Přepis ruské cyrilice do latinky: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 12. 8. 2014, 18:49

Přepis z ruštinou používané cyrilice do latinky, tedy transliterace, je popsán v první části článku. Pro běžný život významná transkripce, tedy návod k převodu ze zvukové podoby ruského jazyka do češtiny, je připojen níže.

Transliterace

Transliterace cyrilice je upravena normou ISO 9:1995, která je totožná s normou GOST 7.79. V Česku byla tato norma přijata jako ČSN ISO 9.

Dříve měla svoji důležitost dnes neplatná norma GOST 16876-71, jenž byla vytvořena v 70. letech 20. století pro potřeby sovětské kartografie. Z ní vycházela i starší česká norma ČSN 01 0185. Tyto normy upravují přepis ze všech jazyků užívajících cyrilici.

Tabulka transliterace ruské cyrilice podle ISO 9:1995

Cyrilice	Latinka	Příklad
А, а	A, a	адрес – adres
Б, б	B, b	баба – bаbа
В, в	V, v	вы – vy
Г, г	G, g	голова – golova
Д, д	D, d	да – da
Е, е	E, e	еда – eda
Ё, ё	Ë, ë	ёлка – ëlka
Ж, ж	Ž, ž	журнал – žurnal
З, з	Z, z	звезда – zvezda
И, и	I, i	книга – kniga
Й, й	J, j	первый – pervyj
К, к	K, k	как – kak
Л, л	L, l	липа – lipa
М, м	M, m	муж – muž
Н, н	N, n	нижний – nižnij
О, о	O, o	общество – obŝestvo
П, п	P, p	пара – para
Р, р	R, r	рыба – ryba
С, с	S, s	сестра – sestra
Т, т	T, t	товарищ - tovariŝ
У, у	U, u	утро – utro
Ф, ф	F, f	физика – fizika
Х, х	H, h	химический – himičeskij
Ц, ц	C, c	центральный – centraľnyj
Ч, ч	Č, č	часы – časy
Ш, ш	Š, š	школа – škola
Щ, щ	Ŝ, ŝ	щит – ŝit
ъ	"	объявление – ob"âvlenie
Ы, ы	Y, y	был – byl
ь	´	альбом – aľbom
Э, э	È, è	это – èto
Ю, ю	Û, û	южный – ûžnyj
Я, я	Â, â	яма – âma

Transkripce ruštiny do latinky

Jako základ pro transkripci lze běžně využívat přepis z psané podoby v ruské cyrilici do české latinky, neboť ruský pravopis je dosti fonetický. Vhodnou pomůckou je systém připravený pro Pravidla českého pravopisu z roku 1993.^[1] Některé specifické případy jsou pak popsány níže.

Tabulka transkripce

Azbuka	А	Б	В	Г	Д	Е	Ё	Ж	З	И	Й	К	Л	М	Н	О	П	Р	С	Т	У	Ф	Х	Ц	Ч	Ш	Щ	Ъ	Ы	Ь	Э	Ю	Я
Latinka	A	B	V	G	D	E, Ě, JE	JO	Ž	Z	I	J	K	L	M	N	O	P	R	S	T	U	F	CH	C	Č	Š	ŠČ	—	Y	—	E	JU	JA

