Sirotčinec (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Sirotčinec
Původní název El Orfanato
Země Španělsko
Jazyky španělština, angličtina, čeština
Délka 105 minut
Žánry Horor, Drama
Scénář Sergio G. Sánchez
Režie Juan Antonio Bayona
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Belén Rueda, Roger Príncep, Fernando Cayo
Produkce Guillermo del Toro
Hudba Fernando Velázquez
Kamera Óscar Faura
Střih Elena Ruin
Výroba a distribuce
Premiéra 2008 v ČR
Produkční společnosti Televisió de Catalunya
Wild Bunch
Rozpočet 4 000 000 USD
Tržby 78 638 987 USD
Sirotčinec na ČSFD FDb IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sirotčinec (španělsky El Orfanato) je španělský hororový film filmaře Juana Antonia Bayony. V hlavních rolích se objevují Belén Rueda jako hlavní hrdinka Laura, Fernando Cayo v roli Carlose, Lauřina manžela, a Roger Príncep jako jejich adoptovaný syn Simón.

Sedmatřicetiletá Laura se po letech vrací s manželem Carlosem a se sedmiletým synkem Simónem do sirotčince, kde žila jako malá. Simón si v novém bydlišti našel neviditelné imaginární kamarády, což rodiče pokládají za výplod jeho fantazie. Jenomže bývalý sirotčinec skrývá tajemství....

Zápletka[editovat | editovat zdroj]

Laura prožila rané dětství v sirotčinci mezi svými vrstevníky. V dospělosti přijíždí zpět se svým manželem Carlosem a adoptivním synem, aby opuštěný a zchátralý sirotčinec zrekonstruovala a vybudovala zde ústav pro postižené děti. Syn Simon si začne hrát se svými imaginárními kamarády v areálu sirotčince. Jeho chování rodiče vysvětlují jako nadměrnou dětskou fantazii a frustraci z nedostatku kontaktu s dětmi, který je spojen se změnou jejich bydliště.

Laura jednou vezme Simona do jeskyně u pobřeží, kde se Simon seznámí se svým novým, vymyšleným kamarádem Thomasem. Cestou zpět mu vytváří cestu z mušlí, aby ho Thomas našel a mohli si spolu hrát. V deštivý den navštíví Lauru jistá Benigna Escobeda, představující se jako sociální pracovnice a předá Lauře složku se Simonovými spisy, ve kterých stojí, že je Simon HIV pozitivní. Laura vyhodí Benignu z domu, poté se s ní ještě nečekaně setkává během noci v zahradní kůlně - Benigna ale uteče.

První znepokojující situací je kresba Simona, která ztvárňuje jeho šest imaginárních přátel, jeden z nich má přes hlavu masku. Každý z nich má v ruce hračku – Simon začne vysvětlovat Lauře pravidla hry, kterou spolu pravidelně hrají. Hračky si schovávají a podle indicií je zase hledají. Laura sleduje Simona, který urputně nachází indicie, až nakonec najde svůj poklad - mince. Mince byly vsypány do uzamčeného kuchyňského stolu, kde Laura schovala spisy o Simonovi. Následuje hádka, při níž Simon vyčte Lauře, že mu zatajila jeho adopci a nemoc. Všechny tyto informace mu prý řekl kamarád Thomas…

Bývalý sirotčinec je zrekonstruován a Laura s Carlosem uspořádali zahradní party k slavnostnímu otevření ústavu. Stále uražený Simon zůstává ve svém pokoji, kde se snaží přesvědčit Lauru, že nejdříve jí musí ukázat Thomasův domeček a až poté se půjde přivítat s dětmi na oslavě. Laura mu při další vyvolané hádce uštědří pohlavek a odchází na zahradu. Později, co hledá po domě Simona, na chodbě uvidí dětskou postavu s maskou přes hlavu - přesně odpovídající Simonově kresbě o Thomasovi. Dítě ji zamkne v koupelně a uteče. Simona se ale nepodaří nalézt a policie nemá jedinou stopu...

Laura s manželem zůstávají v domě, ač je Laura přesvědčená, že se zde dějí podivné věci a především začíná věřit Simonovým vidinám o imaginárních kamarádech. Cítí jejich přítomnost, slyší dětské hlasy i různé zvuky. Simon je již pohřešován šest měsíců, ale i přesto Laura svůj boj za nalezení a zachránění syna nevzdává. S Carlosem se stane svědkem nehody, kdy byla nákladní vozem sražena Benigna, která se v domě představila jako sociální pracovnice. V kočárku, který vezla, Laura našla pletenou panenku, která byla věrnou kopií Thomase v masce.

Policie našla v bytě Benigny několik videonahrávek a fotek ze sirotčince, kdy Laura byla ještě dítě. Benigna byla jednou z vychovatelek a jejím adoptovaným synem byl právě Thomas. Měl zohyzděný obličej, proto nosil masku a byl izolován od ostatních. Sama Laura neměla ponětí, že Thomas obýval sirotčinec ve stejnou dobu jako ona. Krátce po její adopci byl Thomas nalezen mrtvý v jeskyni, kde se utopil při hře s ostatními dětmi.

Zoufalá matka si pozve do domu Media, kdy pomocí regrese do minulosti zjistí, že pět dětských duší prosí o pomoc a nalezení klidu. Záhy poté, kdy bloumá po domě, najde první indicii hry, kterou ji dříve vysvětloval Simon. Zavede ji až do zahradní kůlny, kde najde v pytlích pět dětských tělíček. Tyto kostry patřily Lauřiným kamarádům z dětství.

Carlos na manželčinu prosbu opouští sirotčinec, Laura zůstává v domě poslední dva dny, aby se mohla rozloučit s místem. Doopravdy chce ale navázat kontakt s mrtvými dětmi, aby jí pomohly najít Simona. Začne s nimi hrát hry z dětství, kdy jí za odměnu navedou do tajemných sklepních dveřích, o kterých nikdo netušil. Byly zataraseny věcmi, které tam naházela, když hledala Simona při zahradní oslavě. Ve sklepení zjišťuje, že právě zde je Thomasův domeček, o kterém Simon mluvil, než se ztratil. Pod schody nachází mrtvého Simona s Thomasovou maskou na hlavě - ve tmě spadl ze schodů, když se snažil dostat se ven. Zvuky, které Laura slyšela bezprostředně po jeho zmizení, byl Simon sám. Stejně tak i postava, která jí zamkla v koupelně byl Simon s maskou Thomase, který poté utekl do sklepení.

Laura, zdrcená nad osudem, který přinesla Simonovi, vynáší jeho mrtvé tělo do bývalé ložnice dětí a předávkuje se prášky. Umírá se Simonem v náručí.

Náhle se probouzí, v náručí má živého Simona a setkává se po letech s dětmi, které chtějí, aby s nimi už navždy zůstala, s čímž souhlasí.

Konec tohoto filmu je ve chvíli, kdy na místo po letech přijíždí Carlos, aby položil na pomník květiny a když se dívá z okna sirotčince, slyší otevřít dveře, podívá se směrem k nim a začne se usmívat...

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • [1] Celý film, český dabing
  • [2] Celý film, originální znění, španělština
  • [3] Originální trailer, anglické znění