Přeskočit na obsah

Sdružení rodičů a přátel RoPy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sdružení rodičů a přátel RoPy
SRPR v roce 2012. Zprava Neruda, Georgiev a Štědrý
SRPR v roce 2012. Zprava Neruda, Georgiev a Štědrý
Základní informace
Jinak zvaný/áSRPR, RoPa
Žánrypost-punk
Aktivní roky1993-současnost
Webwww.srpr.cz
Současní členové
Roman Neruda
Pavel Tic
Arnošt Štědrý
Lukáš Georgiev
Leo Hanuš
Jan Klempíř
Hynek Just
Dřívější členové
Alexander Hudeček
Tomáš Holan
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sdružení rodičů a přátel RoPy, zkráceně též SRPR či RoPa (podle křestních jmen obou zakladatelů kapely) je česká hudební skupina. Její styl bývá označován jako "post-punk".[1]

SRPR v roce 2013. Zleva Hanuš, Štědrý, Georgiev a Just

Skupinu založili v roce 1993 textař a zpěvák Roman Neruda a klávesista Pavel Tic; zpočátku se jednalo spíše o doprovod k literárnímu čtení s doprovodem hudby,[2] později převládla hudební složka. Po několika demonahrávkách vydala skupina v roce 2003 své debutové album s názvem ...je mi nádherně. Následovala alba Září (2006) a Dlask (2009). V roce 2009 vyšlo DVD se záznamem Ropfestu - festivalu fiktivních kapel, které hrály písně SRPR jako parodie na různé hudební styly; tyto skupiny byly tvořeny členy SRPR.

17. prosince 2013 vyšlo nové album SRPR, nazvané 7777.[3]

Další aktivity

[editovat | editovat zdroj]

Občas bývá součástí koncertů SRPR čtení Nerudových povídek, zpravidla za doprovodu hudby. Do roku 2010 členové skupiny pořádali literární večery, které nesly název Ropátek.[2]

Hudební styl

[editovat | editovat zdroj]

První nahrávky jsou čistě punkové s post-punkovým zvukem. Postupně do hudby pronikají elementy art rocku, avantgardního rocku a elektroniky. Doprovodnou kytaru nahradil saxofon a klávesy. Tempo zpomaluje a kapela experimentuje s lichými takty. Texty potemněly. Roman Neruda také začal experimentovat se zvukovými efekty (např. vocoder).

Hudební publicista Antonín Kocábek charakterizoval styl skupiny takto: "U nové nahrávky šlo depresivní vyznění ještě dál: pokud zrovna nereflektuje stav ne nepodobný myšlenkám sebevraha pár minut před definitivním skutkem, podobá se ze všeho nejvíc sarkastickému a cynickému šklebu. Často z toho mrazí. Jestliže mnohá hudba může být svého druhu terapií na černé myšlenky, tahle je pro ten účel zcela nevhodná. Vedle výrazných textů trochu ustupuje mimo hlavní pozornost hudební složka. Místy sama sebe degraduje až na úlohu v melodramatu - podbarvuje, dodává atmosféru i sílu celkovému vyznění sdělení. A pokud budeme přirovnávat k filmu, pak jasným žánrem je tu psychologický horror. [...] Mozaika zvuků analogových kláves, na nahrávce spíš nenápadné kytary a jediného energického prvku v podobě saxofonu, je však důmyslně propracovaná do až detailů. A když už se objeví optimistický, posluchačsky vstřícný hudební motiv, spolehlivě ho "zabije" sice funkční, ale nemilosrdně surový vulgarismus."[4]

Bývalí členové

[editovat | editovat zdroj]

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]

Všechny nosiče vydala kapela vlastním nákladem.

  • Tak mladí a už tak slavní, 1997 (demo)
  • Pestré Barvy Deprese, 2001 (živé album, záznam koncertu z 10. března 2001 v klubu Delta)[5]
  • ...je mi nádherně, 2003
  • Září, 2006
  • Dlask, 2009
  • 7777, 2013
  • Ropfest, 2009
  1. POGAČNIK, Miha. Tipy Mihy Pogačnika. Novinky [online]. 4. února 2004 [cit. 2011-03-02]. Dostupné online. 
  2. a b KOCÁBEK, Antonín. SRPR. S. 18. UNI [online]. [cit. 2011-03-02]. Roč. XVII, čís. 3/2007, s. 18. Dostupné online. 
  3. Facebook - Křest k vydání nového alba SRPR, cit. 2013-12-18
  4. KOCÁBEK, Antonín. Radostné písničkářství a pomsta surové realitě. Týden.cz [online]. 24. ledna 2010 [cit. 2013-02-03]. Dostupné online. ISSN 1210-9940. 
  5. Ohlášení vydání živého alba Pestré Barvy Deprese

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]