Upřesnění některých případů

Azbuka	Latinka	Poznámka	Příklad azbuka	Příklad latinka
E	E	Ve všech případech kromě: 1. po D, T, N; 2. na začátku slova; 3. po samohláskách a po Ъ, Ь	Сергей Веселовский	Sergej Veselovskij
	Ě	1. po D, T, N s výjimkou u slov neslovanského původu (Штейн – Štejn); 2. Výjimečně po B, P, V u vžitých jmen připomínajících jména česká^[2]	Тургенев, Белинский	Turgeněv, Bělinskij
	JE	1. na začátku slova; 2. po samohláskách a po Ъ, Ь	Вересаев	Veresajev
Ё	jo	Ve všech případech kromě: 1. po д, т, н; 2. po ж, ш, ч, щ	ёлка	jolka
	ďo, ťo, ňo	po д, т, н	Будённый	Buďonnyj
	o	po ж, ш, ч, щ	шёлк	šolk
И	I	Ve všech případech kromě po Ь	Марии	Marii
И	JI	Po Ь	Ильич	Iljič
Я, Ю	JA, JU	Ve všech případech kromě po D, T, N	Юрий Пятницкий	Jurij Pjatnickij
Я, Ю	ĎA, ŤA, ŇA atp.	Po D, T, N	Володя Тюрчев	Voloďa Ťurčev
Ъ	nepřepisuje se		съезд	sjezd
Ь	nepřepisuje se	Ve všech případech kromě po D, T, N	Горький	Gorkij
Ь	Ď, Ť, Ň	Po D, T, N	Третьяков	Treťjakov
KC	X	Je-li zřetelný neruský původ	Александров, Маркс	Alexandrov, Marx
KC	KS	Není-li zřetelný neruský původ	Аксанов	Aksanov

Další pravidla

Ruská jména neruského původu: Přepisovat podle ruského znění, nikoli podle předpokládaného původního znění: Штейн – Štejn
Cizí jména psaná v ruštině podle ruské výslovnosti: Ponechat v původní neruské podobě: Шекспир, Гегель – Shakespeare, Hegel
Historická osobní jména: Počešťovat, pokud mají v češtině ekvivalent: Пётр I., Моисей – Petr I., Mojžíš
Zeměpisná jména vžitá: Počešťovat, pokud mají v češtině ekvivalent: Галиция, Абиссиния – Halič, Habeš
Počáteční písmena jmen (iniciály): Nepřevádět mechanicky počáteční písmena, vycházet z celkové podoby jména v latince: Е. Я. (Евгений Яковлевич) – J. J.
Samohlásky vyslovované v ruštině redukovaně nebo s akáním: Při přepisu nebrat zřetel na výslovnost: Воропаев – Voropajev

Dle: Doc. M. Waldmannová, Ing. N. Fedosov a kol.: Textová cvičebnice ruského jazyka pro stavební fakulty, SPN, n. p. Praha 1967

Reference

↑ Tamější kapitola Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny byla převzata do Standardu ISVS pro transkripci neběžných latinských znaků do znaků podle ISO Latin 2 a část týkající se cyrilici do 2. přílohy předpisu č. 594/2006 Sb., nařízení vlády o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy.
↑ Na příslušném místě systému podle PČP je uvedeno: „Po retnicích v některých jménech, která ve svém povědomí spojujeme s domácími slovy, v nichž se píše ě, je přípustné tradiční psaní s ě: Белинский - Bělinskij vedle Belinskij, Бедный - Bědnyj vedle Bednyj.“

[1] Tamější kapitola Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny byla převzata do Standardu ISVS pro transkripci neběžných latinských znaků do znaků podle ISO Latin 2 a část týkající se cyrilici do 2. přílohy předpisu č. 594/2006 Sb., nařízení vlády o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy.

[2] Na příslušném místě systému podle PČP je uvedeno: „Po retnicích v některých jménech, která ve svém povědomí spojujeme s domácími slovy, v nichž se píše ě, je přípustné tradiční psaní s ě: Белинский - Bělinskij vedle Belinskij, Бедный - Bědnyj vedle Bednyj.“

