Sídliště Dvůr Osojno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rovinné neopevněné sídliště Dvůr Osojno
hradiště Dvůr Osojno
Poloha
Souřadnice
StátČeskoČesko Česko
Rovinné neopevněné sídliště Dvůr Osojno
Rovinné neopevněné sídliště Dvůr Osojno
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sídliště Dvůr Osojno je archeologická lokalita západně od osady OsojnoDražněokrese Plzeň-sever. Na skalnatém hřbetu dlouhém asi 250 metrů nad silnicí PláněHvozd zde v eneolitu bývalo sídliště chamské kultury. Lokalita je od roku 1964 chráněna jako kulturní památka.[1]

Eneolitické výšinné sídliště nad Osojnem objevily v roce 1972 Eva Čujanová a Věra Štefanová Šaldová, které na něm nalezly sedm pravěkých keramických střepů.[2] V roce 1980 na lokalitě provedla malý archeologický výzkum Dara Baštová,[3] která rozlohu sídliště odhadla na 500 m² a v sondě získala dalších 56 zlomků keramiky červenohnědé až hnědé barvy.[4]

Lokalita patřila do okruhu chamské kultury. Její sídliště se nacházela ve vzdálenostech 2–3 kilometry, ale často se vyskytovala také ve dvojicích vzdálených od sebe jen stovky metrů.[5] K těmto dvojicím patří i sídliště nad Osojnem, protože druhá lokalita osídlená ve stejné době se nachází jižně od Osojna na ostrožně v místech s pomístním jménem V Bucích.[3] Vzdálenost obou sídlišť je asi 500 metrů. Manželé Baštovi na lokalitě V Bucích nalezli mazanici, malé množství pravěkých střepů a rozlohu sídliště odhadli na desítky metrů čtverečních.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-19]. Identifikátor záznamu 148880 : Hradiště Dvůr Osojno. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ŠTEFANOVÁ ŠALDOVÁ, Věra. Dražeň. Výzkumy v Čechách. 1972. 1975, s. 39. Dostupné online [PDF online, cit. 2019-02-19]. 
  3. a b JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-956-2. S. 101. Dále jen John (2010). 
  4. SOUKUPOVÁ, Dara. Nová eneolitická výšinná sídliště v okrese Plzeň-sever. Archeologické rozhledy. 1983, roč. XXXV, s. 149. Dostupné online. 
  5. John (2010), s. 20.
  6. BAŠTOVÁ, Dara. Vývoj pravěkého osídlení v povodí Střely. Archeologické rozhledy. 1984, roč. XXXVI, s. 158. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-956-2.