Pohoří: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 25. 11. 2015, 11:31

Pohoří nebo také hory, jsou podle nejjednodušší definice skupiny hor obklopených nížinou. Do pohoří přitom patří celá část krajiny převyšující nížinu, tedy nejen vrcholky, ale i horská sedla, údolí a plošiny menšího rozsahu. Pohoří mohou být vzájemně oddělena horskými průsmyky, toky řek či jinými výraznými útvary; často je ale vymezení hranice pohoří konvenční. V obecném významu nemusí mít jedno pohoří jednotný geologický původ.

Nadmořská výška

Typická pro horskou krajinu je jak vyšší nadmořská výška, tak i velké rozdíly ve výšce mezi údolími a vrcholky hor. Hory se nejčastěji rozdělují právě podle nadmořské výšky – pohoří s vyšší absolutní nadmořskou výškou se označují jako velehory, které se někdy ještě dále dělí na střední velehory a vysoké velehory. Jako hranice velehor se uvádí různé hodnoty, často např. 2 500 m n. m.

Nejvyšším pohořím na Zemi je, podle absolutní nadmořské výšky, Himálaj se 14 nejvyššími vrcholy světa přesahujícími 8 000 m. Méně jednoznačná je otázka výškového rozdílu – například havajská sopka Mauna Kea se tyčí do výšky 4 205 m n. m., ale její výška od úpatí na mořském dně přesahuje 9 km, čímž překonává všechna ostatní pohoří.

Vznik horstev

Pohoří vznikají vlivem tektonického pohybu litosférických desek a jejich vzájemnou kolizí. Proces vzniku hor se odborně nazývá orogeneze a využívá se pro něj český ekvivalent horotvoří. Vlivem srážky litosférických desek dochází k nárůstu tlaku, který má za následek vyvrásnění pásemných pohoří. Druhý způsob, jak mohou vznikat horské oblasti, je spojen s vulkanismem a jeho sopečnými projevy. Díky posunu litosférických desek pak vzniká několik vulkánů vedle sebe. Častým případem je spojení tektonické srážky a vulkanismu, typickým reprezentantem je pohoří And, které vznikají na subdukci oceánské a kontinentální desky.

Horská krajina

Pro horskou krajinu je typických mnoho morfologických tvarů. Mohutné vrcholky se označují jako štíty, strmé útvary jako věže, hroty nebo dokonce jehly. Protáhlé vyvýšeniny jsou hřebeny. Skloněné hřebeny, vybíhající ze štítů či dominantnějších hřebenů, jsou žebra. Nižší výbežky souběžné s hřebenem se nazývají rozsochy.

Velké sníženiny mezi hřebeny tvoří údolí nebo též doliny či doly. Dolina kruhového tvaru obklopená strmými srázy se nazývá kotel. Rozsahem menší sníženiny ve strmém terénu se označují jako kuloáry a žlaby.

Zvláště ve velehorách jsou důležitým činitelem utvářejícím horskou krajinu ledovce. Specifickým útvarem jsou morény (místa ukládání materiálu přenášeného ledovcem).

