Minas Tirith (Gondor)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Minas Tirith (sindarsky Strážní věž) , původně Minas Anor (sindarsky Věž Slunce) je opevněné město ve fiktivním světě J. R. R. Tolkiena Středozem v Gondoru. Ve druhé polovině Třetího věku se stalo hlavním městem Gondoru. Je též nazýváno Bílým městem nebo Městem králů. Rohirové jej též ve svém jazyce nazývají Mundburg.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Město Minas Tirith bylo postaveno na hoře Mindolluina na východní straně Ered Nimrais, směřující na východ k Pelenorským polím, Osgiliathu a k Hoře osudu v Mordoru.

Město bylo rozděleno na sedm úrovní vytesaných do stěn kopce. Každá byla zhruba 100 stop vysoká, obklopená bílým opevněním s bránou na nižší úroveň. Z nejvyšší úrovně vybíhal dopředu ostroh končící až nad první úrovní. Zde se nacházela citadela a věž, kde byl uložený palantír.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Založení města[editovat | editovat zdroj]

Minas Anor (věž zapadajícího slunce) založil Anárion r. 3320 Druhého věku. Město bylo sestrou Minas Ithil (věž vycházejícího měsíce) založeného Isildurem. Ostroher r. 120 Třetího věku město přestavěl a po velkém moru se Minas Anor stalo hlavním městem království. Král Tarondor přesunul královský dům z Osgiliathu do Minas Anor v roce 1640 T. v. V roce 2002 dobyl Minas Ithil Pán nazgûlů a Minas Anor se přejmenovalo na Minas Tirith.

Válka o Prsten[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Válka o Prsten.

Sauronova vojska vedená Pánem nazgûlů ve válce o prsten město oblehla a prorazila první bránu. Pán nazgûlů byl však s vojskem v bitvě na Pelennorských polích s pomocí Rohirů a Aragornových posil poražen. Při této bitvě byl zabit rohanský král Théoden. V době války zde panoval Denethor, otec Boromira a Faramira.

Čtvrtý věk[editovat | editovat zdroj]

Po zničení Jednoho prstenu přivedl Gimli část trpasličího lidu z Ereboru do Gondoru a ti vykovali novou bránu z mithrilu a oceli.