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+'''Přepis''' z '''[[Ruština|ruštinou]]''' používané '''[[cyrilice]]''' do [[Latinka|latinky]], tedy [[transliterace]], je popsán v první části článku. Pro běžný život významná  [[Transkripce (lingvistika)|transkripce]], tedy návod k převodu ze zvukové podoby ruského jazyka do češtiny, je připojen níže.
-{{celkově zpochybněno}}
-Existují dva způsoby '''přepisu''' z ruštinou používané [[cyrilice]] do [[Latinka|latinky]] a to [[transliterace]] a [[Transkripce (lingvistika)|transkripce]].
-== Transkripce ruštiny do latinky ==
-Jako základ pro transkripci lze běžně využívat přepis z psané podoby v&nbsp;[[Ruská cyrilice|ruské cyrilici]] do [[Česká abeceda|české latinky]], neboť ruský pravopis je dosti fonetický. Vhodnou pomůckou je systém připravený pro [[Pravidla českého pravopisu]] z roku 1993.<ref>Tamější kapitola Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny byla převzata do Standardu ISVS pro transkripci neběžných latinských znaků do znaků podle ISO Latin 2 a část týkající se cyrilici do 2. přílohy předpisu č. 594/2006 Sb., nařízení vlády o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy.</ref> Některé specifické případy jsou pak popsány níže.
-=== Tabulka transkripce ===
-{| class="wikitable" style= "text-align:center"
-|-
-| Azbuka || А || Б || В || Г || Д || Е || Ё || Ж || З || И || Й || К || Л || М || Н || О || П || Р || С || Т || У || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я
-|-
-| Latinka || A || B || V || G || D || E, Ě, JE || JO || Ž || Z || I || J || K || L || M || N || O || P || R || S || T || U || F || CH || C || Č || Š || ŠČ || — || Y || — || E || JU || JA
-|}
-=== Upřesnění některých případů ===
- {| class="wikitable"
-|-
-! Azbuka !! Latinka !! Poznámka !! Příklad <br /> azbuka !! Příklad <br /> latinka
-|-
-| rowspan="3"| E || E || Ve všech případech kromě:<br />1. po '''D, T, N''';<br />2. na začátku slova;<br />3. po samohláskách a po '''Ъ, Ь''' || С'''е'''рг'''е'''й В'''е'''с'''е'''ловский || S'''e'''rg'''e'''j V'''e'''s'''e'''lovskij
-|-
-| Ě || 1. po '''D, T, N''' s výjimkou u slov neslovanského původu (Шт'''е'''йн – Št'''e'''jn);<br />2. Výjimečně po '''B, P, V''' u vžitých jmen připomínajících jména česká<ref>Na příslušném místě systému podle PČP je uvedeno: „Po retnicích v některých jménech, která ve svém povědomí spojujeme s domácími slovy, v nichž se píše ě, je přípustné tradiční psaní s ě: Белинский - Bělinskij vedle Belinskij, Бедный - Bědnyj vedle Bednyj.“</ref> || Турге'''не'''в, '''Бе'''линский || Turge'''ně'''v, '''Bě'''linskij
-|-
-| JE || 1. na začátku slova;<br /> 2. po samohláskách a po '''Ъ, Ь''' || Верес'''ае'''в || Veres'''aje'''v
-|-
-| rowspan="3"| Ё || jo || Ve všech případech kromě:<br />1. po '''д, т, н''';<br />2. po '''ж, ш, ч, щ''' || ёлка || jolka
-|-
-| ďo, ťo, ňo || po '''д, т, н''' || Бу'''дё'''нный || Bu'''ďo'''nnyj
-|-
-| o || po '''ж, ш, ч, щ''' || '''шё'''лк || '''šo'''lk
-|-
