Sobín (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování
Sobín
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavba 15. století
Stavebník neznámý
Poloha
Adresa jihovýchodně od obce, Rynholec, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Sobín
Sobín
Další informace
Rejstříkové číslo památky 37773/2-2778 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sobín (též Starý zámek u Rynholce nebo Sovín) je zaniklý hrad na okraji zalesněného svahu v nadmořské výšce 470 metrů. Stojí mezi Rynholcem, Rynholeckým dvoremLány nad důležitou cestou z Rakovníka do Prahyokrese Rakovník. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Starší zdroje uvádějí, že pochází ze 13. století, ale nedochovaly se žádné písemné zprávy, které by bylo možné s hradem spojit. Archeologicky je existence hradu doložena v 15. století.[2]

Vznik hradu lze klást do souvislosti s osidlováním Křivoklátska emfyteutickými sídlišti ve 14. století, což je ovšem v rozporu s archeologickými nálezy, či výstavbou opěrného bodu v době husitských válek nebo válek Vladislava Jagellonského s Uhry (okolo roku 1478 zvítězila uherská vojska u Plzně). Jinou hypotézou může být vznik hradu jako strážního objektu u Erfurtské stezky v úseku TuchloviceRynholec.[zdroj?]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Stavební podobu hradu podrobně zakreslil v soupisu památek Slánského okresu Ferdinand Velc[3] a areál hradu byl v osmdesátých letech 20. století povrchově prozkoumán a geodeticky zaměřen.[4]

Staveniště hradu poškozené mladšími lomy mělo obdélný půdorys. Zřejmě bylo ohraničeno příkopem, který však na západě zcela zanikl a před nímž se nacházel val. Uvnitř opevněné plochy se dochovaly pouze terénní pozůstatky tří staveb postavených bez použití malty. Dvě stály v jihozápadním a severovýchodním nároží a třetí stála volně.[2]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Tvrz se původně jmenovala Sovín a na protějším táhlém návrší nad Stochovským dvorem stála tvrz Holubín. Podle místních pověstí vedla ze Sobína podzemní chodba do sousední obce Vašírov k hlásce zvané Sobínek a jiná až na Holubín. Dle vyprávění usedlíků byla chodba do podzemí částečně průchozí až ke schodišti, jenž pod hradem prudce klesalo svahem dolů, a dále nebezpečně pobořená.

Heber píše: Tvrz prý sloužívala za obydlí mocným čarodějům a bývala v ní drahocenná sbírka knih, z níž stochovský kostel obdržel darem misál ceněný na 200 kop grošů. Tak to alespoň vyprávějí okolní venkované, snící též o nesmírných pokladech, jichž prý tam v zasypaných sklepích leží celé hromady.[5] Podobnou pověst uvedl také August Sedláček: Podle pověsti bydleli tu kouzelníci majíce tu velkou knihovnu, z níž také pocházel drahocený misál kostelu Stochovskému darovaný.[6]

Pověst O dvou lípách vypráví o dvou dcerách tuchlovického vladyky, které se provdaly za krutého rytíře ze Sobína a vlídného rytíře z Holubína. Po jedné rozepři se oba rytíři zabili při souboji. V místech souboje byly vysazeny dvě lipky, které stojí dodnes.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-17]. Identifikátor záznamu 149708 : Hrad – hrádek Sobín (Starý zámek), archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Sobín, s. 509. 
  3. VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu slánském. Praha: [s.n.], 1904. Dostupné online. S. 318-319. 
  4. DURDÍK, Tomáš. Věstník Muzejního spolku královského města Rakovníka a okresu rakovnického. Hrad Sobín. Ročník 42. Rakovník: Muzeum T. G. M. Rakovník, 2004. S. 17-22. 
  5. HEBER, František Alexandr. České hrady, zámky a tvrze, Čtvrtý díl, Střední Čechy. Praha: Argo, 2012. 704 s. ISBN 978-80-257-0665-7. S. 406. Český překlad Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser VII., Prag, 1849, s. 69. 
  6. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Rakovnicko a Slánsko. 3. vyd. Svazek VIII. Praha: Argo, 1996. 305 s. ISBN 80-7203-014-0. Kapitola Tvrze na Smečansku, s. 154–155. 
  7. VODVÁŘKA, Václav. Lány a okolí ve světle místních a pomístních jmen. Rakovník: Státní okresní archiv Rakovník, 2006. 200 s. ISBN 80-86772-17-9. S. 34-35. Pověst o dvou lípách byla prvně publikována ve Vlastivědném sborníku školního okresu slánského 17, 1939–1940, s. 36–37. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BEDNAŘÍK, Tomáš. Historické památky Rakovnicka. Rakovník: Raport, 1997. 178 s. ISBN 80-902190-2-0. S. 94. 
  • BEDNAŘÍK, Tomáš. Pověsti a příběhy z Novostrašecka. O dvou lípách. Nové Strašecí: Nové Strašecí, 2004. S. 126. 
  • BLAŽKOVÁ, Kateřina; LOMECKÁ, Jana; NEUSTUPNÝ, Zdeněk. Po stopách zaniklých sídel. Katalog k výstavě středověkých nemovitých archeologických památek Rakovnicka. Rakovník: Muzeum T.G.M. Rakovník, 2008. ISBN 978-80-85081-25-1. S. 33-34. 
  • VYTLAČIL, Lukáš: Vladycké sídlo Sobín u Rynholce. Posel z Budče 27, Sládečkovo vlastivědné muzeum, Kladno 2010, s. 42. (dostupné on-line)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]