Beketovova řada kovů: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení 3 odkazů
→‎Rozdělení kovů dle Beketova: desetinné tečky v češzině nemají co dělat
Řádek 9: Řádek 9:
|-
|-
|[[lithium]]
|[[lithium]]
|−3.0401
|−3,0401
|-
|-
|[[cesium]]
|[[cesium]]
|−3.026
|−3,026
|-
|-
|[[rubidium]]
|[[rubidium]]
|−2.98
|−2,98
|-
|-
|[[draslík]]
|[[draslík]]
|−2.931
|−2,931
|-
|-
|[[Baryum|barium]]
|[[Baryum|barium]]
|−2.912
|−2,912
|-
|-
|[[stroncium]]
|[[stroncium]]
|−2.899
|−2,899
|-
|-
|[[vápník]]
|[[vápník]]
|−2.868
|−2,868
|-
|-
|[[sodík]]
|[[sodík]]
|−2.71
|−2,71
|-
|-
|[[hořčík]]
|[[hořčík]]
|−2.372
|−2,372
|-
|-
|[[beryllium]]
|[[beryllium]]
|−1.85
|−1,85
|-
|-
|[[hliník]]
|[[hliník]]
|−1.66
|−1,66
|-
|-
|[[titan (prvek)|titan]]
|[[titan (prvek)|titan]]
|−1.63
|−1,63
|-
|-
|[[mangan]]
|[[mangan]]
|−1.185
|−1,185
|-
|-
|[[zinek]]
|[[zinek]]
|−0.7618
|−0,7618
|-
|-
|[[Chrom|chróm]]
|[[Chrom|chróm]]
|−0.74
|−0,74
|-
|-
|[[železo]]
|[[železo]]
|−0.44
|−0,44
|-
|-
|[[kadmium]]
|[[kadmium]]
|−0.40
|−0,40
|-
|-
|[[indium]]
|[[indium]]
|−0.34
|−0,34
|-
|-
|[[thallium]]
|[[thallium]]
|−0.34
|−0,34
|-
|-
|[[kobalt]]
|[[kobalt]]
|−0.28
|−0,28
|-
|-
|[[nikl]]
|[[nikl]]
|−0.25
|−0,25
|-
|-
|[[cín]]
|[[cín]]
|−0.13
|−0,13
|-
|-
|[[olovo]]
|[[olovo]]
|−0.13
|−0,13
|-
|-
|[[vodík]]
|[[vodík]]
Řádek 81: Řádek 81:
|-
|-
|[[měď]]
|[[měď]]
| +0.159
| +0.,159
|-
|-
|[[bismut]]
|[[bismut]]
| +0.2
| +0,2
|-
|-
|[[osmium]]
|[[osmium]]
Řádek 90: Řádek 90:
|-
|-
|[[ruthenium]]
|[[ruthenium]]
| +0.300
| +0,300
|-
|-
|[[stříbro]]
|[[stříbro]]
| +0.7996
| +0,7996
|-
|-
|[[rtuť]]
|[[rtuť]]
| +0.80
| +0,80
|-
|-
|[[platina]]
|[[platina]]
| +1.188
| +1,188
|-
|-
|[[zlato]]
|[[zlato]]
| +1.52
| +1,52
|}
|}



Verze z 24. 10. 2013, 17:01

Nikolaj Nikolajevič Beketov

Beketovova řada kovů je řada kovů, vytvořená významným ruským fyzikálním chemikem N. N. Beketovem, řadí kovy dle hodnot jejich standardního elektrodového potenciálu (tj. elektrodového potenciálu vztaženého k vodíkové elektrodě). Na základě těchto hodnot lze pak získat cenné informace o vlastnostech kovů – především o jejich oxidačněredukčních vlastnostech a o (z nich vyplývající) reaktivitě kovů – podle ní rozdělil Beketov kovy na dvě základní skupiny – na kovy ušlechtilé a neušlechtilé.

Rozdělení kovů dle Beketova

Beketovova řada kovů má vícero podob – od kompletní řady kovů po její zjednodušenější verze, tzv. redukovaná řada kovů má tuto podobu:

kov elektrodový potenciál Eº/V
lithium −3,0401
cesium −3,026
rubidium −2,98
draslík −2,931
barium −2,912
stroncium −2,899
vápník −2,868
sodík −2,71
hořčík −2,372
beryllium −1,85
hliník −1,66
titan −1,63
mangan −1,185
zinek −0,7618
chróm −0,74
železo −0,44
kadmium −0,40
indium −0,34
thallium −0,34
kobalt −0,28
nikl −0,25
cín −0,13
olovo −0,13
vodík 0
měď +0.,159
bismut +0,2
osmium ?
ruthenium +0,300
stříbro +0,7996
rtuť +0,80
platina +1,188
zlato +1,52

Výhradní postavení v Beketovově řadě kovů má vodík – před ním se nacházejí kovy neušlechtilé (záporný elektrodový potenciál) a za vodíkem kovy ušlechtilé (kladný potenciál). Beketov takto kovy rozdělil na základě zkoumání reakcí kovů mezi sebou a chování kovů při reakci s kyselinami.

Reakce kovů s kyselinami

Kov stojící před vodíkem, tj. od vodíku nalevo, je schopen redukovat vodík a sám sebe zoxidovat. Příklady takovéto reakce jsou následující:

2 Na + H2SO4 → H2 + Na2SO4

2 Na + 2H2O → H2 + 2 Na+ + 2 OH- (kovy stojící daleko před vodíkem jsou schopny zredukovat vodík dokonce i z vody)

Kov, který stojí od vodíku napravo, tedy za vodíkem, je schopný zoxidovat vodík a sám sebe redukovat, jak uvádí následující příklad:

CuO + H2 → Cu + H2O

Reakce kovů mezi sebou

Kov stojící vlevo dokáže kov (v kladném oxidačním stavu) stojící vpravo redukovat a sám se tím pádem oxidovat, a naopak – kov, který stojí napravo je schopný kov stojící vlevo zoxidovat a sám se redukuje, jak ukazují následující příklady:

2 Na + ZnSO4 → Zn + Na2SO4

Zn + CuSO4 → Cu + ZnSO4