Příbuzenský výběr: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m pryč tabulka bez vlastního obsahu |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Hamiltonovo pravidlo''' bylo navrženo roku 1964 biologem [[W. Hamilton|W. Hamiltonem]] a objasňuje, proč se k sobě tvorové chovají [[altruismus|altruisticky]] nebo [[sobectví|sobecky]]. Velkou roli zde při tom sehrávají [[geny]]. Platí zde rovnice: |
'''Hamiltonovo pravidlo''' bylo navrženo roku 1964 biologem [[W. Hamilton|W. Hamiltonem]] a objasňuje, proč se k sobě tvorové chovají [[altruismus|altruisticky]] nebo [[sobectví|sobecky]]. Velkou roli zde při tom sehrávají [[geny]]. Platí zde rovnice: |
||
{| class="wikitable" |
|||
!Cena |
|||
!< |
|||
!Míra příbuznosti x výhoda |
|||
|} |
|||
<br /> |
|||
== Přírodní výběr a altruismus == |
== Přírodní výběr a altruismus == |
||
Již [[Charles Darwin]] (který společně s [[Alfred Russel Wallace|A. R. Wallacem]] vyložil teorii evoluce) přemýšlel, proč si mravenci pomáhají, což odporovalo jeho teorii přírodního výběru, ve kterém přežívá jenom ten nejzdatnější. Teprve po objevení genů se ukázalo, že se k sobě tvorové chovají altruisticky proto, aby přežilo více jejich genu, není to tedy nevýhodné, jak se domníval Darwin. |
Již [[Charles Darwin]] (který společně s [[Alfred Russel Wallace|A. R. Wallacem]] vyložil teorii evoluce) přemýšlel, proč si mravenci pomáhají, což odporovalo jeho teorii přírodního výběru, ve kterém přežívá jenom ten nejzdatnější. Teprve po objevení genů se ukázalo, že se k sobě tvorové chovají altruisticky proto, aby přežilo více jejich genu, není to tedy nevýhodné, jak se domníval Darwin. |
||
== Příklady == |
== Příklady == |
||
[[Soubor:Lasius fuliginosus 4.jpg|thumb|Mravenčí dělnice bojují proti mnohem většímu tvorovi]] |
|||
[[Soubor:Surikata zoo Liberec.JPG|thumb|Surikata na stráži]] |
|||
* Mravenčí [[dělnice]] při souboji s větším nepřítelem riskují život a než se nepřítele podaří zahnat, mnoho z nich zaplatí životem. Ochrání však tím [[královna|královnu]], která snáší [[vajíčka]]. Z těch se vylíhnou další dělnice se stejnými geny. Pokud by se dělnice spasily útěkem, ohrozily by královnu. |
|||
* Rodiče afrických [[vlhy|vlh]] své potomky nutí, aby nevytvářeli vlastní svazky, ale staraly se o další snůšku vajec rodičů. Zkušení rodiče ještě s výpomocí vychovají více mladých, a tím i více genů. |
* Rodiče afrických [[vlhy|vlh]] své potomky nutí, aby nevytvářeli vlastní svazky, ale staraly se o další snůšku vajec rodičů. Zkušení rodiče ještě s výpomocí vychovají více mladých, a tím i více genů. |
||
* |
* [[Surikata]] stojí na stráži a varováním před dravci ochrání zbytek skupiny, místo aby se sama schovala. Zachrání tak však více svých genů v jejích potomcích a příbuzných. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Zdroje === |
|||
Sedmdesát velkých záhad světa přírody (M. J. Benton) |
* Sedmdesát velkých záhad světa přírody (M. J. Benton) |
||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{Commonscat|Hamiltonovo pravidlo}} |
* {{Commonscat|Hamiltonovo pravidlo}} |
||
{{Portály|Biologie}} |
{{Portály|Biologie}} |
||
[[Kategorie:Etologie]] |
[[Kategorie:Etologie]] |
Verze z 28. 2. 2016, 15:10
Hamiltonovo pravidlo bylo navrženo roku 1964 biologem W. Hamiltonem a objasňuje, proč se k sobě tvorové chovají altruisticky nebo sobecky. Velkou roli zde při tom sehrávají geny. Platí zde rovnice:
Přírodní výběr a altruismus
Již Charles Darwin (který společně s A. R. Wallacem vyložil teorii evoluce) přemýšlel, proč si mravenci pomáhají, což odporovalo jeho teorii přírodního výběru, ve kterém přežívá jenom ten nejzdatnější. Teprve po objevení genů se ukázalo, že se k sobě tvorové chovají altruisticky proto, aby přežilo více jejich genu, není to tedy nevýhodné, jak se domníval Darwin.
Příklady
- Mravenčí dělnice při souboji s větším nepřítelem riskují život a než se nepřítele podaří zahnat, mnoho z nich zaplatí životem. Ochrání však tím královnu, která snáší vajíčka. Z těch se vylíhnou další dělnice se stejnými geny. Pokud by se dělnice spasily útěkem, ohrozily by královnu.
- Rodiče afrických vlh své potomky nutí, aby nevytvářeli vlastní svazky, ale staraly se o další snůšku vajec rodičů. Zkušení rodiče ještě s výpomocí vychovají více mladých, a tím i více genů.
- Surikata stojí na stráži a varováním před dravci ochrání zbytek skupiny, místo aby se sama schovala. Zachrání tak však více svých genů v jejích potomcích a příbuzných.
Odkazy
Zdroje
- Sedmdesát velkých záhad světa přírody (M. J. Benton)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu příbuzenský výběr na Wikimedia Commons