Seán O'Casey
Seán O'Casey | |
---|---|
Rodné jméno | John Casey |
Narození | 30. března 1880 Dublin |
Úmrtí | 18. září 1964 (ve věku 84 let) Torquay |
Příčina úmrtí | nemoc |
Místo pohřbení | Golders Green Crematorium |
Povolání | dramatik, scenárista, básník a spisovatel |
Alma mater | základní škola |
Žánr | tragikomedie |
Významná díla | Within the Gates Juno and the Paycock The Plough and the Stars |
Ocenění | Hawthornden Prize (1925) star on Playwrights' Sidewalk |
Manžel(ka) | Eileen O'Casey |
Děti | Breon O'Casey[1] |
Příbuzní | Duibhne Gough[1] (vnučka) |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Seán O'Casey, irsky Seán Ó Cathasaigh, původním jménem John Casey (30. březen 1880 Dublin – 18. září 1964 Torquay) byl irský spisovatel a dramatik. Proslul svými realistickými dramaty a autobiografickými románovými příběhy z chudinských čtvrtí Dublinu. Svá díla psal anglicky.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v protestantské rodině. Jeho otec zemřel, když mu bylo šest. Po otcově smrti žila rodina ve velké chudobě. Do školy chodil jen tři roky, pracovat začal ve čtrnácti. Pracoval na železnici a zúčastnil se mj. irské železniční stávky roku 1911, po níž byl dlouho nezaměstnaný.
Roku 1906 vstoupil do nacionalistické organizace Keltská liga (Conradh na Gaeilge) a Irské republikánské bratrství (Bráithreachas Phoblacht na hÉireann). Naučil se irsky a poirštil své jméno na Seán Ó Cathasaigh. Roku 1914 se stal generálním tajemníkem Irské republikánské armády (Arm Cathartha na hÉireann). Zároveň byl výrazně levicově orientovaný, pracoval v irských odborech. Ovlivnil ho irský labouristický vůdce Jim Larkin.
Nacionalistické a socialistické hnutí bylo v Irsku propletené, ale okolo roku 1914 v něm začaly převažovat nacionální síly, což O'Caseye zklamalo a z hnutí se stáhl, takže se neúčastnil Velikonočního povstání roku 1916.
Poté, když se stáhl z politiky, začal se více věnovat dramatu. Napsal několik her, ale ty začaly v irském prostředí narážet. Některé byly odmítány nacionalistickými kruhy. Vrchol přišel roku 1926, kdy představil tragikomedii The Plough and the Stars (Pluh a hvězdy), která pojednávala o Velikonočním povstání. Irské národní divadlo v Dublinu Abbey Theatre ji odmítlo hrát a označilo ji za urážku irských národních hrdinů. (Spoluzakladatelem a spoluředitelem divadla byl William Butler Yeats.)
Do značné míry pod tlakem nacionalistů odjel O'Casey roku 1926 do Anglie, kde žil do konce života. Definitivně se rozhodl zůstat v Anglii natrvalo poté, když Abbey Theatre odmítlo roku 1929 jeho protiválečné drama The Silver Tassie. V době, kdy byly O'Caseyovy hry v Irsku zakázány, Samuel Beckett ze solidarity s O'Caseyem nedovolil, aby byly hrány v Irsku jeho hry.[2]
V Anglii se oženil s herečkou a pozdější spisovatelkou Eileen Carey, rozenou Eileen Reynolds, která později používala matčino dívčí příjmení Carey (2. prosince 1903 Dublin – 9. dubna 1995 Londýn). Měli dva syny (Breon, Niall) a dceru Shivaun. Niall zemřel na leukémii před svými 21. narozeninami v roce 1957. Shivaun se starala o divadelní společnost O'Casey v New Yorku, která produkovala O'Caseyovy hry a autobiografická díla.[3][2]
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Lament for Thomas Ashe (1917)
- The Story of Thomas Ashe (1917)
- Songs of the Wren (1918)
- More Wren Songs (1918)
- The Harvest Festival (1918)
- The Story of the Irish Citizen Army (1919)
- The Shadow of a Gunman (1923)
- Kathleen Listens In (1923)
- Juno and the Paycock (1924)
- Nannie's Night Out (1924)
- The Plough and the Stars (1926) – česky Pluh a hvězdy: tragédie o čtyřech dějstvích. Přel. Staša Pošustová. 1. nákl. Praha: Dilia, 1977. 86 l.
- The Silver Tassie (1927)
- Within the Gates (1934)
- The End of the Beginning (1937)
- A Pound on Demand (1939)
- The Star Turns Red (1940)
- Red Roses for Me (1942)
- Purple Dust (1940/1945)
- Oak Leaves and Lavender (1946)
- Cock-a-Doodle Dandy (1949)
- Hall of Healing (1951)
- Bedtime Story (1951)
- Time to Go (1951)
- The Bishop's Bonfire (1955)
- A Sad Play within the Tune of a Polka (1955)
- The Drums of Father Ned (1959)
- Behind the Green Curtains (1961)
- Figuro in the Night (1961)
- The Moon Shines on Kylenamoe (1961)
- Niall: A Lament (1991)
České překlady a uvedení divadelních her
[editovat | editovat zdroj]- Uspořená libra: Divadelní hru A Pound on Demand (Uspořená libra) přeložila Jana Werichová a v roce 1963 ji pro film upravil Jan Werich, který si v něm se svou dcerou zahrál.
- Pension pro svobodné pány: V roce 1967 zfilmoval Jiří Krejčík divadelní hru Bedtime Story (Pension pro svobodné pány).
Románové příběhy
[editovat | editovat zdroj]- O'CASEY, Sean. Tluču na dveře. [Z anglických originálů I Knock at the Door (New York: The Macmillan Company, 1949), Pictures in the Hallway (New York: The Macmillan Company, 1949), Drums Under the Window (London: Macmillan & Co. Ltd., 1945) a Inishfallen Fare Thee Well (London: Macmillan & Co. Ltd., 1949) vybrala Eva Masnerová. Přeložil a předmluvu napsal František Vrba.] 1. vyd. Praha: Odeon, 1966. 612 s.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b CALDER, John. Obituary: Eileen O'Casey. Independent [online]. Tuesday 11 April 1995 00:02 [cit. 9. 3. 2019]. Dostupné z: https://www.independent.co.uk/news/people/obituary-eileen-ocasey-1615166.html
- ↑ ROTA, Kara. A Lasting Legacy: Sean O’Casey and the Abbey Theater. Irish America [online]. October / November 2010 [cit. 9. 3. 2019]. Dostupné z: https://irishamerica.com/2010/10/a-lasting-legacy-sean-ocasey-and-the-abbey-theater/
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- STYAN, J. L. Černá komedie. Překlad František Vrba. 1. vyd. Praha: Orbis, 1967. 284 s. Horizont; sv. V.
- MASNEROVÁ, Eva. Sean O'Casey: [Příspěvek k zhodnocení pokrokového irského autora]. Praha: [s. n.], 1952. 100 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seán O'Casey na Wikimedia Commons
- Heslo v encyklopedii Britannica
- Encyklopedické zdroje na Answers.com
- Nekrolog v americkém deníku New York Times