-| rowspan="2"| И || I || Ve všech případech kromě po '''Ь''' || Мар'''ии''' || Mar'''ii'''
-|-
-| JI || Po '''Ь''' || Ил'''ьи'''ч || Il'''ji'''č
-|-
-| rowspan="2"| Я, Ю || JA, JU || Ve všech případech kromě po '''D, T, N''' || '''Ю'''рий П'''я'''тницкий || '''Ju'''rij P'''ja'''tnickij
-|-
-| ĎA, ŤA, ŇA atp. || Po '''D, T, N''' || Воло'''дя Тю'''рчев || Volo'''ďa Ťu'''rčev
-|-
-| Ъ || nepřepisuje se || || съезд || sjezd
-|-
-| rowspan="2"| Ь || nepřepisuje se || Ve všech případech kromě po '''D, T, N''' || Гор'''ь'''кий || Gorkij
-|-
-| Ď, Ť, Ň || Po '''D, T, N''' || Тре'''ть'''яков || Tre'''ť'''jakov
-|-
-| rowspan="2"| KC || X || Je-li zřetelný neruský původ || Але'''кс'''андров, Мар'''кс''' || Ale'''x'''androv, Mar'''x'''
-|-
-| KS || Není-li zřetelný neruský původ || А'''кс'''анов || A'''ks'''anov
-|}
-=== Další pravidla ===
-* Ruská jména neruského původu: Přepisovat podle ruského znění, nikoli podle předpokládaného původního znění: '''Штейн – Štejn'''
-* Cizí jména psaná v ruštině podle ruské výslovnosti: Ponechat v původní neruské podobě: '''Шекспир, Гегель – Shakespeare, Hegel'''
-* Historická osobní jména: Počešťovat, pokud mají v češtině ekvivalent: '''Пётр I., Моисей – Petr I., Mojžíš'''
-* Zeměpisná jména vžitá: Počešťovat, pokud mají v češtině ekvivalent: '''Галиция, Абиссиния – Halič, Habeš'''
-* Počáteční písmena jmen (iniciály): Nepřevádět mechanicky počáteční písmena, vycházet z celkové podoby jména v latince: '''Е. Я. (Евгений Яковлевич) – J. J.'''
-* Samohlásky vyslovované v ruštině redukovaně nebo s akáním: Při přepisu nebrat zřetel na výslovnost: '''Воропаев – Voropajev'''
-''Dle: Doc. M. Waldmannová, Ing. N. Fedosov a kol.: Textová cvičebnice ruského jazyka pro stavební fakulty, SPN, n. p. Praha 1967''
 == Transliterace ==
@@ Řádek 135: / Řádek 77: @@
 | Я, я || Â, â || яма – âma
 |}
+== Transkripce ruštiny do latinky ==
+Jako základ pro transkripci lze běžně využívat přepis z psané podoby v&nbsp;[[Ruská cyrilice|ruské cyrilici]] do [[Česká abeceda|české latinky]], neboť ruský pravopis je dosti fonetický. Vhodnou pomůckou je systém připravený pro [[Pravidla českého pravopisu]] z roku 1993.<ref>Tamější kapitola Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny byla převzata do Standardu ISVS pro transkripci neběžných latinských znaků do znaků podle ISO Latin 2 a část týkající se cyrilici do 2. přílohy předpisu č. 594/2006 Sb., nařízení vlády o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy.</ref> Některé specifické případy jsou pak popsány níže.
+=== Tabulka transkripce ===
+{| class="wikitable" style= "text-align:center"
+|-
+| Azbuka || А || Б || В || Г || Д || Е || Ё || Ж || З || И || Й || К || Л || М || Н || О || П || Р || С || Т || У || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я
+|-
+| Latinka || A || B || V || G || D || E, Ě, JE || JO || Ž || Z || I || J || K || L || M || N || O || P || R || S || T || U || F || CH || C || Č || Š || ŠČ || — || Y || — || E || JU || JA
+|}
+=== Upřesnění některých případů ===
+ {| class="wikitable"
