Samuel Scheidt: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Život: dokončení kapitoly
Dokončení
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
[[Soubor:Samuel_Scheidt.jpg|200px|right|thumb|Samuel Scheidt na mědirytině z roku 1624]]
[[Soubor:Samuel_Scheidt.jpg|200px|right|thumb|Samuel Scheidt na mědirytině z roku 1624]]
Samuel Scheidt (pokřtěn [[14. listopad|14. listopadu]] [[1587]] v [[Halle]], zemřel [[3. dubna|3. dubna]] [[1654]] tamtéž<ref>Data dle gregoriánského kalendáře.</ref>) byl [[Němci|německý]] [[varhany|varhaník]] a hudební skladatel [[baroko|baroka]]. Společně se [[Heinrich Schütz|Heinrichem Schützem]] a [[Johann Hermann Schein|Johannem Hermannem Scheinem]] tvoří pomyslnou trojici tří významných německých hudebních skladatelů [[17. století]], jejichž příjmení začínají na S.<ref>Stadt Zörbig. ''Große Söhne der Stadt: Thomas Selle'' [on-line]. Nedatováno [cit. 21. července 2016]. Dostupné on-line na: <http://www.stadt-zoerbig.de/de/grosse-soehne-der-stadt/thomas-selle-20000994.html>.</ref>
Samuel Scheidt (pokřtěn [[14. listopad|14. listopadu]] [[1587]] v [[Halle]], zemřel [[3. dubna|3. dubna]] [[1654]] tamtéž<ref>Data dle gregoriánského kalendáře.</ref>) byl [[Němci|německý]] [[varhany|varhaník]] a hudební skladatel [[baroko|baroka]]. Společně se [[Heinrich Schütz|Heinrichem Schützem]] a [[Johann Hermann Schein|Johannem Hermannem Scheinem]] tvoří pomyslnou trojici významných německých hudebních skladatelů [[17. století]], jejichž příjmení začínají na S.<ref>Stadt Zörbig. ''Große Söhne der Stadt: Thomas Selle'' [on-line]. Nedatováno [cit. 21. července 2016]. Dostupné on-line na: <http://www.stadt-zoerbig.de/de/grosse-soehne-der-stadt/thomas-selle-20000994.html>.</ref>


