Sinus Iridum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sinus Iridum. Výrazný kráter na okraji zálivu v horní části fotografie je Bianchini.
Záliv duhy. Šipka ukazuje polohu prvního robotického vozítka na Měsíci – Lunochodu 1 (nefunkční od r. 1971).
Poloha Sinus Iridum.

Sinus Iridum (česky Záliv duhy nebo Záliv duh nebo Duhová zátoka[1]) je polokruhovitý výběžek v severozápadní části Mare Imbrium (Moře dešťů) na přivrácené straně Měsíce s průměrem přibližně 260 km[2] Jedná se o pozůstatek obrovské valové roviny (kráteru) o průměru 260 km.[3] Obklopuje jej pohoří Montes Jura (což je de facto zachovalý okrajový val dřívějšího kráteru).[3] Napříč zálivem se táhnou mořské hřbety.[2] Střední selenografické souřadnice zálivu jsou 45,0° S a 31,7° Z.[4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Sinus Iridium pojmenoval italský astronom Giovanni Battista Riccioli.[2] Pevnina kolem zálivu tvoří dva měsíční mysy: jihozápadní Promontorium Heraclides a severovýchodní Promontorium Laplace. Tato oblast (záliv a okolní pevnina) je považována za jednu z nejkrásnějších částí Měsíce. V zálivu se nenacházejí žádné výrazné impaktní krátery, pouze malé satelitní krátery Heraclides E na jihu, Laplace A na východě a Bianchini G na severu (hlavní kráter Bianchini leží na severním okraji zálivu). Jižně od mysu Promontorium Heraclides přistála sovětská kosmická sonda Luna 17, která zde vysadila pojízdnou laboratoř Lunochod 1.[2]

Imbrium map.png
Povrchové útvary v oblasti Mare Imbrium:

A – Sinus Iridum (Záliv duhy)
BMontes Jura (Jura)
C – kráter Plato
DMontes Alpes (Alpy)
E – kráter Aristillus
F – kráter Autolycus
G – kráter Archimedes
HPalus Putredinis (Bažina hniloby)
IRima Hadley
J – místo přistání Apolla 15
KMontes Apenninus (Apeniny)
L – kráter Eratosthenes
MMontes Carpatus (Karpaty)
N – kráter Koperník
OMontes Caucasus (Kavkaz)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Čína dobyla Měsíc. Nefritový králík je na místě, ČT24, cit. 16. 12. 2013
  2. a b c d RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Sinus Iridum, s. 46/10. 
  3. a b Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola 50 pohledů na Měsíc, str. 195, ISBN 80-85277-10-7
  4. Sinus Iridum, Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]