Beketovova řada kovů: Porovnání verzí
m napřímení 3 odkazů |
→Rozdělení kovů dle Beketova: desetinné tečky v češzině nemají co dělat |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
|- |
|- |
||
|[[lithium]] |
|[[lithium]] |
||
|−3 |
|−3,0401 |
||
|- |
|- |
||
|[[cesium]] |
|[[cesium]] |
||
|−3 |
|−3,026 |
||
|- |
|- |
||
|[[rubidium]] |
|[[rubidium]] |
||
|−2 |
|−2,98 |
||
|- |
|- |
||
|[[draslík]] |
|[[draslík]] |
||
|−2 |
|−2,931 |
||
|- |
|- |
||
|[[Baryum|barium]] |
|[[Baryum|barium]] |
||
|−2 |
|−2,912 |
||
|- |
|- |
||
|[[stroncium]] |
|[[stroncium]] |
||
|−2 |
|−2,899 |
||
|- |
|- |
||
|[[vápník]] |
|[[vápník]] |
||
|−2 |
|−2,868 |
||
|- |
|- |
||
|[[sodík]] |
|[[sodík]] |
||
|−2 |
|−2,71 |
||
|- |
|- |
||
|[[hořčík]] |
|[[hořčík]] |
||
|−2 |
|−2,372 |
||
|- |
|- |
||
|[[beryllium]] |
|[[beryllium]] |
||
|−1 |
|−1,85 |
||
|- |
|- |
||
|[[hliník]] |
|[[hliník]] |
||
|−1 |
|−1,66 |
||
|- |
|- |
||
|[[titan (prvek)|titan]] |
|[[titan (prvek)|titan]] |
||
|−1 |
|−1,63 |
||
|- |
|- |
||
|[[mangan]] |
|[[mangan]] |
||
|−1 |
|−1,185 |
||
|- |
|- |
||
|[[zinek]] |
|[[zinek]] |
||
|−0 |
|−0,7618 |
||
|- |
|- |
||
|[[Chrom|chróm]] |
|[[Chrom|chróm]] |
||
|−0 |
|−0,74 |
||
|- |
|- |
||
|[[železo]] |
|[[železo]] |
||
|−0 |
|−0,44 |
||
|- |
|- |
||
|[[kadmium]] |
|[[kadmium]] |
||
|−0 |
|−0,40 |
||
|- |
|- |
||
|[[indium]] |
|[[indium]] |
||
|−0 |
|−0,34 |
||
|- |
|- |
||
|[[thallium]] |
|[[thallium]] |
||
|−0 |
|−0,34 |
||
|- |
|- |
||
|[[kobalt]] |
|[[kobalt]] |
||
|−0 |
|−0,28 |
||
|- |
|- |
||
|[[nikl]] |
|[[nikl]] |
||
|−0 |
|−0,25 |
||
|- |
|- |
||
|[[cín]] |
|[[cín]] |
||
|−0 |
|−0,13 |
||
|- |
|- |
||
|[[olovo]] |
|[[olovo]] |
||
|−0 |
|−0,13 |
||
|- |
|- |
||
|[[vodík]] |
|[[vodík]] |
||
Řádek 81: | Řádek 81: | ||
|- |
|- |
||
|[[měď]] |
|[[měď]] |
||
| +0.159 |
| +0.,159 |
||
|- |
|- |
||
|[[bismut]] |
|[[bismut]] |
||
| +0 |
| +0,2 |
||
|- |
|- |
||
|[[osmium]] |
|[[osmium]] |
||
Řádek 90: | Řádek 90: | ||
|- |
|- |
||
|[[ruthenium]] |
|[[ruthenium]] |
||
| +0 |
| +0,300 |
||
|- |
|- |
||
|[[stříbro]] |
|[[stříbro]] |
||
| +0 |
| +0,7996 |
||
|- |
|- |
||
|[[rtuť]] |
|[[rtuť]] |
||
| +0 |
| +0,80 |
||
|- |
|- |
||
|[[platina]] |
|[[platina]] |
||
| +1 |
| +1,188 |
||
|- |
|- |
||
|[[zlato]] |
|[[zlato]] |
||
| +1 |
| +1,52 |
||
|} |
|} |
||
Verze z 24. 10. 2013, 17:01
Beketovova řada kovů je řada kovů, vytvořená významným ruským fyzikálním chemikem N. N. Beketovem, řadí kovy dle hodnot jejich standardního elektrodového potenciálu (tj. elektrodového potenciálu vztaženého k vodíkové elektrodě). Na základě těchto hodnot lze pak získat cenné informace o vlastnostech kovů – především o jejich oxidačně – redukčních vlastnostech a o (z nich vyplývající) reaktivitě kovů – podle ní rozdělil Beketov kovy na dvě základní skupiny – na kovy ušlechtilé a neušlechtilé.
Rozdělení kovů dle Beketova
Beketovova řada kovů má vícero podob – od kompletní řady kovů po její zjednodušenější verze, tzv. redukovaná řada kovů má tuto podobu:
kov | elektrodový potenciál Eº/V |
---|---|
lithium | −3,0401 |
cesium | −3,026 |
rubidium | −2,98 |
draslík | −2,931 |
barium | −2,912 |
stroncium | −2,899 |
vápník | −2,868 |
sodík | −2,71 |
hořčík | −2,372 |
beryllium | −1,85 |
hliník | −1,66 |
titan | −1,63 |
mangan | −1,185 |
zinek | −0,7618 |
chróm | −0,74 |
železo | −0,44 |
kadmium | −0,40 |
indium | −0,34 |
thallium | −0,34 |
kobalt | −0,28 |
nikl | −0,25 |
cín | −0,13 |
olovo | −0,13 |
vodík | 0 |
měď | +0.,159 |
bismut | +0,2 |
osmium | ? |
ruthenium | +0,300 |
stříbro | +0,7996 |
rtuť | +0,80 |
platina | +1,188 |
zlato | +1,52 |
Výhradní postavení v Beketovově řadě kovů má vodík – před ním se nacházejí kovy neušlechtilé (záporný elektrodový potenciál) a za vodíkem kovy ušlechtilé (kladný potenciál). Beketov takto kovy rozdělil na základě zkoumání reakcí kovů mezi sebou a chování kovů při reakci s kyselinami.
Reakce kovů s kyselinami
Kov stojící před vodíkem, tj. od vodíku nalevo, je schopen redukovat vodík a sám sebe zoxidovat. Příklady takovéto reakce jsou následující:
2 Na + H2SO4 → H2 + Na2SO4
2 Na + 2H2O → H2 + 2 Na+ + 2 OH- (kovy stojící daleko před vodíkem jsou schopny zredukovat vodík dokonce i z vody)
Kov, který stojí od vodíku napravo, tedy za vodíkem, je schopný zoxidovat vodík a sám sebe redukovat, jak uvádí následující příklad:
CuO + H2 → Cu + H2O
Reakce kovů mezi sebou
Kov stojící vlevo dokáže kov (v kladném oxidačním stavu) stojící vpravo redukovat a sám se tím pádem oxidovat, a naopak – kov, který stojí napravo je schopný kov stojící vlevo zoxidovat a sám se redukuje, jak ukazují následující příklady:
2 Na + ZnSO4 → Zn + Na2SO4
Zn + CuSO4 → Cu + ZnSO4