Přeskočit na obsah

Spartan C3

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Spartan C3
Spartan C3-2 s motorem Walter NZ-120 na letecké výstavě v Detroitu 1929
Spartan C3-2 s motorem Walter NZ-120 na letecké výstavě v Detroitu 1929
Určenímalý sportovní a dopravní letoun
VýrobceSpartan Aircraft Company
ŠéfkonstruktérWillis C. Brown
První let25. říjen 1926
Zařazeno1928
UživatelSpojené státy americké
Výroba1928–1930
Vyrobeno kusůca. 122
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spartan C3 byl americký třímístný dvouplošník vyráběný na konci 20. let společností Spartan Aircraft Company z Tulsy v Oklahomě.[1]

Walter NZ-120 a Spartan C3-2 po rekordním letu Detroit-Florida 1800 mil nonstop, pilot Leonard Flo (listopad 1928)

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Tento typ vznikl ve společnosti Mid-Continent Aircraft Co. v roce 1926. Ta byla reorganizována na Spartan Aircraft Company v roce 1928 a v letech 1928–1930 vyrobila přes 120 letadel Spartan C3.[2]
Jednotlivé modely byly vybaveny různými motory, které byly označeny jako sedm různých verzí. Letoun byl zalétán 25. října 1926.

Původní výrobní verze Spartanu C3-1 byla vybavena německým motorem Siemens-Halske Sh 12, který byl vyráběn v licenci americkou společností Ryan Aeronautical Corp. jako Ryan-Siemens 9 o výkonu 79–94 kW/108–128 k (postaveno 15 letadel). Avšak kvůli omezení dodávek těchto motorů na podzim roku 1928 se objevila varianta C3-2, která již měla Walterův hvězdicový motor NZ-120 (35 letadel, výr. č. 65 až 100). Typové osvědčení ATC 73 bylo uděleno 28. října 1928.

Typ C3-3 byl osazen šestiválcovým dvouřadovým motorem Curtiss Challenger (125 kW/170 k), postaven byl pouze 1 letoun. Firma Axelson Machine Co z Los Angeles dodávala v témže roce 1929 do Spartanu svůj sedmiválcový hvězdicový motor Axelson o výkonu 110 kW/150 k, letoun s těmito motory byl označen jako C-3-4.

V roce 1929 se objevila i varianta C3-165 s hvězdicovým motorem Wright J-6 o výkonu 121 kW/165 koní (50 letadel) a v roce 1930 - vylepšený model C3-225, který měl nejlepší letové vlastnosti díky motoru Wright J-6 Whirlwind Seven[3] o výkonu 165 kW/225 koní (14 letadel). Pouze jeden letoun C3-166 (1930) měl hvězdicový motor Comet 7-E o výkonu 121 kW/165 k a stal se posledním v této sérii.[4]

Popis letounu

[editovat | editovat zdroj]

C3 byl letoun s otevřenými kokpity pro tříčlennou posádku (1+2). Jednalo se o dvouplošník se vzpěrami mezi křídly. Trubkový rám trupu ze svařených chrom-molybdenových trubek byl obložen dřevem a tkaninou. Po svařování byl rám otryskán pískem, ošetřen povlaky potlačujícími rez a poté se lakoval.

Křídla profilu Clark Y byla vyrobena z dutých skříňových nosníků využívajících smrkové příruby a dvouvrstvé mahagonové desky. Tyto nosníky byly sestaveny do přípravků a spojeny pomocí vodotěsných lepidel a mosazných hřebů. Svislá ocasní plocha měla výrazně „zaoblený čtvercový“ tvar. Letoun měl klasický dvoukolový, pevný podvozek a byl doplněn zadní, listovou ostruhou.

Návštěva amerických pilotů v továrně Walter při zkoušce motoru NZ-120. Chamberlin a Lewis (uprostřed), vlevo od nich stojí Vítězslav Kumpera a vpravo Antonín Kumpera (1927)

Použití

[editovat | editovat zdroj]

Letoun C3 byl především používán jako výcvikový letoun leteckými školami. Jiní uživatelé využili možnosti přepravy dvou cestujících při vyhlídkových letech a nebo pro přepravu zaměstnanců mezi kancelářemi a pracovišti.[5]

S letounem Spartan C-2 osazeným motorem Walter NZ-120 byl 26. listopadu 1928 vykonán nonstop přelet amerického kontinentu od severu na jih (Detroit-Florida). Pilotoval nadporučík Leonard S. Flo z firmy Flo Flying Services, Inc. z Ann Arbor. Vyletěl z Walkersville (Windsor International Airport) v kanadském Ontariu v 11:07 h. a za 17,5 hodiny přistál v Key West na Floridě. Rekordní let byl dlouhý 2250 km (1800 mil).[6]

Willis C. Brown a Antonín Kumpera na zkušebně motorů Walter (Letectví, červen 1928)