+|-
+! Azbuka !! Latinka !! Poznámka !! Příklad <br /> azbuka !! Příklad <br /> latinka
+|-
+| rowspan="3"| E || E || Ve všech případech kromě:<br />1. po '''D, T, N''';<br />2. na začátku slova;<br />3. po samohláskách a po '''Ъ, Ь''' || С'''е'''рг'''е'''й В'''е'''с'''е'''ловский || S'''e'''rg'''e'''j V'''e'''s'''e'''lovskij
+|-
+| Ě || 1. po '''D, T, N''' s výjimkou u slov neslovanského původu (Шт'''е'''йн – Št'''e'''jn);<br />2. Výjimečně po '''B, P, V''' u vžitých jmen připomínajících jména česká<ref>Na příslušném místě systému podle PČP je uvedeno: „Po retnicích v některých jménech, která ve svém povědomí spojujeme s domácími slovy, v nichž se píše ě, je přípustné tradiční psaní s ě: Белинский - Bělinskij vedle Belinskij, Бедный - Bědnyj vedle Bednyj.“</ref> || Турге'''не'''в, '''Бе'''линский || Turge'''ně'''v, '''Bě'''linskij
+|-
+| JE || 1. na začátku slova;<br /> 2. po samohláskách a po '''Ъ, Ь''' || Верес'''ае'''в || Veres'''aje'''v
+|-
+| rowspan="3"| Ё || jo || Ve všech případech kromě:<br />1. po '''д, т, н''';<br />2. po '''ж, ш, ч, щ''' || ёлка || jolka
+|-
+| ďo, ťo, ňo || po '''д, т, н''' || Бу'''дё'''нный || Bu'''ďo'''nnyj
+|-
+| o || po '''ж, ш, ч, щ''' || '''шё'''лк || '''šo'''lk
+|-
+| rowspan="2"| И || I || Ve všech případech kromě po '''Ь''' || Мар'''ии''' || Mar'''ii'''
+|-
+| JI || Po '''Ь''' || Ил'''ьи'''ч || Il'''ji'''č
+|-
+| rowspan="2"| Я, Ю || JA, JU || Ve všech případech kromě po '''D, T, N''' || '''Ю'''рий П'''я'''тницкий || '''Ju'''rij P'''ja'''tnickij
+|-
+| ĎA, ŤA, ŇA atp. || Po '''D, T, N''' || Воло'''дя Тю'''рчев || Volo'''ďa Ťu'''rčev
+|-
+| Ъ || nepřepisuje se || || съезд || sjezd
+|-
+| rowspan="2"| Ь || nepřepisuje se || Ve všech případech kromě po '''D, T, N''' || Гор'''ь'''кий || Gorkij
+|-
+| Ď, Ť, Ň || Po '''D, T, N''' || Тре'''ть'''яков || Tre'''ť'''jakov
+|-
+| rowspan="2"| KC || X || Je-li zřetelný neruský původ || Але'''кс'''андров, Мар'''кс''' || Ale'''x'''androv, Mar'''x'''
+|-
+| KS || Není-li zřetelný neruský původ || А'''кс'''анов || A'''ks'''anov
+|}
+=== Další pravidla ===
+* Ruská jména neruského původu: Přepisovat podle ruského znění, nikoli podle předpokládaného původního znění: '''Штейн – Štejn'''
+* Cizí jména psaná v ruštině podle ruské výslovnosti: Ponechat v původní neruské podobě: '''Шекспир, Гегель – Shakespeare, Hegel'''
+* Historická osobní jména: Počešťovat, pokud mají v češtině ekvivalent: '''Пётр I., Моисей – Petr I., Mojžíš'''
+* Zeměpisná jména vžitá: Počešťovat, pokud mají v češtině ekvivalent: '''Галиция, Абиссиния – Halič, Habeš'''
+* Počáteční písmena jmen (iniciály): Nepřevádět mechanicky počáteční písmena, vycházet z celkové podoby jména v latince: '''Е. Я. (Евгений Яковлевич) – J. J.'''
+* Samohlásky vyslovované v ruštině redukovaně nebo s akáním: Při přepisu nebrat zřetel na výslovnost: '''Воропаев – Voropajev'''
+''Dle: Doc. M. Waldmannová, Ing. N. Fedosov a kol.: Textová cvičebnice ruského jazyka pro stavební fakulty, SPN, n. p. Praha 1967''
 == Reference ==