Umajjovci

Šablona:Infobox zaniklý stát Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750. Navázali na výboje v době volených chalífů a vytvořili říši sahající od povodí řeky Indu po Atlantský oceán, od Jemenu po Kavkaz a střední Asii. Sídelním městem Umajjovců byl Damašek. Samotná dynastie se dělila na rodové větve Sufjánovců vládnoucí v letech 661–683 a Marvánovců vládnoucí v letech 683–750. Roku 747 vypuklo rozsáhlé povstání iniciované šíity, které způsobilo pád dynastie Umajjovců a přivedlo k nejvyšší moci v chalífátu Abbásovce.

Posloupnost

• Mu'ávija I. (661–680)
• Jazíd I. (680–683)
• Mu‘ávija II. (683)
• Marván I. (683–685)
• Abdulmalik (685–705)
• al-Valíd I. (705–715)
• Sulajmán (715–717)
• Umar II. (717–720)
• Jazíd II. (720–724)
• Hišám (724–743)
• al-Valíd II. (743–744)
• Jazíd III. (744)
• Ibráhím (744)
• Marván II. (744–750)

Španělští Umajjovci

Poté, co byl Marván II. poražen Abú-l-Abbásem a moci v chalífátu se chopila dynastie Abbásovců, založil Hišámův vnuk Abdurrahmán I. na Pyrenejském poloostrově Córdobský emirát (později Córdobský chalífát), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku 929 titul chalífa.

• Abd ar-Rahmán I. (756–788)
• Hišám I. (788–796)
• al-Hakam I. (796–822)
• Abd ar-Rahmán II. (822–852)
• Muhammad I. (852–886)
• al-Mundhir (886–888)
• Abdulláh (888–912)
• Abd ar-Rahmán III. (912–961)
• al-Hakam II. (961–976)
• Hišám II. (976–1009 a 1010–1013)
• Muhammad II. al-Mahdí (1009)
• Sulajmán al-Musta'ín (1009–1010 a 1013–1016)
• Abd ar-Rahmán IV. (1018)
• Abd ar-Rahmán V. (1023)
• Muhammad III. (1023–1025)
• Hišám III. (1027–1031)

Literatura

• TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984.