Oortův oblak: Porovnání verzí
m Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira) |
doplnujici udaje značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
| vydavatel = astro-vesmir.estranky |
| vydavatel = astro-vesmir.estranky |
||
| datum přístupu = 2008-12-14 |
| datum přístupu = 2008-12-14 |
||
}}</ref> Jeho existence nebyla prokázána, ale většina astronomů jej považuje za reálný. |
}}</ref> Jeho existence nebyla prokázána, ale většina astronomů jej považuje za reálný. Jeho existenci nejde dokázat, zkrátka je to jenom konspirační teorie, která má vysvětlit přítomnost komet. |
||
== Pojmenování == |
== Pojmenování == |
||
Verze z 15. 6. 2016, 18:26
Oortův oblak (řidčeji Öpik-Oortův oblak) je hypotetický kulovitý oblak komet na okraji naší sluneční soustavy za Kuiperovým pásem, přibližně 50 000 AU od Slunce.[1] Mělo by jít o pozůstatek původní planetární mlhoviny, ze které se zformovala sluneční soustava.[2] Jeho existence nebyla prokázána, ale většina astronomů jej považuje za reálný. Jeho existenci nejde dokázat, zkrátka je to jenom konspirační teorie, která má vysvětlit přítomnost komet.
Pojmenování
Svůj název nese po holandském astronomovi Janu Hendriku Oortovi, který hypotézu o jeho existenci poprvé zveřejnil v roce 1950. Méně užívaný název Öpik-Oortův oblak je pojmenován po estonském astronomovi Ernstu Öpikovi, který existenci takovéhoto oblaku předpověděl v roce 1932.
Vzdálenost
Poloměr Oortova oblaku nelze přesně určit – přesto panuje konsenzus, že největší část hmoty jeho objektů je soustředěna ve vzdálenosti asi 50 000 AU.[3] Jeho komety se mohou v malé míře vyskytovat již od vzdálenosti 2 000 do 200 000 AU od Slunce, kde již gravitace působení této hvězdy postupně slábne a na objekty Oortova oblaku začínají mít větší vliv okolní hvězdy.
Objekty Oortova oblaku
Oortův oblak je zdrojem kometárních jader, z nichž některé vlivem vzájemného gravitačního působení, díky gravitaci okolních hvězd nebo i vzájemnými srážkami změnily svou dráhu směrem k Slunci. Tyto komety jsou většinou dlouhoperiodické anebo proletí kolem Slunce pouze jednou. Jejich úhel k ekliptice je náhodný.
Objekty v Oortově oblaku se skládají převážně ze zmrzlé vody, amoniaku a metanu. Počet zdejších objektů se odhaduje na 1 bilion. Jde však o velmi malá tělesa až na výjimky ne větší než desítky km. Jejich celková hmotnost se odhaduje na 100 hmotností Země.[4]
Planetky
Existuje několik planetek, které jsou obvykle zařazovány do Oortova oblaku, neboť pro zařazení do Kuiperova pásu obíhají v příliš velké vzdálenosti od Slunce. Jsou to především 2000 CR105, 2008 KV42 [5] a Sedna. Vzdálenost Sedny od Slunce, která se pohybuje mezi 76,1 a 892 AU, je mnohem menší než vnitřní poloměr Oortova oblaku, ale je to pravděpodobně důsledek gravitačního působení hvězdy, která kdysi prolétla v blízkosti našeho Slunce.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ MORBIDELLI, Alessandro. Origin and dynamical evolution of comets and their reservoirs [online]. arXiv, 2006 [cit. 2008-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Oortův oblak [online]. astro-vesmir.estranky [cit. 2008-12-14]. Dostupné online.
- ↑ SOBOTKA, Petr. Smrtící komety vyslalo Slunce [online]. Český rozhlas Leonardo, 2008-05-07 [cit. 2008-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Glosář Aldebaran [online]. Aldebaran Group for Astrophysics [cit. 2008-12-14]. Kapitola Oortův oblak. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Rudolf. Podivný objekt Kuiperova pásu [online]. Instantní astronomické noviny, 2008-09-12 [cit. 2008-12-14]. Dostupné online.
Literatura
- (anglicky) Harold F. Levison, Luke Donnes: "Comet Populations and Cometary Dynamics", v Lucy Ann Adams McFadden, Lucy-Ann Adams, Paul Robert Weissman, Torrence V. Johnson: Encyclopedia of the Solar System, 2. vydání, 2007, Academic Press, str. 575–588. ISBN 0-12-088589-1
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oortův oblak na Wikimedia Commons - (česky) Ovlivnila vývoj sluneční soustavy cizí hvězda?
