Slané
| Slané Słone | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°26′13″ s. š., 16°12′47″ v. d. |
| Stát |  Polsko |
  Slané | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slané (též Slaný, také Slaney, německy Schlaney, 1937–1945 Schnellau, polsky od roku 1945 Słone) je vesnice na polské straně hranice při hraničním přechodu z Česka. Od roku 1962 část lázeňského města Kudowa-Zdrój, jedna z 11 vesnic tvořících tzv. Český koutek, kde se český živel udržel i po roku 1945.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Slaném je z roku 1403; původně manství náchodského hradu, 1477 připojeno k panství homolskému. Zhruba od roku 1525 rytířský statek. V roce 1601 jej od České královské komory koupilo město Náchod za 9500 kop míšeňských grošů (listinu k tomu získalo od císaře Rudolfa II. v roce 1601).[1] Spolu se sousední vsí Březovým a v roce 1674 i Malou Čermnou se Slané stalo poddanskou vsí města Náchoda. Zdejší statek se stal cenným zdrojem městských příjmů, stejně jako právo prodávat zde pivo z městského pivovaru. Když naopak město Náchod po Bílé Hoře ztratilo právo vařit doma pivo, postavilo si v letech 1684–1685 pivovar zde.[2] V roce 1780 při úpravě hranice hradecké diecéze po ztrátě Kladska byly vesnice Slané a Březová přifařeny pod kostel v Německé Čermné (dnes Czermna).[3] Roku 1782 se sládkem slánského pivovaru stal zdejší rodák Jan Karel Killar (1745-1800), raně obrozenecký literát.[4]
V roce 1765 byla postavena nová prusko-rakouská celnice. Postupně se Slané stalo významným dopravním bodem na silnici z Prahy do Vratislavi (vedle celnice i koloniální obchod) a podle Aloise Jiráska tu kvetlo pašeráctví.[5] Přes hraniční řeku Metuji stával odnepaměti dřevěný most, na němž město Náchod vybíralo mostné.[6] V roce 1889 byl postaven kamenný most; nahrazen novým v letech 1981–1985. V roce 1906 byla až do města prodloužena horská železnice z Kladska; další prodloužení do Náchoda až na jaře 1945, ještě téhož roku zrušeno.[5]
Ještě kolem roku 1900 zde národnostně převládali Češi. V roce 1939 zde žilo dle sčítání 911 obyvatel. Po roce 1945 probíhaly neúspěšné snahy o připojení Českého koutku[7] k Československu, ve škole v sousední Chudobě (Kudowa-Zdrój) se vyučovalo česky od roku 1947 do roku 1952.[8]
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Narození Panny Marie z roku 1909 (barokní sochy na hlavním oltáři), podle návrhu architekta Josefa Elsnera (1845 Slané – 1933 Mnichov).
- Lesní kaplička P. Marie Sedmibolestné z roku 1887, asi 1 km jižně od vsi, na paměť uzdravení nemocných cholerou v roce 1832.
- Na hranici budova německé, později polské celnice z roku 1934.[5]
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Do zavedení Schengenu zde byl hraniční přechod, dnes služby pro motoristy (celnice, spedice, čerpací stanice, směnárny, motel, restaurace, občerstvení. Čistírna odpadních vod pro město Kudowa Zdrój (1973, modernizace 2000).[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Náchod. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 326 s. ISBN 80-7106-674-5. S. 76.
- ↑ Náchod. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 326 s. ISBN 80-7106-674-5. S. 110.
- ↑ Náchod. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 326 s. ISBN 80-7106-674-5. S. 129.
- ↑ Náchod. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 326 s. ISBN 80-7106-674-5. S. 130–131.
- ↑ a b c d SEMOTANOVÁ, Eva a kol. Kladsko, historickogeografický lexikon. Praha: Historický ústav AV ČR, 2015. 316 s. ISBN 978-80-7286-240-5. S. 184–5.
- ↑ KOUDELKOVÁ, Eva. Čtení o Českém koutku. 1. vyd. Liberec: Bor, 2011. 204 s. ISBN 978-80-86807-86-7. S. 82.
- ↑ Václav Černý: Kladský sborník. Druzstevní Práce, Prag 1946 (Svět. Nova rada 45
- ↑ Krysztof Koźbiał: Szkoła z czeskim językiem nauczania v Kudowie-Zdroju. In: Kladský Sborník 5-2003, S. 177–185.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Český koutek v Kladsku. Kladský sborník 5. supplementum: Hradec Králové 2008, ISBN 978-80-903509-8-4
- VÍŠEK, Zdeněk. Osud Českého koutku v Kladsku. Navýchod [online]. 2006 [cit. 2018-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-22. ISSN 1214-2492.
- Ladislav Hladký: Dějiny Malé Čermné - Obce na Česko-Kladských hranicích - do roku 1850. Hronov 2010, ISBN 978-80-254-7552-2.
- Lydia Baštecká, Ivana Ebelová: Náchod. Náchod 2004, ISBN 80-7106-674-5, S. 59, 63, 110, 124, 127, 129 a 159.
- Jan Karel Hraše: Dějiny Náchoda. Svazek II, Náchod 1994, ISBN 80-900041-8-0, S. 335–338.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slané na Wikimedia Commons
