Asistovaný vzlet: Porovnání verzí
založení stránky |
základní text |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Asistovaný vzlet''' je opak vzletu letounu s pomocí vlastních sil. Asistovaný vzlet je využíván u letadel z důvodu překročení maximální vzletové hmotnosti, nedostatečného výkonu pohonné jednotky, krátké vzletové dráhy, nebo kombinace některých z uvedených faktorů. Asistovaný vzlet je nutný pro větroně, nebo jiné bezmotorové letouny. Dále je asistovaný vzlet nutný pro letouny experimentální, parazitní, nebo letouny, které |
|||
'''Asistovaný vzlet''' |
|||
== Katapult (CATO) == |
|||
V současné době patří mezi nejrozšířenější způsoby asistovaného vzletu využití [[Letecký katapult|leteckého katapultu]], označovaný v letecké terminologii jako '''Catapult-assisted takeoff''' (CATO). Používá se pro vzlet námořních palubních letounů z paluby [[Letadlová loď|letadlové lodi]]. |
|||
Vzlet s pomocí katapultu se používá také u [[Větroň|větroňů]]. Pro vzlet větroňů se využíval v počátcích zejména vahadlový katapult (používali jej [[Bratři Wrightové]]), v současnosti se využívá vzlet s pomocí navijáku. |
|||
== Rakety (RATO) == |
|||
Asistovaný vzlet s pomocí přídavných raketových motorů označovaný v letecké terminologii jako '''Rocket-assisted takeoff''' (RATO), nebo '''Jet-assisted takeoff''' (JATO). Přídavné raketové motory se začaly používat ve 2. světové válce, kdy byly využity poprvé u nákladního kluzáku [[Me 323]] pro vzlet plně naloženého letounu. Dalším z letounů využívající raketové motory pro vzlet je [[Avro Shackleton]]. |
|||
V současné době se využívá asistovaný vzlet s pomocí raketových motorů prakticky jen u nákladních letounů, jedním z nich jsou například některé varianty středního nákladního letounu [[C-130]] (C-130T, LC-130). |
|||
== Gravitace == |
|||
Asistovaným vzletem může být například vzlet s letounem s využitím gravitace rozjezdem z kopce, tím letoun získá potřebnou rychlost dostatečnou pro vzlet. |
|||
== Letecké nosiče == |
|||
Další možností jak využít gravitace pro vzlet letounu je vynesení letounu do vzduchu s pomocí leteckého nosiče (označován také bývá jako mateřský letoun). Tento princip je využíván zejména z důvodu snížení hmotnosti letounu, kdy letoun může nést méně paliva. Dalším důvodem může být různá omezení konstrukce letounu pro testovací účely, nebo snaha ušetřit palivo pro vzlet a tím získat delší dobu letu experimentálního letadla. Takto bylo koncipováno několik experimentálních letounů ze série |
|||
X-1, X-2, X-15 |
|||
jako nosiče těchto letounů byly používány většinou upravené bombardéry, například B-29 a B-52. |
|||
=== Přehled leteckých nosičů === |
|||
{| class="wikitable" |
|||
|- |
|||
! Letoun !! Nosič !! Poznámky |
|||
|- |
|||
| [[Bell X-1]] || [[B-29]] || X-1 byl schopen samostatného vzletu. |
|||
|- |
|||
| [[Bell X-2]] || [[B-50]] || |
|||
|- |
|||
| [[Lockheed X-7]] || B-29, B-50 || X-1 byl schopen samostatného vzletu. |
|||
|- |
|||
| [[North American X-15]] || [[B-52]] || |
|||
|- |
|||
| [[Boeing X-37]] || [[Scaled Composites White Knight]] || Pouze pro testy bezmotorového letu v atmosféře v rámci přistávacího manévru. |
|||
|- |
|||
| [[Boeing X-40]] || [[UH-60]], [[CH-47]] || Pouze pro testy bezmotorového letu v atmosféře v rámci přistávacího manévru. |
|||
|- |
|||
| [[NASA X-43]] || B-52 || |
|||
|- |
|||
| [[Boeing X-51]] || B-52 || |
|||
|- |
|||
| [[Space Shuttle]] || [[Boeing 747]] || Pouze stroj [[Enterprise (raketoplán)|Enterprise (OV-101)]] určený pro testy bezmotorového letu v atmosféře v rámci přistávacího manévru. |