Související články

Externí odkazy

Slovníkové heslo pohoří ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Hory v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Různé významy|tento=[[Geomorfologie|geomorfologickém]] útvaru}}
 [[Soubor:Himalayas.jpg|right|thumb|350px|Pohoří [[Himálaj]] z [[vesmír]]u.]]
-'''Pohoří ''' nebo také '''hory''', jsou podle nejjednodušší definice skupiny [[hora|hor]] obklopených [[nížina|nížinou]]. Do pohoří přitom patří celá část krajiny převyšující nížinu, tedy nejen vrcholky, ale i [[horské sedlo|horská sedla]], [[údolí (geomorfologie)|údolí]] a plošiny menšího rozsahu. Pohoří mohou být vzájemně oddělena horskými [[průsmyk]]y, [[Vodní tok|toky]] [[Řeka|řek]] či jinými výraznými útvary; často je ale vymezení hranice pohoří konvenční. V obecném významu nemusí mít jedno pohoří jednotný geologický původ.
+'''Pohoří ''' nebo také '''hory''', jsou podle nejjednodušší definice skupiny [[hora|hor]] obklopených [[nížina|nížinou]]. Do pohoří přitom patří celá část krajiny převyšující nížinu, tedy nejen vrcholky, ale i [[horské sedlo|horská sedla]], [[údolí]] a plošiny menšího rozsahu. Pohoří mohou být vzájemně oddělena horskými [[průsmyk]]y, [[Vodní tok|toky]] [[Řeka|řek]] či jinými výraznými útvary; často je ale vymezení hranice pohoří konvenční. V obecném významu nemusí mít jedno pohoří jednotný geologický původ.
 == Nadmořská výška ==
 [[Soubor:Satellitenaufnahme der Alpen.jpg|thumb|250px|[[Alpy]] satelitním pohledem]]
-Typická pro horskou krajinu je jak vyšší [[nadmořská výška]], tak i velké rozdíly ve výšce mezi [[údolí (geomorfologie)|údolími]] a vrcholky hor. Hory se nejčastěji rozdělují právě podle nadmořské výšky – pohoří s vyšší absolutní nadmořskou výškou se označují jako '''velehory''', které se někdy ještě dále dělí na ''střední velehory'' a ''vysoké velehory''. Jako hranice velehor se uvádí různé hodnoty, často např. 2&nbsp;500&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.
+Typická pro horskou krajinu je jak vyšší [[nadmořská výška]], tak i velké rozdíly ve výšce mezi [[údolí]]mi a vrcholky hor. Hory se nejčastěji rozdělují právě podle nadmořské výšky – pohoří s vyšší absolutní nadmořskou výškou se označují jako '''velehory''', které se někdy ještě dále dělí na ''střední velehory'' a ''vysoké velehory''. Jako hranice velehor se uvádí různé hodnoty, často např. 2&nbsp;500&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.
-Nejvyšším pohořím na [[Země|Zemi]] je, podle absolutní nadmořské výšky, [[Himálaj|Himálaj]] se 14 nejvyššími vrcholy světa přesahujícími 8&nbsp;000&nbsp;m. Méně jednoznačná je otázka výškového rozdílu – například [[Havajské ostrovy|havajská]] [[sopka]] [[Mauna Kea]] se tyčí do výšky 4&nbsp;205&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m., ale její výška od úpatí na mořském dně přesahuje 9&nbsp;km, čímž překonává všechna ostatní pohoří.
+Nejvyšším pohořím na [[Země|Zemi]] je, podle absolutní nadmořské výšky, [[Himálaj]] se 14 nejvyššími vrcholy světa přesahujícími 8&nbsp;000&nbsp;m. Méně jednoznačná je otázka výškového rozdílu – například [[Havajské ostrovy|havajská]] [[sopka]] [[Mauna Kea]] se tyčí do výšky 4&nbsp;205&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m., ale její výška od úpatí na mořském dně přesahuje 9&nbsp;km, čímž překonává všechna ostatní pohoří.
 == Vznik horstev ==
@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 Pro horskou krajinu je typických mnoho morfologických tvarů. Mohutné vrcholky se označují jako štíty, strmé útvary jako věže, hroty nebo dokonce jehly. Protáhlé vyvýšeniny jsou [[Hřeben (geomorfologie)|hřebeny]]. Skloněné hřebeny, vybíhající ze štítů či dominantnějších hřebenů, jsou žebra. Nižší výbežky souběžné s hřebenem se nazývají [[Rozsocha|rozsochy]].
 Velké sníženiny mezi hřebeny tvoří údolí nebo též doliny či doly. Dolina kruhového tvaru obklopená strmými srázy se nazývá kotel. Rozsahem menší sníženiny ve strmém terénu se označují jako [[kuloár]]y a [[žlab]]y.
 Zvláště ve velehorách jsou důležitým činitelem utvářejícím horskou krajinu [[ledovec|ledovce]]. Specifickým útvarem jsou [[moréna|morény]] (místa ukládání materiálu přenášeného ledovcem).