Seznam kulturních památek na Stodůlkách
Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Stodůlky v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Stodůlky jsou od roku 1995 vesnickou památkovou rezervací.[1]
Všechny uvedené památky se nacházejí v části Stodůlek spadající do městské části Praha 13.
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kostel svatého Jakuba Většího (Q27135860)
| 
|
41383/1-2072 Pam. katalog MIS | Stodůlky | Kovářova, pp. 1, 2172/1 50°2′57,17″ s. š., 14°18′45,81″ v. d. | Jednolodní neorientovaný novogotický kostel sv. Jakuba Většího se čtvercovým presbytářem na severní straně, na východě přiléhá obdélná sakristie, na jihovýchodě hranolová věž se stanovou střechou a věžičkami na rozích. Vznikl v letech 1901–1903 na místě románského kostela. Součástí areálu je ohradní zeď a hřbitov. Památkově chráněno od roku 1987. | |||||
| Usedlost čp. 1 (Q31212641)
| 
|
41401/1-2081 Pam. katalog MIS | Stodůlky | U kašny 1/1 50°2′52,59″ s. š., 14°18′54,04″ v. d. | Venkovská usedlost. Areál statku vznikl snad v době kolem roku 1800. Architektura objektu je na pomezí pozdního baroka a klasicismu. Nepravidelně se rozevírající parcela s hospodářskou budovou podél jižní linie a obytnou na severu. Obytný dům je patrový jednotraktový s polovalbovou střechou s přesahem do dvora. Na protější straně dvora hodnotná kamenná hospodářská budova se stodůlkou na východě, vikýřem pro seno na středu, schodištěm dřevěným a zbytkem původního členění omítek na západě. Památkově chráněno od roku 1987. | |||||
| Usedlost čp. 32 (Q31212647)
| 
|
44542/1-2028 Pam. katalog MIS | Stodůlky | Kovářova 32/13 50°2′56,13″ s. š., 14°18′54,09″ v. d. | Venkovská usedlost vznikla nejspíš během 18. století, významnými úpravami prošla počátkem 19. století. Areál tvoří obytná budova, hospodářská budova, brána s branou, ohradní zdi a zahrada. Roku 1690 statek čp. 32 převzal Matěj Hříbek ze Smíchova. Roku 1819 ho koupil Jakub Havlůj, ale stále se tam říkalo u Hříbků (Zábava a veselé příběhy starých Stodůláků, STOP, únor 2012). Památkově chráněno od roku 1987. | |||||
| Usedlost čp. 33 (Q31212653)
| 
|
41310/1-2025 Pam. katalog MIS | Stodůlky | Kovářova 33/15 50°2′55,97″ s. š., 14°18′52,97″ v. d. | Areál venkovské usedlosti vznikl koncem 18. století. Sestává z obytné budovy, dvou hospodářských budov, brány, chlívků, sklepa, torza jihovýchodnícho objektu, zahrady a ohradních zdí. Poznámka: MonumNet uváděl neexistující adresu Ostřicová čp. 33, zřejmě došlo k záměně s domem če. 33 v Ostřicové ulici. | |||||
| Usedlost čp. 10 (Q31212633)
| 
|
41308/1-2024 Pam. katalog MIS | Stodůlky | U kašny 10(/5a) 50°2′51,8″ s. š., 14°18′40,96″ v. d. | Areál venkovské usedlosti je tvořen obytnou budovou, maštelem (=maštalí?), kapličkou, ohradní zdí, bránou s brankou, sklepem a zahradou. Některé z objektů mohou obsahovat středověké části, dnešní budovy však mají převážně barokní podobu. Nejstarší dochovaný zápis o statku je datován rokem 1568, kdy jej vlastnil rychtář Šimon. Na počátku 18. století se dostal grunt do držby sedláka a rychtáře Jiřího Kejhy, potomkům jehož rodu patří dodnes. Po roce 1950 zde hospodařilo JZD. Ve druhé polovině 70. let byla více než polovina statku (chlévy, řezárna, dvě kůlny, dvě garáže a obrovská stodola i zadní vrata statku) zbourána. Masivní klenby chlévů nešly zbourat, a proto jsou pouze zavezeny sutinou. Statek byl rodově spojen se statkem čp. 11. Viz Pohnutá historie stodůleckého statku čp. 10, STOP – Stodůlecký posel, duben 2010. Poznámka: v MonumNetu přiřazeno ulici K Brance. Orientační číslo 5a v současné době není v RÚIAN registrováno. | |||||
