Příbuzenský výběr: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v1.37b - Opraveno pomocí WP:WCW (Zalomení v seznamu)
m pryč tabulka bez vlastního obsahu
Řádek 1: Řádek 1:
'''Hamiltonovo pravidlo''' bylo navrženo roku 1964 biologem [[W. Hamilton|W. Hamiltonem]] a objasňuje, proč se k sobě tvorové chovají [[altruismus|altruisticky]] nebo [[sobectví|sobecky]]. Velkou roli zde při tom sehrávají [[geny]]. Platí zde rovnice:
'''Hamiltonovo pravidlo''' bylo navrženo roku 1964 biologem [[W. Hamilton|W. Hamiltonem]] a objasňuje, proč se k sobě tvorové chovají [[altruismus|altruisticky]] nebo [[sobectví|sobecky]]. Velkou roli zde při tom sehrávají [[geny]]. Platí zde rovnice:

{| class="wikitable"
!Cena
!<
!Míra příbuznosti x výhoda
|}
<br />
== Přírodní výběr a altruismus ==
== Přírodní výběr a altruismus ==
Již [[Charles Darwin]] (který společně s [[Alfred Russel Wallace|A. R. Wallacem]] vyložil teorii evoluce) přemýšlel, proč si mravenci pomáhají, což odporovalo jeho teorii přírodního výběru, ve kterém přežívá jenom ten nejzdatnější. Teprve po objevení genů se ukázalo, že se k sobě tvorové chovají altruisticky proto, aby přežilo více jejich genu, není to tedy nevýhodné, jak se domníval Darwin.<br />
Již [[Charles Darwin]] (který společně s [[Alfred Russel Wallace|A. R. Wallacem]] vyložil teorii evoluce) přemýšlel, proč si mravenci pomáhají, což odporovalo jeho teorii přírodního výběru, ve kterém přežívá jenom ten nejzdatnější. Teprve po objevení genů se ukázalo, že se k sobě tvorové chovají altruisticky proto, aby přežilo více jejich genu, není to tedy nevýhodné, jak se domníval Darwin.

== Příklady ==
== Příklady ==
*[[Soubor:Lasius fuliginosus 4.jpg|thumb|Mravenčí dělnice bojují proti mnohem většímu tvorovi]]Mravenčí [[dělnice]] při souboji s větším nepřítelem riskují život a než se nepřítele podaří zahnat, mnoho z nich zaplatí životem. Ochrání však tím [[královna|královnu]], která snáší [[vajíčka]]. Z těch se vylíhnou další dělnice se stejnými geny. Pokud by se dělnice spasily útěkem, ohrozily by královnu.
[[Soubor:Lasius fuliginosus 4.jpg|thumb|Mravenčí dělnice bojují proti mnohem většímu tvorovi]]
[[Soubor:Surikata zoo Liberec.JPG|thumb|Surikata na stráži]]
* Mravenčí [[dělnice]] při souboji s větším nepřítelem riskují život a než se nepřítele podaří zahnat, mnoho z nich zaplatí životem. Ochrání však tím [[královna|královnu]], která snáší [[vajíčka]]. Z těch se vylíhnou další dělnice se stejnými geny. Pokud by se dělnice spasily útěkem, ohrozily by královnu.
* Rodiče afrických [[vlhy|vlh]] své potomky nutí, aby nevytvářeli vlastní svazky, ale staraly se o další snůšku vajec rodičů. Zkušení rodiče ještě s výpomocí vychovají více mladých, a tím i více genů.
* Rodiče afrických [[vlhy|vlh]] své potomky nutí, aby nevytvářeli vlastní svazky, ale staraly se o další snůšku vajec rodičů. Zkušení rodiče ještě s výpomocí vychovají více mladých, a tím i více genů.
*[[Soubor:Surikata zoo Liberec.JPG|thumb|Surikata na stráži]][[Surikata]] stojí na stráži a varováním před dravci ochrání zbytek skupiny, místo aby se sama schovala. Zachrání tak však více svých genů v jejích potomcích a příbuzných.
* [[Surikata]] stojí na stráži a varováním před dravci ochrání zbytek skupiny, místo aby se sama schovala. Zachrání tak však více svých genů v jejích potomcích a příbuzných.

== Odkazy ==
== Odkazy ==
===== Zdroje =====
=== Zdroje ===
Sedmdesát velkých záhad světa přírody (M. J. Benton)
* Sedmdesát velkých záhad světa přírody (M. J. Benton)

===== Externí odkazy =====
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Hamiltonovo pravidlo}}
* {{Commonscat|Hamiltonovo pravidlo}}

{{Portály|Biologie}}
{{Portály|Biologie}}

[[Kategorie:Etologie]]
[[Kategorie:Etologie]]

Verze z 28. 2. 2016, 15:10

Hamiltonovo pravidlo bylo navrženo roku 1964 biologem W. Hamiltonem a objasňuje, proč se k sobě tvorové chovají altruisticky nebo sobecky. Velkou roli zde při tom sehrávají geny. Platí zde rovnice:

Přírodní výběr a altruismus

Již Charles Darwin (který společně s A. R. Wallacem vyložil teorii evoluce) přemýšlel, proč si mravenci pomáhají, což odporovalo jeho teorii přírodního výběru, ve kterém přežívá jenom ten nejzdatnější. Teprve po objevení genů se ukázalo, že se k sobě tvorové chovají altruisticky proto, aby přežilo více jejich genu, není to tedy nevýhodné, jak se domníval Darwin.

Příklady

Mravenčí dělnice bojují proti mnohem většímu tvorovi
Surikata na stráži
  • Mravenčí dělnice při souboji s větším nepřítelem riskují život a než se nepřítele podaří zahnat, mnoho z nich zaplatí životem. Ochrání však tím královnu, která snáší vajíčka. Z těch se vylíhnou další dělnice se stejnými geny. Pokud by se dělnice spasily útěkem, ohrozily by královnu.
  • Rodiče afrických vlh své potomky nutí, aby nevytvářeli vlastní svazky, ale staraly se o další snůšku vajec rodičů. Zkušení rodiče ještě s výpomocí vychovají více mladých, a tím i více genů.
  • Surikata stojí na stráži a varováním před dravci ochrání zbytek skupiny, místo aby se sama schovala. Zachrání tak však více svých genů v jejích potomcích a příbuzných.

Odkazy

Zdroje

  • Sedmdesát velkých záhad světa přírody (M. J. Benton)

Externí odkazy