Miloslav Bělonožník: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB |
m {{Infobox - osoba}} |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba}} |
|||
'''Miloslav Bělonožník''' ([[11. červenec|11. července]] [[1918]] - [[12. leden|12. ledna]] [[2010]] [[Liberec]], [[Česko|Česká republika]]) byl československý [[Skoky na lyžích|skokan na lyžích]]. V roce [[1948]] obsadil na [[Zimní olympijské hry 1948|olympijských hrách]] ve [[Svatý Mořic|Svatém Mořici]] 16. místo. V roce [[1955]] jako první Čechoslovák překonal stometrovou hranici, když v [[Oberstdorf]]u skočil 102 a 107 metrů. Druhý jmenovaný výkon byl zároveň novým světovým rekordem.<ref name="SVAZ">http://www.czech-ski.cz/skok-na-lyzich-novinky-zemrel-skokan-miloslav-belonoznik</ref> |
'''Miloslav Bělonožník''' ([[11. červenec|11. července]] [[1918]] - [[12. leden|12. ledna]] [[2010]] [[Liberec]], [[Česko|Česká republika]]) byl československý [[Skoky na lyžích|skokan na lyžích]]. V roce [[1948]] obsadil na [[Zimní olympijské hry 1948|olympijských hrách]] ve [[Svatý Mořic|Svatém Mořici]] 16. místo. V roce [[1955]] jako první Čechoslovák překonal stometrovou hranici, když v [[Oberstdorf]]u skočil 102 a 107 metrů. Druhý jmenovaný výkon byl zároveň novým světovým rekordem.<ref name="SVAZ">http://www.czech-ski.cz/skok-na-lyzich-novinky-zemrel-skokan-miloslav-belonoznik</ref> |
||
Verze z 11. 9. 2016, 10:31
| Miloslav Bělonožník | |
|---|---|
| Narození | 11. července 1918 Zlatá Olešnice |
| Úmrtí | 12. ledna 2010 (ve věku 91 let) Liberec |
| Povolání | skokan na lyžích, sportovní funkcionář, trenér skoků na lyžích, inženýr a agent |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Miloslav Bělonožník (11. července 1918 - 12. ledna 2010 Liberec, Česká republika) byl československý skokan na lyžích. V roce 1948 obsadil na olympijských hrách ve Svatém Mořici 16. místo. V roce 1955 jako první Čechoslovák překonal stometrovou hranici, když v Oberstdorfu skočil 102 a 107 metrů. Druhý jmenovaný výkon byl zároveň novým světovým rekordem.[1]
Po skončení aktivní sportovní kariéry se věnoval stavbě skokanských můstků. Od roku 1969 předsedal subkomisi pro stavbu můstku FIS. Byl autorem projektů skokanského areálu ve Falunu i na Ještědu.[2] Zavedl evidenci, homologaci a vystavování certifikátů skokanských můstků. Při této činnosti využil taktéž znalost šesti světových jazyků.[1]