Příběh motoru Walter NZ-120 a letounu Spartan C3

[editovat | editovat zdroj]

S československým motorem Walter NZ-120 je spojen i obchod v USA s firmou Spartan Aircraft Company z Tulsy v Oklahomě (1928–1929). Američtí piloti Chamberlin a Lewin navštívili továrnu Walter v roce 1927. Chamberlin si koupil jeden motor Walter NZ-60 pro malé sportovní letadlo a Lewin zakoupil dva motory Walter NZ-120 pro dopravní letadlo Spartan C3.[7]

Představitelé Spartanu Brown a Herndon, kteří v červnu 1928 navštívili továrnu Walter,[8] byli příznivě ohromeni společností Walter a učinili toto oznámení po návratu do států: „Walterův motor, který budeme v této zemi distribuovat, je devítiválcový radiální vzduchem chlazený motor o výkonu 125 HP a představuje nejvyšší kvalitu materiálů a zpracování."[9]

Následovala objednávka Spartan Aircraft Company na dodávku 500 motorů ročně pro letoun Spartan C3, byla naplánována výroba až 12 letounů týdně. Ale nakonec z tohoto obchodu sešlo, protože "motor nikdy garantovaných 120 koní nedosáhl".[10] Skutečnost však byla jiná. Ve vedení Spartanu se vztahy mezi managery W.G. Skellym a W.C. Brownem postupně zhoršovaly a na konci roku 1928 Brown, pozitivně naladěný z návštěvy Walter, rezignoval. Otevřel si kancelář v Tulse jako vedoucí prodeje společnosti Walter Motors. Po několika měsících se však stal viceprezidentem prodeje společnosti Warner Engine Co. v Detroitu v Michiganu. Do obchodu vstoupil prostředník Dr. William G. Freidrich, "hlavní výzkumný technik pro Spartan, který prý zastával podobné postavení ve vládních úřadech v Praze". Netrvalo dlouho a bylo "oznámeno, že Walter NZ-120 je poněkud nepřizpůsobený různým podmínkám na západní polokouli“.[9]

Po nikam nevedoucím jednáních ve Spartanu se však generální ředitel jinonické továrny Antonín Kumpera seznámil v USA mj. s Anthony Fokkerem (letadla Fokker) a Giannim Capronim (letadla Caproni). Těchto kontaktů, když po neúspěchu v USA obrátil svoji "exportní" pozornost na evropské trhy, uměl A. Kumpera dokonale využít.[11]

Letoun ve verzi Spartan C3-2 (někdy označovaný jako C3-120) sice létal s motorem NZ-120, byl vystaven na letecké výstavě v Detroitu (All American Aircraft Show, která se konala v dubnu 1929),[6] ale do větší výrobní série se nedostal. Bylo s těmito motory vyrobeno ve smyslu schváleného typového certifikátu ATC 73[12] přibližně 40 letounů. Případný úspěch Walter/Spartan v dodávce 500 motorů ročně ztroskotal spíše činnosti obchodního prostředníka, na ochranářských opatřeních obchodu a preferenci domácích výrobců v USA (Curtiss, Axelson, Comet a Wright).[13]

Spartan C3-165 (NC705N)

Dochované exempláře

[editovat | editovat zdroj]

V USA je dochováno pět letadel C3,[14] z nichž dvě byla ještě v roce 2001 způsobilá letu.

U FFA (Federal Aviation Administration) je do roku 2021 registrován dochovaný letoun C3-120 (Walter NZ-120) s imatrikulací N271K, který vlastní David. C. Wartham z Dubuque ze státu Iowa.[15]

U FAA jsou mimo C3-120 ještě registrována 4 letadla. Platnost vydaného certifikátu pro letoun C3-165 (SIMPLY LIVING LLC) registrace N705N vyprší v roce 2023,[16] pro letoun C3-165 (RHINEBECK AERODROME MUSEUM) registrace N285M vyprší v roce 2022, pro letoun C3-225 (SPARTAN EDUCATION LLC) registrace N720N vyprší v roce 2022[17] a pro letoun C3-225 (EAA AVIATION FOUNDATION INC) registrace N718N vyprší v roce 2021.[18] Letoun C3-165 (N285M) je vystaven v muzeu na letišti Old Rhinebeck ve státě New York[19] a letoun C3-225 (N718N) je vystaven v muzeu EAA AirVenture Museum Oshkosh ve Wisconsinu.[5]

