Sebevraždy v Řecku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řecko má jeden z nejnižších sebevražedných stupňů ze všech vyspělých zemí.

Řecko není považováno za zemi s vysokým stupněm sebevražd. Podle výzkumu, provedeného WHO v roce 2012, bylo v Evropě zemí s nejmenším počtem sebevražd na 100 tisíc obyvatel.[1] Míra sebevražd v Řecku patří také k nejnižším na světě, což je připisováno různým faktorům, jako je mentalita řecké společnosti a klima.

K sebevraždám docházelo častěji v dřívějších obdobích řecké historie, například během řecké občanské války v roce 1946, kdy mnoho lidí přišlo o své příbuzné.[2] Existují také případy, jako byl Dimitris Christoulas nebo 45letý učitel Savvas Metoikidis, jejichž sebevražda byla formou protestu proti současné ekonomické situaci v Řecku.

Některé zdroje nicméně naznačují, že počet sebevražd může být podhodnocen, protože sebevraždy mohou být někdy rodinnými příslušníky tajeny z náboženských nebo jiných důvodů.[3]

Sebevraždy v Řecku podle roku[4]
Rok Počet
1999 381
2000 382
2001 334
2002 323
2003 375
2004 353
2005 400
2006 402
2007 328
2008 373
2009 391
2010 377
2011 477
2012 508
2013 533
2014 565
2015 529
2016 484
2017 465
2018 530
2019

Sebevraždy podle regionu a metod[editovat | editovat zdroj]

Regionem s nejvyšší mírou sebevražd v Řecku je Kréta, následovaná Thesálií a Attikou na druhém a třetím místě.

Nejčastějšími sebevražednými metodami jsou oběšení a skok z výšky.[5]

Pohlaví a věk[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako v případě mnoha jiných zemí je podíl sebevražd mužů (76 %) vyšší než žen (24 %).

Věkové skupiny s nejvyšším množstvím sebevražd jsou lidé ve věku 60–64 let, 80 let a více.[6]

Mezi sebevraždy mladých lidí patří smrt 20leté judistky Eleni Ioannouové v roce 2004 a smrt 25letého fotbalisty Giannise Koskiniatise v roce 2008. V roce 2012 spáchala sebevraždu také 36letá žena skokem z balkonu v 6. patře v městské části Pangrati v Aténách.[7]

Řecká intervenční horká linka k prevenci sebevražd[editovat | editovat zdroj]

V Řecku existuje organizace, která se snaží předcházet sebevraždám. Lidem, kteří uvažují o sebevraždě nebo znají někoho, kdo trpí těžkou depresí, doporučuje, aby zavolali na telefonní číslo 1018.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suicide in Greece na anglické Wikipedii.

  1. Suicide rates by country in Europe [online]. [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ENIMEROSI24. «Η αυτοκτονία δεν είναι θυσία» [online]. 2012-04-23 [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. (řecky) 
  3. archive.ph. archive.ph [online]. [cit. 2022-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-14. 
  4. Zdroje: Hellenic Statistical Authority z let 1999—2016, Divize informatiky Helénské policie z let 2017—2018
  5. NEWSROOM. Αυξάνονται οι αυτοκτονίες στην Ελλάδα: Οι θλιβεροί αριθμοί. CNN.gr [online]. 2020-09-10 [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. (řecky) 
  6. Παρατηρητήριο Αυτοκτονιών: Ιούνιος 2020 [online]. 2020-07-14 [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Έδωσε τέλος στην ζωή της πέφτοντας από τον 6ο όροφο πολυκατοικίας στο Παγκράτι [online]. 2012-11-15 [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. (řecky) 
  8. BLICCATHEMES. Suicide Help - Γραμμή παρέμβασης για την αυτοκτονία 1018. Suicide Help - Γραμμή παρέμβασης για την αυτοκτονία 1018 - Κλίμακα [online]. [cit. 2022-11-23]. Dostupné online. (anglicky)