Zwitterion: Porovnání verzí
m narovnání přesměrování |
Převod definice do jednotného čísla. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[File:Betain-Glycine.png|thumb||280px|Molekula [[glycin|glycinu]] kyselé ([[Karboxylové kyseliny|karboxylová skupina]]) a bazické centrum ([[Aminy|aminová skupina]], vlevo neionizovaná forma, vpravo zwitterion.]] |
[[File:Betain-Glycine.png|thumb||280px|Molekula [[glycin|glycinu]] kyselé ([[Karboxylové kyseliny|karboxylová skupina]]) a bazické centrum ([[Aminy|aminová skupina]], vlevo neionizovaná forma, vpravo zwitterion.]] |
||
'''Zwitterion''' (také "vnitřní sůl", obojetný nebo amfoterní ion, amfion nebo nepřesně dipolární ion) |
'''Zwitterion''' (také "vnitřní sůl", obojetný nebo amfoterní ion, amfion nebo nepřesně dipolární ion) je [[ion]], který ve své molekule obsahuje pozitivní i negativní náboj v různé části molekuly, jehož celkový náboj je ale neutrální. |
||
Zwitterionty vznikají z [[amfolyt]]ů, molekul, které ve své molekule obsahují [[kyselina|kyselé]] i [[hydroxid|zásadité]] funkční skupiny, v prostředí s [[pH]] blízkým jejich [[izoelektrický bod|izoelektrického bodu]]. |
Zwitterionty vznikají z [[amfolyt]]ů, molekul, které ve své molekule obsahují [[kyselina|kyselé]] i [[hydroxid|zásadité]] funkční skupiny, v prostředí s [[pH]] blízkým jejich [[izoelektrický bod|izoelektrického bodu]]. |
Verze z 8. 1. 2015, 22:43
Zwitterion (také "vnitřní sůl", obojetný nebo amfoterní ion, amfion nebo nepřesně dipolární ion) je ion, který ve své molekule obsahuje pozitivní i negativní náboj v různé části molekuly, jehož celkový náboj je ale neutrální.
Zwitterionty vznikají z amfolytů, molekul, které ve své molekule obsahují kyselé i zásadité funkční skupiny, v prostředí s pH blízkým jejich izoelektrického bodu.
Typickým příkladem zwitteriontů jsou aminokyseliny a peptidy, nesoucí kyselé (karboxylová skupina) a bazické centrum (aminová skupina. Některé aminokyseliny mají ovšem další nabité funkční skupiny, jedná se o záporně nabitou kyselinu glutamovou a asparagovou a kladně nabitý arginin, lyzin a v některých podmínkách i histidin. Typické proteiny tedy zwitterionty netvoří a jejich náboj závisí na zastoupení kyselých a bazických aminokyselin.
Přechodu glycinu nebo tricinu (aminokyselina netvořící proteiny) mezi záporně nabitou formou a zwitteriontem se využívá při "zaostřovacím kroku" při rozdělování proteinů metodou SDS-PAGE.