| Usedlost čp. 11 (Q31212627)
| 
|
41319/1-2031 Pam. katalog MIS | Stodůlky | K Brance 11/19e 50°2′53,38″ s. š., 14°18′40,34″ v. d. | Areál venkovské usedlosti, jež se skládá z obytné budovy, brány a ohradní zdi, je poprvé zmiňován roku 1742. Významnými úpravami prošel areál v 19. století. Od první poloviny 18. století patřil grunt rodu Tůmů. Kolem roku 1950 jej převzalo JZD a statek pustl, poté byl prodán Metrostavu, kterému měl sloužit jako dělnická ubytovna. V letech 1986–1987 byl přestavěn na obytný areál Branka, vzniklo zde 9 řadových rodinných domů a obytný dům s 11 byty. Byl zachován ráz objektu s centrálním dvorkem a vstupní branou s obrázkem Panny Marie v průčelí, dům čp. 11 byl zrekonstruován a sloužil nejprve jako obřadní prostor místního úřadu, poté jako administrativní budova charitativních sdružení. Viz Dům čp. 11 najdete v areálu Branka, STOP, květen 2010. Poznámka: Památkově chráněné jsou všechny díly parcely č. 99, tj. pod celým areálem (čp. 1169–1177, 1011–1012), z budov je však chráněna pouze budova čp. 11 na parcele č. 99/3 (nejvýchodnější budova severního křídla dvoru) a zřejmě i vstupní brána na parcele čp. 99/1. | |||||
| Dvůr Háje (Q38488194)
| 
|
41393/1-2077 Pam. katalog MIS | Háje | Ke Konstruktivě 74 50°3′37,76″ s. š., 14°19′5,4″ v. d. | Venkovská usedlost. Dvůj Háje (Hájčí dvůr, Angelovský dvorec). Rozsáhlý areál dvora Háje je vymezen jednou obytnou budovou, bránou a pěticí hospodářských budov. Komplex vznikl pravděpodobně počátkem 19. století. Ve čtvercovém půdorysu jsou zbytky stájí, sýpek a stodola. Ve 30. letech 19. století ho vlastnil a využíval jako letní rodinné sídlo průmyslník a bankéř Leopold Lämmel (první ředitel České spořitelny). Roku 1836 postavil vpravo od vstupní brány patrový letohrádek. V roce 2005 byl objekt zčásti využíván jako skladiště, zbytek se rozpadal, okolní zahrady byly zpustlé a zdevastované. Objekt patřil Nadaci českého fondu umění, která zde restaurovala sochy a byla v konkursu, o navrácení usilovali dědicové původních majitelů. (Dříve chlouba, dnes památkově chráněná zřícenina, STOP, leden 2005) Památkově chráněno od roku 1987. | |||||
| Kaple Nalezení svatého Kříže (Q8407620)
| 
|
41144/1-1911 Pam. katalog MIS | Háje | na návrší u osady Bílý Beránek, pp. 458 50°3′40,44″ s. š., 14°18′46,47″ v. d. | Kaple Nalezení sv. Kříže. Barokní drobná centrála s kupolí z let 1743–1754 nad půdorysem čtverce s okosenými rohy a půlkruhovým presbytářem. Podle pověsti ji nechala postavit Marie Terezie na paměť události z roku 1742, kdy vojáci nalezli kovový kříž zarostlý ve špalku, což bylo považováno za zázračnou předvěst vítězství rakouských vojsk nad francouzskými vojsky okupujícími Prahu. Základní kámen byl položen 25. května 1743 za osobní účasti královny Marie Terezie a jejího manžela. Barokní kaple je připisována K. I. Dientzenhoferovi a slavnostně byla vysvěcena roku 1754, za přítomnosti tentokrát již císařského páru. Kaple patřila k libocké farnosti a konaly se zde mše třikrát do roka: v den nalezení sv. Kříže, v den povýšení sv. Kříže a ve výročí posvěcení kaple. Josef II. kapli roku 1784 nechal sekularizovat, od té doby chátrala a stala se útočištěm tuláků a bezdomovců. Roku 1892 ji nechal opravit majitel nedalekého dvora Háje František Zelenka, za komunismu znovu zpustla a poté byla znovu opravena. Josef Hlušička a František Keller zde padli 7. 