|||
|- |
|||
| [[SpaceShipTwo]] || [[WhiteKnightTwo]] || |
|||
|} |
|||
== Odkazy == |
|||
<!-- === Poznámky === |
|||
<references group="Poznamky" /> |
|||
=== Literatura === --> |
|||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
=== Související články === |
|||
* [[Bell X-1]] |
|||
* [[Bell X-2]] |
|||
* [[Lockheed X-7]] |
|||
* [[North American X-15]] |
|||
<!-- === Externí odkazy === --> |
Verze z 13. 12. 2015, 19:42
Asistovaný vzlet je opak vzletu letounu s pomocí vlastních sil. Asistovaný vzlet je využíván u letadel z důvodu překročení maximální vzletové hmotnosti, nedostatečného výkonu pohonné jednotky, krátké vzletové dráhy, nebo kombinace některých z uvedených faktorů. Asistovaný vzlet je nutný pro větroně, nebo jiné bezmotorové letouny. Dále je asistovaný vzlet nutný pro letouny experimentální, parazitní, nebo letouny, které
Katapult (CATO)
V současné době patří mezi nejrozšířenější způsoby asistovaného vzletu využití leteckého katapultu, označovaný v letecké terminologii jako Catapult-assisted takeoff (CATO). Používá se pro vzlet námořních palubních letounů z paluby letadlové lodi.
Vzlet s pomocí katapultu se používá také u větroňů. Pro vzlet větroňů se využíval v počátcích zejména vahadlový katapult (používali jej Bratři Wrightové), v současnosti se využívá vzlet s pomocí navijáku.
Rakety (RATO)
Asistovaný vzlet s pomocí přídavných raketových motorů označovaný v letecké terminologii jako Rocket-assisted takeoff (RATO), nebo Jet-assisted takeoff (JATO). Přídavné raketové motory se začaly používat ve 2. světové válce, kdy byly využity poprvé u nákladního kluzáku Me 323 pro vzlet plně naloženého letounu. Dalším z letounů využívající raketové motory pro vzlet je Avro Shackleton.
V současné době se využívá asistovaný vzlet s pomocí raketových motorů prakticky jen u nákladních letounů, jedním z nich jsou například některé varianty středního nákladního letounu C-130 (C-130T, LC-130).
Gravitace
Asistovaným vzletem může být například vzlet s letounem s využitím gravitace rozjezdem z kopce, tím letoun získá potřebnou rychlost dostatečnou pro vzlet.
Letecké nosiče
Další možností jak využít gravitace pro vzlet letounu je vynesení letounu do vzduchu s pomocí leteckého nosiče (označován také bývá jako mateřský letoun). Tento princip je využíván zejména z důvodu snížení hmotnosti letounu, kdy letoun může nést méně paliva. Dalším důvodem může být různá omezení konstrukce letounu pro testovací účely, nebo snaha ušetřit palivo pro vzlet a tím získat delší dobu letu experimentálního letadla. Takto bylo koncipováno několik experimentálních letounů ze série
X-1, X-2, X-15
jako nosiče těchto letounů byly používány většinou upravené bombardéry, například B-29 a B-52.
Přehled leteckých nosičů
Letoun | Nosič | Poznámky |
---|---|---|
Bell X-1 | B-29 | X-1 byl schopen samostatného vzletu. |
Bell X-2 | B-50 | |
Lockheed X-7 | B-29, B-50 | X-1 byl schopen samostatného vzletu. |
North American X-15 | B-52 | |
Boeing X-37 | Scaled Composites White Knight | Pouze pro testy bezmotorového letu v atmosféře v rámci přistávacího manévru. |
Boeing X-40 | UH-60, CH-47 | Pouze pro testy bezmotorového letu v atmosféře v rámci přistávacího manévru. |
NASA X-43 | B-52 | |
Boeing X-51 | B-52 | |
Space Shuttle | Boeing 747 | Pouze stroj Enterprise (OV-101) určený pro testy bezmotorového letu v atmosféře v rámci přistávacího manévru. |
SpaceShipTwo | WhiteKnightTwo |
Odkazy
Reference
Související články