temného pána Saurona se rozpustil. Skřeti a trollové do této chvíle poháněni Sauronovou myslí, ztratili náhle rozum a ač byli v početní převaze, dali se na bezhlavý útěk. Východňané a Jižané bojovali zarputile dál, ale nakonec složili zbraně a vzdali se vítězům.

Důsledky

Zničení prstenu a Sauronův pád znamenaly vítězství spojenců v celé Válce o Prsten. Po boji odletěl Gandalf na Gwaihirovi, kterého doprovázeli dva z druhů směrem k Hoře Osudu a z jejich plamenů zachránili Froda a Sama. Vítězství u Morannonu umožnilo následnou korunovaci Aragorna na krále Obnoveného království, Elessara. Moc krále Elessara postupně uznali také obyvatelé Haradu i Rhûnu a říše tak na přelomu třetího a čtvrtého věku dosáhla svého největšího rozkvětu. Šablona:Endspoiler

Reference

J.R.R. Tolkien: Pán prstenů III: Návrat krále. Přeložila Stanislava Pošustová. Mladá Fronta, Praha 2002. ISBN 80-204-0373-6
J.R.R. Tolkien: The History of Middle Earth, volume 8, The War of the Ring. HarperCollins Publishers, London 2002. ISBN 0-261-10223-0

Související články

@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
   | ztráty1 = malé
   | ztráty2 = strašlivé
-|}}
+}}
 '''Bitva u Morannonu''' nebo také '''bitva u Černé brány''' je bitvou ve [[Válka o Prsten|Válce o Prsten]] v [[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkienově]] světě [[Středozem]]i.
@@ Řádek 32: / Řádek 31: @@
 Po významném vítězství Svobodných národů v [[Bitva na Pelennorských polích|bitvě na Pelennorských polích]] se zbylá sauronova vojska stáhla a opevnila v [[Mordor]]u za [[Morannon|Černou bránou]]. Nastala patová situace. Armády Gondoru a Rohanu sice ubránily hlavní město Gondoru [[Minas Tirith (Gondor)|Minas Tirith]], ale utrpěly obrovské ztráty. Sauron měl i přes minulé ztráty k dispozici desetinásobnou přesilu. [[Aragorn]] a ostatní velitelé se nakonec rozhodli pro riskantní tah: vylákat [[Sauron]]ova vojska ven z [[Mordor]]u a zaměstnat tak jejich pozornost. Tím chtěly poskytnout krytí [[Frodo Pytlík|Frodovi]] a [[Samvěd Křepelka|Samem]] v jejich cestě do [[Hora osudu|Hory osudu]]. Spojená vojska Západu čítající nevelký počet jezdců i pěchoty, vytáhla pod Aragornovým velením k [[Morannon|Černé bráně]]. [[Elfhelm]] v čele 3 000 [[Rohirové|Rohirů]] byl vyslán k [[Anórien]]u, aby odtamtud vytlačil Sauronovo vojsko. Velitelé nechali část lučištníků hlídat Křižovatku, aby neztratili komunikační linii s Gondorem. Během tažení byla spojená vojska napadena [[Skřeti (Středozem)|skřety]] a [[Východňané|Východňany]], ale útok se jim podařilo odrazit. Když konečně došla k Černé bráně, někteří vojáci při pohledu na zemi nepřítele ztratili odvahu a odmítli bojovat. Aragorn jim dovolil odejít, ale žádal je, aby jako zatím napadli Sauronovy oddíly na ostrově [[Cair Andros]]. Vojska Západu čítala před Morannonem na 6 000 bojovníků.
-Sauron vyslal ke spojeneckému vojsku své vyjednavače. V jejich čele byl [[Černí Númenorejci|Černý Númenorejec]], který si říkal [[Ústa Sauronova]]. Ten se za pomoci Samova meče, elfského pláště a Frodovy [[mithril]]ové košile vydíral velitele Západu, že Frodo byl zajat a požadoval bezpodmínečnou kapitulaci, pod hrozbou mučení [[Hobit|půlčíka]]. Temný pán však nevěděl, proč byl hobit do Mordoru vyslán. Delegace vedená [[Gandalf|Gandalfem]] podmínky odmítla. Poté vyšla otevřenou branou vojska Mordoru a další do té doby ukryté jednotky. Armáda Západu byla obklíčena ze všech stran více než desetinásobnou převahou. Zaujala obranná postavení proti bráně. Aragorn a Gandalf na veleli na levém křídle, [[Éomer]] a kníže [[Imrahil]] s rytíři Gondoru na křídle pravém.
+Sauron vyslal ke spojeneckému vojsku své vyjednavače. V jejich čele byl [[Černí Númenorejci|Černý Númenorejec]], který si říkal [[Ústa Sauronova]]. Ten se za pomoci Samova meče, elfského pláště a Frodovy [[mithril]]ové košile vydíral velitele Západu, že Frodo byl zajat a požadoval bezpodmínečnou kapitulaci, pod hrozbou mučení [[Hobit|půlčíka]]. Temný pán však nevěděl, proč byl hobit do Mordoru vyslán. Delegace vedená [[Gandalf]]em podmínky odmítla. Poté vyšla otevřenou branou vojska Mordoru a další do té doby ukryté jednotky. Armáda Západu byla obklíčena ze všech stran více než desetinásobnou převahou. Zaujala obranná postavení proti bráně. Aragorn a Gandalf na veleli na levém křídle, [[Éomer]] a kníže [[Imrahil]] s rytíři Gondoru na křídle pravém.
 == Průběh bitvy ==