5. 1945 za vlast a mají vedle kaple pomníček. U kaple stojí památná lípa. Uvnitř kaple jsou barevné fresky. (Kaple Nalezení sv. Kříže v Hájích, STOP, říjen 2003) Dnes stojí kaple vedle železniční trati. Památkově chráněno od roku 1965. | |||||
 Hospoda Bílý beránek (Q38228078)
| 
|
40847/1-1721 Pam. katalog MIS | Stodůlky | Plzeňská čp. 51 50°3′41,02″ s. š., 14°18′34,5″ v. d. | Hospoda Bílý beránek. Bílý beránek je tradiční název křižovatky dnešních ulic Plzeňská, Jeremiášova a Slánská. V těchto místech zhruba od poloviny 18. století odbočovala z trasy říšské či norimberské (plzeňské) silnice k severu tzv. lipská silnice k severu přes Ruzyni na Slaný, Louny a Chomutov. Ruzyňský rychtář Vavřinec Kubr postavil v letech 1738–1740 u nově vyměřené silnice z Prahy na vrchnostenském pozemku na zeleném drnu zájezdní hostinskou usedlost s polnostmi, loukami, zahradami a rybníčkem. Roku 1840 objekt vyhořel a majitel Karel Kubr ho prodal svému synovci Matěji Kubrovi s podmínkou, že hostinec obnoví. Kubrovi zde vedli hostinskou činnost až do roku 1949, majitelka Albína Kubrová zde bydlela až do konce 50. let, pohostinství však provozovala Jednota Praha-západ. V roce 1961 byla usedlost vyvlastněna. Roku 1974 byla zapsaná na seznam kulturních památek, ale v roce 1981 požádal ONV Praha 5 o upuštění od ochrany kvůli havarijnímu stavu objektu. Při výstavbě sídliště a přestavbě křižovatky byl roku 1985 hostinec zbořen.[2][3] Poznámka: MonumNet objekt situoval do Zlíčína s adresu „Na Radosti“ čp. 51, Památkový katalog mu chybně přiřazuje zličínskou adresu čp. 51 v Hrozenkovské ulici. Podle Císařských otisků z roku 1840 i aktuální katastrální mapy stál zbořený hostinec v katastru Stodůlky.[4] Dnes na místě hostince stojí kancelářská novostavba čp. 1110 (Jeremiášova 1110/21, Plzeňská 1110/303), kterou vlastní Stodůlská správa nemovitostí spol. s r.o. | |||||
| Boží muka (Q38491415)
| 
|
41405/1-2083 Pam. katalog MIS | Velká Ohrada | Velká Ohrada, Petrbokova, Pařízkova, pp. 2341/1 50°2′7,11″ s. š., 14°20′9,94″ v. d. | Jednoduchý objekt božích muk hranolovitého objemu vznikl pravděpodobně na počátku 18. století. Stojí na rozšířené křižovatce cest, pod mohutnou lípou. Je čtvercového půdorysu se čtyřmi stejnými hlubokými nikami po stranách. Nad profilovanou římsou je jehlancová střecha, krytá pálenými deskami, na vrcholu je kovaný křížek. Památkově chráněno od roku 1987. |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vesnická památková rezervace Stodůlky, č. 1054, MonumNet
- ↑ 25. Z kalvárie na hráz věčnosti, Vlastivědné vycházky po Praze
- ↑ Ves Ruzyně a Kubrův statek, restaurace U Rychtáře
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 7346-1, mapový list č. 1. Dostupné z WWW.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek na Stodůlkách na Wikimedia Commons