== Život ==
== Život ==
Potéco dostal první hudební vzdělání se Scheidt stal varhaníkem v kostele sv. Mořice v Halle. Díky známostem následně v letech 1607-1609 pobýval v [[Amsterdam]]u, kde se učil u slavného [[Jan Pietrszoon Sweelinck|Jana Pietrszoona Sweelincka]]. Po jeho návratu byl povolán markrabětem [[Kristián Vilém Braniborský|Kristiánem Vilémem Braniborským]] do funkce dvorního varhaníka v Halle. Zde pracoval společně s [[Michael Praetorius|Michaelem Praetoriem]]. Roku 1618 odešel již zřejmě jako slavný výrobce varhan do blízkého [[Eisleben]]u, poté společně s Praetoriem a Schützem do [[Bayreuth]]u. Spolupráce Scheidta a těcho dalších slavných skladatelů zatím není příliš prozkoumána.<br />
Potéco dostal první hudební vzdělání, se Scheidt stal varhaníkem v kostele sv. Mořice v Halle. Díky známostem následně v letech 1607-1609 pobýval v [[Amsterdam]]u, kde se učil u slavného [[Jan Pietrszoon Sweelinck|Jana Pietrszoona Sweelincka]]. Po návratu byl povolán markrabětem [[Kristián Vilém Braniborský|Kristiánem Vilémem Braniborským]] do funkce dvorního varhaníka v Halle. Zde pracoval společně s [[Michael Praetorius|Michaelem Praetoriem]]. Roku 1618 odešel již zřejmě jako slavný výrobce varhan do blízkého [[Eisleben]]u, poté společně s Praetoriem a Schützem do [[Bayreuth]]u. Spolupráce Scheidta a těcho dalších slavných skladatelů zatím není příliš prozkoumána.<br />
Roku 1624 napsal Scheidt svoje ''Tabulatura nova''. Jednalo se o první sbírku pro klávesové nástroje, v níž byl již použit novější systém notového zápisu (''Partiturnotation''). Někdy kolem roku 1620 také vydal duchovní vokální sbírku ''Cantiones sacrae'', na níž roku 1621 navázaly ''Concertus sacri'', v následujících letech potom instrumentální sbírky ''Ludi musici''.<br />
Roku 1624 napsal Scheidt svoje ''Tabulatura nova''. Jednalo se o první sbírku pro klávesové nástroje, v níž byl již použit novější systém notového zápisu (''Partiturnotation''). Někdy kolem roku 1620 Scheidt též vydal duchovní vokální sbírku ''Cantiones sacrae'', na níž roku 1621 navázaly ''Concertus sacri'', v následujících letech potom instrumentální sbírky ''Ludi musici''.<br />
Roku 1627, když už mu bylo čtyřicet let, si vzal Helenu Magdalenu Keller v kostele sv. Petra ve Wörmlitzu (dnes část Halle). Měl s ní šest dětí, ale jen dvě přežily epidemii [[mor]]u v roce 1636.<br />
Roku 1627, když už mu bylo čtyřicet let, si vzal Helenu Magdalenu Keller v kostele sv. Petra ve Wörmlitzu (dnes část Halle). Měl s ní šest dětí, ale jen dvě přežily epidemii [[mor]]u v roce 1636.<br />
Když roku 1628 opustil město jeho zaměstnavatel společně s [[Albrecht z Valdštejna|Valdštejnovými]] vojáky, přišel Scheidt o práci. Ještě toho roku ale byl zvlášť pro něj vytvořen úřad hudebního ředitele pro tři velké městské kostely ([[Kostel Panny Marie (Halle)|Panny Marie]], sv. Mořice a sv. Ulrycha).
Když roku 1628 opustil město jeho zaměstnavatel společně s [[Albrecht z Valdštejna|Valdštejnovými]] vojáky, přišel Scheidt o práci. Ještě toho roku ale byl zvlášť pro něj vytvořen úřad hudebního ředitele pro tři velké městské kostely ([[Kostel Panny Marie (Halle)|Panny Marie]], sv. Mořice a sv. Ulrycha).
⚫
Roku 1630 nicméně o toto místo opět přišel - příčinou mohla být možná rekatolizace města, nebo Scheidtův spor s gymnaziálním rektorem Christianem Gueintzem. Od té doby se Scheidt živil výukou a příležitostným provozováním hudby. Roku 1631 vydal čtyři svazky duchovní hudby, roku 1644 pak sedmdesát symfonií, které byly zamýšleny jako vsuvky do duchovních koncertů. Roku 1650 vyšlo jeho poslední dílo, tzv. Zhořelecká tabulatura (''Görlitzer Tabulatur''). Na konci života přišel v důsledku [[Třicetiletá válka|války]] o celý svůj majetek a zemřel v chudobě.


== Výběr z díla ==
⚫
Roku 1630 nicméně o toto místo opět přišel - příčinou mohla být možná rekatolizace města, nebo spor s gymnaziálním rektorem Christianem Gueintzem. Od té doby se Scheidt živil výukou a příležitostným provozováním hudby. Roku 1631 vydal čtyři svazky duchovní hudby, roku 1644 pak sedmdesát symfonií, které byly zamýšleny jako vsuvky do koncertů duchovní hudby. Roku 1650 vyšlo jeho poslední dílo, tzv. Zhořeleckou tabulaturu. Na konci života přišel v důsledku [[Třicetiletá válka|války]] o celý svůj majetek a zemřel v chudobě.
* ''Cantiones sacrae'' (1620)
* ''Ludi Musici'' (1621)
* ''Tabulatura nova I-III'' (1624)
* ''Geistliche Konzerte Teil I'' (1631)
* ''Geistliche Konzerte Teil II'' (1634)
* ''Geistliche Konzerte Teil III'' (1635)
* ''Liebliche Kraftblümlein'' (1635)
* ''Geistliche Konzerte Teil IV'' (1640)
* ''LXX Symphonias'' (1644)
* ''Görlitzer Tabulaturbuch'' (1650)


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
{{Commons|Samuel Scheidt}}
* [https://portal.dnb.de/opac.htm?method=simpleSearch&query=118754394 Seznam děl od Samuela Scheidta a o něm na stránkách Německé národní knihovny] (''německy'')
* [https://www.deutsche-digitale-bibliothek.de/entity/118754394 Seznam děl od Samuela Scheidta a o něm na stránkách Německé digitální knihovny] (''německy'')
* [http://www.samuel-scheidt.de/ Seznam hudebních děl Samuela Scheidta] (''německy'', ''anglicky'')
* [http://imslp.org/wiki/Category:Scheidt,_Samuel Noty a nahrávky na stránkách Petrucciho hudební knihovny] (''anglicky'')
* [http://www0.cpdl.org/wiki/index.php/Samuel_Scheidt Noty na ChoralWiki] (''anglicky'')

