Samuel Hahnemann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Samuel Hahnemann
Hahnemann.jpg
Narození 10. dubna 1755
Míšeň
Úmrtí 2. července 1843 (ve věku 88 let)
Paříž
Příčina úmrtí zápal plic
Místo pohřbení Montmartre (do 1898)
Hřbitov Père-Lachaise (od 1898; 48°51′38″ s. š., 2°23′39″ v. d.)
Alma mater Lipská univerzita
Zaměstnavatel Lipská univerzita
Manžel(ka) Johanne Henriette Leopoldine Küchler (1782–1830)
Mélanie Hahnemann (od 1835)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samuel Fridrich Christian Hahnemann (10. dubna 1755 Míšeň2. července 1843 Paříž) byl lékař, chemik a překladatel, zakladatel homeopatie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na předměstí Míšně Triebischvorstadt v Horním Sasku, dnešním Německu jako třetí dítě malíře porcelánu Christiana Gottfrieda Hahnemanna a jeho druhé manželky Johanny Christiany Spieß. Po absolvování městské školy a knéžecí školy sv. Afry v Míšni studoval medicínu na univerzitě v Lipsku, odkud na tři semestry odjel na univerzitu do Vídně, kde studoval u Josefa svobodného pána von Quarin, ředitele nemocnice milosrdných bratří. Studia přerušil z existenčních důvodů a ukončil je roku 1779 na univerzitě v Erlangenu. Zprvu se usadil v Hettstedtu.

Roku 1782 se oženil s Johannou Leopoldinou Henriettou Küchlerovou, dcerou lékárníka v Dessau, s níž měl osm dětí a často cestoval.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na první praxi knihovníka a osobního lékaře odjel roku 1777 do sídla rakouského místodržitele v Sibiu, česky Sibiň v Transylvánii [ Sedmihradsko] , kde se zabýval mj. léčením malárie, jíž také sám onemocněl. Tamže vstoupil do zednářské lóže, k zednářům se hlásil také v následujících působištích.

Zabýval se lékařskou vědou, experimentoval ve farmakologii a chemii. Jeho vědecké zájmy a neklidná povaha jej nutily cestovat po různých městech. Vystřídal Hettstedt, Dessau, Gommern u Magdeburgu, v Drážďanech vedl praxi od roku 1785. Roku 1791 byl povolán do Kurfiřtské akademie věd v Erfurtu, roku 1792 působil v Gothě, dále v Lipsku, Molschlebenu, Göttingenu, Pyrmontu, Wolfenbüttelu, Braunschweigu (1795) a Königslutteru (1796–1799), dále v Altoně a Eilenburgu, Lipsku (1811–1821) a Köthenu (1821–1835).

Od roku 1801 vyvinul nový systém přírodní léčby, tzv. homeopatii. Působil jako osobní lékař významných knížecích rodin (např. se u něj léčil Karel Filip ze Schwarzenbergu) a homeopat v Německu. Roku 1835 odjel do Francie, v Paříži působil až do své smrti.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]