Spartan C3-165 (N285M) v Rhinebeck Aerodrome Museum

Varianty

[editovat | editovat zdroj]
  • C3-1 (1928) – s devítiválcovým hvězdicovým motorem Ryan-Siemens (108-128 k), typové osvědčení ATC 71, cena $5,200
  • C3-2 (1928) – s devítiválcovým hvězdicovým motorem Walter NZ-120, typ označován od roku 1929 rovněž jako C3-120, typové osvědčení ATC 73, cena $5,250
  • C3-3 (1929) – se šestiválcovým řadovým motorem Curtiss Challenger (170 k), typové osvědčení ATC 2-77, cena $5,900
  • C3-4 (1929) – se sedmiválcovým hvězdicovým motorem Axelson (150 k), typové osvědčení ATC 2-78, cena $5,900
  • C3-165 (1929) – s pětiválcovým motorem Wright J-6-5 (165 k), typ označován rovněž jako C3-5, typové osvědčení ATC 195, cena $5,975
  • C3-166 (1930) – s motorem Comet 7-E (165 k), typové osvědčení ATC 290, cena $5,675
  • C3-225 (1930) – se sedmiválcovým motorem Wright "Whirlwind" J-6-7 (225 k), typové osvědčení ATC 286, cena $7,750
Spartan C3-225 (N718N) v EAA AirVenture Museum

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]

Data pro C3-120 podle[1][9]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Posádka: 1
  • Cestující: 2 cestující
  • Rozpětí: 9,75 m
  • Délka: 7,16 m
  • Výška: 2,64 m
  • Nosná plocha: 27,00 m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 600 kg
  • Vzletová hmotnost: 975 kg
  • Pohonná jednotka: 1× pístový, hvězdicový vzduchem chlazený devítiválcový motor Walter NZ-120
    • maximální, vzletový: 135 k (99,3 kW) při 1750 ot/min
    • jmenovitý, nominální: 120 k (88,3 kW) při 1400 ot/min
  • Vrtule: dvoulistá dřevěná s pevným nastavením

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
  • Maximální rychlost: 185 km/h
  • Cestovní rychlost: 160 km/h
  • Přistávací rychlost: 72 km/h
  • Dostup: 3 350 m
  • Stoupavost: 220 m/min
  • Dolet: 800 km
  • Vytrvalost: max. 5 h

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spartan C3 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b SIMPSON, Rod. Airlife's World Aircraft. [s.l.]: Airlife Publishing Ltd, 2001. Dostupné online. ISBN 1-84037-115-3. S. 517. 
  2. ↑ Spartan [online]. aerofiles.com [cit. 2020-02-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ Spartan C3, Sport Biplane (anglicky) [online]. flugzeuginfo.net [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ Spartan C3 [online]. Уголок неба (airwar.ru), 2015 [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b 1930 Spartan C3-225 - NC718N [online]. Oshkosh, Wisconsin: EAA Aviation Museum (Experimental Aircraft Association Inc.) [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Bulletin Walter, Vol. 1930, No. 6, August, 10 p., publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Praha XVII - Jinonice
  7. ↑ BARVITIUS, F. A. ing. Československé motory do Ameriky. Letectví. Červenec 1927, roč. VII. (1927), čís. 7, s. 160–162. Dostupné online. 
  8. ↑ Motory "Walter" do Ameriky. Letectví. Červen 1928, roč. VIII. (1928), čís. 6, s. 175–176. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c PEEK, Chester L., GOODHEAD George (1994): The Spartan Story. Three Peaks Publishing Norman, ISBN 0-943691-16-8
  10. ↑ STEJSKALOVÁ, Naděžda. Waltrovka [online]. Praha: Národní kronika (Nadace Charty 77), 2015-10-07 [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ Chvíli s generálním ředitelem továrny „WALTER" s Ing. T. Kumperou. Pestrý týden. 23.2.1929, roč. 4. (1929), čís. 8, s. 18. Dostupné online. 
  12. ↑ United States. Civil Aeronautics Administration. Washinghton, D.C.: U.S. Department of Commerce, 1949, JUly. 222 s. S. 1632. 
  13. ↑ MATOUŠ, Karel ing. Obchodní styky společnosti WALTER s USA v předválečném období [online]. Praha - Jinonice: Walter Jinonice, 1993 [cit. 2019-02-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Spartan C3 (Model Inquiry Results) [online]. Washington, D.C.: Federal Aviation Administration [cit. 2020-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23. 
  15. ↑ N271K Aircraft Registration [online]. FAA REGISTRY [cit. 2020-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23. 
  16. ↑ N705N Aircraft Registration [online]. FAA REGISTRY [cit. 2020-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23. 
  17. ↑ N720N Aircraft Registration [online]. FAA REGISTRY [cit. 2020-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23. 
  18. ↑ N718N Aircraft Registration [online]. FAA REGISTRY [cit. 2020-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23. 
  19. ↑ Golden Age (1919-1940) [online]. Rhinebeck, NY 12572: Rhinebeck Aerodrome Museum [cit. 2020-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-01. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • TAYLOR, Michael J. H. (1989). Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions.
  • PEEK, Chester L., GOODHEAD George (1994): The Spartan Story. Three Peaks Publishing Norman, ISBN 0-943691-16-8

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Spartan_C3&oldid=23557739“