=== Zdroje a poznámky ===
=== Zdroje a poznámky ===
{{Překlad|de|Samuel Scheidt|154310634}}
<references />
<references />

[[Kategorie:Němečtí hudební skladatelé]]
[[Kategorie:Barokní skladatelé]]
[[Kategorie:Narození 1587]]
[[Kategorie:Úmrtí 1654]]

Verze z 21. 7. 2016, 19:17

Samuel Scheidt na mědirytině z roku 1624

Samuel Scheidt (pokřtěn 14. listopadu 1587 v Halle, zemřel 3. dubna 1654 tamtéž[1]) byl německý varhaník a hudební skladatel baroka. Společně se Heinrichem Schützem a Johannem Hermannem Scheinem tvoří pomyslnou trojici významných německých hudebních skladatelů 17. století, jejichž příjmení začínají na S.[2]

Život

Potéco dostal první hudební vzdělání, se Scheidt stal varhaníkem v kostele sv. Mořice v Halle. Díky známostem následně v letech 1607-1609 pobýval v Amsterdamu, kde se učil u slavného Jana Pietrszoona Sweelincka. Po návratu byl povolán markrabětem Kristiánem Vilémem Braniborským do funkce dvorního varhaníka v Halle. Zde pracoval společně s Michaelem Praetoriem. Roku 1618 odešel již zřejmě jako slavný výrobce varhan do blízkého Eislebenu, poté společně s Praetoriem a Schützem do Bayreuthu. Spolupráce Scheidta a těcho dalších slavných skladatelů zatím není příliš prozkoumána.
Roku 1624 napsal Scheidt svoje Tabulatura nova. Jednalo se o první sbírku pro klávesové nástroje, v níž byl již použit novější systém notového zápisu (Partiturnotation). Někdy kolem roku 1620 Scheidt též vydal duchovní vokální sbírku Cantiones sacrae, na níž roku 1621 navázaly Concertus sacri, v následujících letech potom instrumentální sbírky Ludi musici.
Roku 1627, když už mu bylo čtyřicet let, si vzal Helenu Magdalenu Keller v kostele sv. Petra ve Wörmlitzu (dnes část Halle). Měl s ní šest dětí, ale jen dvě přežily epidemii moru v roce 1636.
Když roku 1628 opustil město jeho zaměstnavatel společně s Valdštejnovými vojáky, přišel Scheidt o práci. Ještě toho roku ale byl zvlášť pro něj vytvořen úřad hudebního ředitele pro tři velké městské kostely (Panny Marie, sv. Mořice a sv. Ulrycha). Roku 1630 nicméně o toto místo opět přišel - příčinou mohla být možná rekatolizace města, nebo Scheidtův spor s gymnaziálním rektorem Christianem Gueintzem. Od té doby se Scheidt živil výukou a příležitostným provozováním hudby. Roku 1631 vydal čtyři svazky duchovní hudby, roku 1644 pak sedmdesát symfonií, které byly zamýšleny jako vsuvky do duchovních koncertů. Roku 1650 vyšlo jeho poslední dílo, tzv. Zhořelecká tabulatura (Görlitzer Tabulatur). Na konci života přišel v důsledku války o celý svůj majetek a zemřel v chudobě.

Výběr z díla

  • Cantiones sacrae (1620)
  • Ludi Musici (1621)
  • Tabulatura nova I-III (1624)
  • Geistliche Konzerte Teil I (1631)
  • Geistliche Konzerte Teil II (1634)
  • Geistliche Konzerte Teil III (1635)
  • Liebliche Kraftblümlein (1635)
  • Geistliche Konzerte Teil IV (1640)
  • LXX Symphonias (1644)
  • Görlitzer Tabulaturbuch (1650)

Odkazy

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Galerie Samuel Scheidt na Wikimedia Commons

Zdroje a poznámky

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Samuel Scheidt na německé Wikipedii.

  1. ↑ Data dle gregoriánského kalendáře.
  2. ↑ Stadt Zörbig. Große Söhne der Stadt: Thomas Selle [on-line]. Nedatováno [cit. 21. července 2016]. Dostupné on-line na: <http://www.stadt-zoerbig.de/de/grosse-soehne-der-stadt/thomas-selle-20000994.html>.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Samuel_Scheidt&oldid=13956620“