Lokálie: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 15. 11. 2013, 21:58

Lokálie (na Moravě a ve Slezsku zpravidla nazývaná lokální kaplanství nebo lokální kuracie) byla v minulosti duchovní správa s vlastním knězem mimo sídlo farnosti. Kněz ustanovený k výkonu duchovní správy v dotyčným místě se označoval jako lokalista (na Moravě a ve Slezsku lokální kaplan, popřípadě lokální kurát), eventuálně se používalo označení expozitura, a pro kněze se používalo označení expozita. Oproti farnostem se lokálie lišily tím, že nebyly samostatné, ale patřily pod určitou farnost v jiné obci. Na rozdíl od filiálek (s filiálním kostelem) měly lokálie vlastního kněze.

Lokálie vznikaly za vlády Josefa II. v rámci politiky zahušťování duchovní správy. Jejich zřízení bylo administrativně jednodušší a finančně méně nákladné než zřízení farnosti; financování pocházelo většinou z náboženského fondu. V naprosté většině byly později (v průběhu 19. století a počátku 20. století, hromadně zejména v 50. letech 19. století) povýšeny na samostatnou farnost.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Lokálie''' (na [[Morava|Moravě]] a ve [[Slezsko|Slezsku]] zpravidla nazývaná '''lokální kaplanství''' nebo '''lokální kuracie''') byla v minulosti duchovní správa s vlastním [[kněz|knězem]] mimo sídlo [[farnost|farnosti]]. [[kněz|Kněz]] ustanovený k výkonu duchovní správy v dotyčným místě se označoval jako '''lokalista''' (na [[Morava|Moravě]] a ve [[Slezsko|Slezsku]] '''lokální kaplan''', popřípadě '''lokální kurát'''), eventuálně se používalo označení '''[[expozitura]]''', a pro kněze se používalo označení '''expozita'''. Oproti [[farnost|farnostem]] se lokálie lišily tím, že nebyly samostatné, ale patřily pod určitou [[farnost]] v jiné [[obec|obci]]. Na rozdíl od [[filiálka|filiálek]] (s filiálním [[kostel|kostelem]]) měly lokálie vlastního [[kněz|kněze]].
+'''Lokálie''' (na [[Morava|Moravě]] a ve [[Slezsko|Slezsku]] zpravidla nazývaná '''lokální kaplanství''' nebo '''lokální kuracie''') byla v minulosti duchovní správa s vlastním [[kněz|knězem]] mimo sídlo [[farnost|farnosti]]. [[Kněz]] ustanovený k výkonu duchovní správy v dotyčným místě se označoval jako '''lokalista''' (na [[Morava|Moravě]] a ve [[Slezsko|Slezsku]] '''lokální kaplan''', popřípadě '''lokální kurát'''), eventuálně se používalo označení '''[[expozitura]]''', a pro kněze se používalo označení '''expozita'''. Oproti [[farnost]]em se lokálie lišily tím, že nebyly samostatné, ale patřily pod určitou [[farnost]] v jiné [[obec|obci]]. Na rozdíl od [[filiálka|filiálek]] (s [[Filiální kostel|filiálním kostelem]]) měly lokálie vlastního kněze.
-Lokálie vznikaly za vlády [[Josef II.|Josefa II.]] v rámci politiky zahušťování duchovní správy. Jejich zřízení bylo administrativně jednodušší a finančně méně nákladné než zřízení [[farnost|farnosti]]; financování pocházelo většinou z [[Náboženská matice|náboženského fondu]]. V naprosté většině byly později (v průběhu [[19. století]] a počátku [[20. století]], hromadně zejména v 50. letech [[19. století]]) povýšeny na samostatnou [[farnost]].
+Lokálie vznikaly za vlády [[Josef II.|Josefa II.]] v rámci politiky zahušťování duchovní správy. Jejich zřízení bylo administrativně jednodušší a finančně méně nákladné než zřízení farnosti; financování pocházelo většinou z [[Náboženská matice|náboženského fondu]]. V naprosté většině byly později (v průběhu [[19. století]] a počátku [[20. století]], hromadně zejména v 50. letech [[19. století]]) povýšeny na samostatnou farnost.
 {{pahýl}}