Umajjovci: Porovnání verzí
→Španělští Umajjovci: nesouvisí, přesunuto do článku Cordóbský emirát |
|||
| Řádek 49: | Řádek 49: | ||
== Španělští Umajjovci == |
== Španělští Umajjovci == |
||
Poté, co byl [[Marván II.]] poražen [[Abú-l-Abbás]]em a moci v chalífátu se chopila dynastie [[Abbásovci|Abbásovců]], založil [[Hišám]]ův vnuk [[Abdurrahmán I.]] na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] [[Córdobský emirát]] (později [[Córdobský chalífát]]), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku [[929]] titul [[chalífa]]. |
Poté, co byl [[Marván II.]] poražen [[Abú-l-Abbás]]em a moci v chalífátu se chopila dynastie [[Abbásovci|Abbásovců]], založil [[Hišám]]ův vnuk [[Abdurrahmán I.]] na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] [[Córdobský emirát]] (později [[Córdobský chalífát]]), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku [[929]] titul [[chalífa]]. |
||
* [[Abd ar-Rahmán I.]] ([[756]]–[[788]]) |
|||
* [[Hišám I.]] ([[788]]–[[796]]) |
|||
* [[al-Hakam I.]] ([[796]]–[[822]]) |
|||
* [[Abd ar-Rahmán II.]] ([[822]]–[[852]]) |
|||
* [[Muhammad I.]] ([[852]]–[[886]]) |
|||
* [[al-Mundhir]] ([[886]]–[[888]]) |
|||
* [[Abdulláh]] ([[888]]–[[912]]) |
|||
* [[Abd ar-Rahmán III.]] ([[912]]–[[961]]) |
|||
* [[al-Hakam II.]] ([[961]]–[[976]]) |
|||
* [[Hišám II.]] ([[976]]–[[1009]] a [[1010]]–[[1013]]) |
|||
* [[Muhammad II. al-Mahdí]] ([[1009]]) |
|||
* [[Sulajmán al-Musta'ín]] ([[1009]]–[[1010]] a [[1013]]–[[1016]]) |
|||
* [[Abd ar-Rahmán IV.]] ([[1018]]) |
|||
* [[Abd ar-Rahmán V.]] ([[1023]]) |
|||
* [[Muhammad III.]] ([[1023]]–[[1025]]) |
|||
* [[Hišám III.]] ([[1027]]–[[1031]]) |
|||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
Verze z 24. 8. 2015, 13:49
Šablona:Infobox zaniklý stát Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750. Navázali na výboje v době volených chalífů a vytvořili říši sahající od povodí řeky Indu po Atlantský oceán, od Jemenu po Kavkaz a střední Asii. Sídelním městem Umajjovců byl Damašek. Samotná dynastie se dělila na rodové větve Sufjánovců vládnoucí v letech 661–683 a Marvánovců vládnoucí v letech 683–750. Roku 747 vypuklo rozsáhlé povstání iniciované šíity, které způsobilo pád dynastie Umajjovců a přivedlo k nejvyšší moci v chalífátu Abbásovce.
Posloupnost
- Mu'ávija I. (661–680)
- Jazíd I. (680–683)
- Mu‘ávija II. (683)
- Marván I. (683–685)
- Abdulmalik (685–705)
- al-Valíd I. (705–715)
- Sulajmán (715–717)
- Umar II. (717–720)
- Jazíd II. (720–724)
- Hišám (724–743)
- al-Valíd II. (743–744)
- Jazíd III. (744)
- Ibráhím (744)
- Marván II. (744–750)
Španělští Umajjovci
Poté, co byl Marván II. poražen Abú-l-Abbásem a moci v chalífátu se chopila dynastie Abbásovců, založil Hišámův vnuk Abdurrahmán I. na Pyrenejském poloostrově Córdobský emirát (později Córdobský chalífát), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku 929 titul chalífa.
Literatura
- TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984.